NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews

Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.

V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.

Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.

Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.

Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!

Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.

Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

Vědomí z jazyka

14. července 2008 v 22:49 |  Sapiens
  1. Popírání existence vědomí není opodstatnitelné ani "robotickým" charakterem mozku, popř. organizmu. Toto popírání je živeno hlavně nechutí k vlastnímu subjektivnímu pojetí vědomí, které je ekvivalentní dřívějšímu výkladu duše. Je tedy filozoficky zcela ok vysvětlovat široké veřejnosti, že mysl je robotická více než je domníváno se, ale vyvracet existenci vědomí správné není.
    Už proto, že vědomí nebylo dosud ani kvalitně vyhrazeno jako filozofický0 pojem, tedy krom lékařské vědy1, která jediná ví poměrně přesně co s tímto pojmem. Takže popírat ho, může zhatit snahy někoho jiného, dát mu kvalitní filozofický význam. To už má více logiky vyvracet rozdílnost živého od mrtvého.
  2. Vědomí jako jazykové rozhraní. Vědomí je paralelní2abstraktní entizace3v jazykovém prostoru4. Když tělo vybavíme jen pamětí, povede to k "pouze" reflexnímu chování. Pokud však přidáme možnost jazykové konstrukce scénářů, a pevnou5 identifikaci těla s nikdy nekončící rutinou "Já", zpřístupníme paměť a vybavíme ji somatickými markery6, získáme mnohem větší časové rozpětí reflexu, tím také možnost jeho vnitřní "rekomputizace"7. Zrcadlením, které s vědomím vzniká, získáváme "kauzální náskok".
  3. Experiment k II: v ranném dětství, kdy ještě není vyvinut dokonale jazyk, a dítě se neidentifikuje s "Já", by neměly být vzpomínky vázány na "Já", ani by prožitek neměl být viděn "zevnitř".
  4. Teorie: myšlení probíhá výhradně ve slovech, či grafických jazycích; např. bez schopnosti grafické analýzy vjemu, a základních převodů z grafiky do slov a naopak (...) člověk není schopen grafické představivosti8; "já" v jednom bezrozměrném bodě9 spojuje jak jazykovou sebeimplementaci10, vzpomínky11, scénáře, přání, či vlastnické markery12 vědomého organizmu; veškeré kreativní myšlenkové pochody jsou syntetické a založené na konkrétním jazyce(cích); vědomí je neustálé navazování všeho v dosahu já-relací, přičemž efektní pocit "já"13 vzniká vazbou tohoto "já" bodu14 na všechny somatické segmenty15. Jinak řečeno: jako bychom každým okamžikem znovu a znovu natahovali šňůrku od "sebe" k viděnému, zažitému, předpokládanému; tím je zajištěna schopnost16pragmaticky úspěšného abstraktního myšlení17; nakonec naopak tím, že je celá ta abstraktní entita jednolitá, je snadné zajistit její propojení s motorickým centrem či somatickými vstupy.
  5. Vědomí se identifikuje, přičemž tuto identifikaci definuje efektivně. Efekt čerpá z manipulační teritoriality korekčně propojené s jednotu smyslů (vymezený vnímající činitel). Tato korekce(vymezení) se provádí na základě chyb/úspěchů. Tím podvádí rozum a navozuje dojem duše, vůle atd.
  6. Původní teorie vědomí jako sociální funkce: to, že je člověk schopný sebevraždy, ale nikdy stejným způsobem jako když zvrací, jen vyřazuje vědomí z věcí prakticity nohou či rukou. Je velmi pravděpodobné, že jeho primární role není v službě tělu, tedy nutně zbývá společenství. S jazykovostí vědomí tato socialita silně koresponduje.
0) I biologie či neurologie rozumnou definici postrádá
1) Ať už psychiatrie, či medicína
2) Paralelní "mikro-svět/jáství" k tělesné samosprávě
3) Proces kategorizace a schematizace prvků pomocí systému entit. Například když používám v myšlence entity Ty a , zajistím tak přibližnější úspěch, než kdybych sdružil všechna říkání, dělání a jmění bez ohledu na náležitost, a pak bych na základě vyhodnocení takových hromádek bych určoval svůj následující krok.
4) Stejně jako hmota neexistuje mimo prostor, vědomí neexistuje mimo jazyk.
Jazyk = zástupná síť kategorizací "reálna"; Reálno je mj. přístupné pouze zástupně. Vlastně o reálnu každý jeho segment podává zprávu, ale žádná zpráva není opravdu z první ruky [protože molekuly nemluví, jsou pouze interpretovány pozn.]
5) Neracionalizovatelnou. Vědomí nemá potřebu se identifikovat se svým tělem, a není toho ani schopné, přesto se každý vědomý tvor ve své subjektivitě chová tak, že vědomí spojuje se svou materializací do poslední kapky svého rozumu, ať už se jeho "hlasatelské já" naoko pitvoří jakoukoli "vírou".
6) Antonio R. Damasio: Descartesův omyl; způsob jakým s největší pravděpodobností mozek pečetí zážitky citem: některé dělá příjemnými, některé nikoli a jemnější odstíny; technicky by mohlo jít o zapamatování si jak "informační" složky vzpomínky, tak aktuální chemické hladiny hormonů a přenašečů (buď v místě asociace nebo prostě globálně). Zároveň potom daná hormonální paměť (banálně) je asociována k příslušným negativním nebo pozitivním vzpomínkám jiným, což pro danou somatickou "známku" ještě zesiluje vzpomenutou emoci, a tedy i kladnost či zápornost vědomosti v rozhodovaném scénáři.
7) Reflex zde upgradujeme na složitější rozumovou funkci, která už není tak bezhlavě "kauzální" či deterministická pro okolní entity. Nafoukneme ho představami, vzpomínkami, kalkulacemi a konečně potenciální volbou jiné strategie, než nejlepší známé (kreativní syntézou).
8) Na druhou stranu je jisté že si neumíme představovat graficky či barevně dokud nemáme funkční zrak, nebo alespoň hmat či sluch.
9) Bezrozměrném ve smyslu jazykové nevyhraněnosti. Myšlení je např. verbální, vzpomínka vizuální, ale pojem "já" tyto formy buď zahrnuje všechny, nebo žádnou z nich. Výsledek je stejný: "já" je asi tak popsatelný stav jako "jsem".
10) Jasnější by bylo použití "sebedefinice", avšak to jak na sebe hledíte, vytváříte po celou dobu své vědomé existence jako jakýsi programový kód, který vás zpátky ovlivňuje. To jak sami sebe popíšete, jste-li tázáni, je z části vaším vlastním literárním dílem, a z části vaším vlastním programem [Uroboros].
11) Vzpomínky jsou pseudo-ne-jazykové: snaží se maximálně navrátit původní stav vědomí i záznam periferií a myšlenek, avšak jazyků ke svému zápisu nutně používají. Např. vzpomínka že jsem šel na své sedmé narozeniny domů se časem rozpadla na větné spojení úplně jiných vzpomínek na dům, sedmé narozeniny i cestu. Vědomí by nepracovalo příliš efektivně, kdyby každá vzpomínka ve které figuruje můj dům nesla soběstačnou databázi informací o mém domě. Takto však pravděpodobně fungují i primitivní informatické modely neuronových sítí. Další věc která usvědčuje vzpomínky z jazykářství jsou nevědomá zkreslení vzpomínek, tvorba snů atd. Vše naznačuje že ve vzpomínce opravdu lze nahradit Listera Rimmerem pár příkazy "počítači".
12) Jednoduché nevědomé informace přiřazující autorství myšlenek či vlastnictví předmětů "mně". Patrně vznikají samotným chodem vědomí, nejsou spravovány vědomím. Vědomí je ani nevnímá jako informace: bere je tak reálně jako sebe a identitu s tělem.
13) To, co v I. uvádím jako mucholapku dnešních filozofů: důvod útoků na koncepci "vědomí". To co dodává našemu vědomí "nadpřirozený" prožitek, a totéž co v nás vyvolalo krom občasných pocitů na zvracení i víru v duši.
14) Jde opravdu o fyzický bod nebo okrsek, někde v spletité síti asociací, která nese náš rozum, paměť i vědomí.
15) Vstupně výstupní zařízení: zrak, sluch, hlad, zvracení, pohyb, mapa teplot/hmatu, hlas.
16) Kde bychom byli, kdybychom identifikovali viděné "někomu jinému", než "slyšené" a až teprve svůj hlad sobě? [odkaz:pokus s kočkou, deskou a hemisférami]
17) Že naše pochybné myšlenky a přísně nepřírodní rozhodnutí občas vedou k užitečným výsledkům.
 


Komentáře

1 lucifer lucifer | 27. července 2008 v 1:10 | Reagovat

K bodu 4: tvrdenie ze "myšlení probíhá výhradně ve slovech..." je nespravne. Rozlisuj medzi slovami a pojmami.

k poznamke 9:

Pises ze "Myšlení je např. verbální". Nerozumiem vyrazu "verbalne myslenie", mozes ho vysvetlit?

k poznamke 11:

Je nejaky rozdiel medzi pseudo-ne-jazykovymi spomienkami a jazykovymi spomienkami?

Mimochodom - co je hlavnou tezou tehto textu? + myslis si ze si demonstroval jej pravidivost?

2 autor autor | 28. července 2008 v 0:45 | Reagovat

Re:K bodu 4: to je naznačeno grafickými jazyky

Re:K pozn.9: no, to je to že se "slyšíš", když uvažuješ o tom co budeš dělat, nebo co řekneš...dobrá možná to není příliš valně řečeno, ale předpokládal jsem že je "vnitřní monolog" či "dialog" tak známým faktem, že to bude z "verbálně" hned čitelné

Re: k pozn.11: žádný, jen to pseudo se snaží upozornit na zdání, že myšlenky jsou "čistý a pravdivý záznam", ve skutečnosti podléhají zmíněnému typu "propojovací komprese", která by vznikla i v umělé neuronové síti

3 autor autor | 28. července 2008 v 0:48 | Reagovat

Nemyslím, že bych pravdivost nějak demonstroval, jak ve věci vědomí, tak ve věci života stále hledám způsob jak po svém tyhle nějak logicky popsat a zasadit do svého pole znalostí, ačkoli mnohdy si dovolím převládající pravdy popírat jako dogmata popř. rýpat do dogmat zda ještě nežijí. Každopádně díky za vzkazy. Už jsem myslel že tu zemřu. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama