NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews

Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.

V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.

Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.

Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.

Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!

Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.

Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

Náčrt: aschematismus

8. listopadu 2008 v 17:12 |  Anima
Kognitivní porucha, nebo porucha inteligence. Projevuje se vědomým odporem k většinovému názoru, činnosti nebo statu i slovníku. Vzniká už v raném dětství klasickým neurotickým formováním osobnosti, jako obranný prvek. Dítě rozpoznává v sociálních konfliktech rodinného (popř. školního) prostředí jako původce právě zvyklost a sociální standarty, nebo konkrétní intrapersonální fixace, a příliš brzy dochází k závěru, že za to špatné mohou právě ustálené vazby mezi vzpomínkami rodičů, či v jejich životě, bez toho, že by ještě poznalo všechny konkrétní složky všech takových vazeb (schemat). Tím si už v předškolním věku pěstuje negaci cizích názorů i rozumu jako prioritní obranný prvek.


Rozum získává díky této nevědomé volbě bohatší formy, což ji jen afirmuje. Svým způsobem lze vytvořenou bariéru srovnávat s autismem, avšak vyjadřovací ani základní kognitivní funkce, jako entizace nejsou nijak postiženy. Složka "vlastního rozumu" potom vede k zavržení školních osnov, a dítě se na jednu stranu může projevovat studiem učiva vyšších ročníků, a na druhou ignorováním a problémy s učivem své třídy. V další fázi vede aschematismus k sociálnímu ochrnutí v době sexuálního vyspívání, protože vazby, sexuální zájmy a novou formu navazování kontaktů s druhým pohlavím (která zčásti nebo úplně popírá svou předchozí formu asexuální - "naivní") právě pro pomnožný charakter změny v rámci vrstevníků odsuzuje vlastní jev jako schéma, a tedy nevědomky jako chorobu. V rané adolescenci si aschematická osobnost vykládá více nakloněné latentně sexuální kontakty ze strany opačného pohlaví jako provokaci, podvod, lež a nebo tyranii (což ale předpokládá, že si aschematik už uvědomuje existenci vznikající sociální propasti).

V dalším životě pak lze jako projevy aschematismu považovat přetrvávající neschopnost tančit (ačkoli už jsem tančil nesčetněkrát vždy je to několikahodinový souboj s depresí, sebeobviňováním a podobnými pseudoneurózami: pseudo- proto, že podobné plně chorobné prožitky vznikají v široké psychiatrické škále, avšak pouze jako východiska aschematického uvažování, jsou jeho příznaky a důsledky v místech jeho akutní inkongruence s realitou, tedy právě u ústí sociálních propastí, za které může). Mimo tance aschematické schema uvažování exceluje v každodenní činnosti, kdy aschematik studuje to k čemu nemá prerekvizity, a naopak může za nedostupné považovat to co dlí hned při ruce.

Hlavním a přímo zřetelným projevem aschematismu je spojování zaměstnání s koníčkem, a většinou bipolární průběh zaměstnání: ve fázi kdy je zaměstnání úplně neprobádané, může se stát, že mu podlehne, avšak jakmile jej zcela pochopí ztrácí zcela chuť pokračovat a to tou měrou, že "násilné" pokračování v daném zaměstnání vede až k několika měsíčním těžkým pseudopsychiatrickým onemocněním, depresím či kompenzačním mániím (místo nezajímavé práce jej posedne studium nebo práce "čerstvá", kterou postupně vyplní čas, tak, že zcela naruší svou dosavadní práci, spánkový režim, příjem potravy, nebo některé hygienické návyky).

Především tedy lze odsledovat:
  • Míchanice (i diagnostikovaných) psychiatrických onemocnění, zejména těch závislých na zaměstnání, škole a mimořádných změnách v životě, zdánlivě někdy chrakterizujících cyklovitou formu bipolární deprese
  • Problémy s některými sociálními zvyklostmi: tanec, zpěv, koupání, formality - zčásti také zavádění formalit už zastaralých, nebo zřetelná absence něčeho co bylo neobvykle posouzeno jako formalita
  • Charakteristický pocit (či formu) sociální izolace
  • Odsouzení klíčových sexuálních a sociálních návyků, které přicházejí do vývoje skokově
  • Inteligenční míchanici: absenci triviálních vědomostí a naopak výjimečnou inteligenci v nadřazených polích - tedy zdánlivou nekontinuitu vědomosti, která skrývá pouze schéma učení zcela asocianistické, nikoli stromové či lineární jak je tomu u zdravého člověka
  • Preference minoritních postů, zájmů a ideálů: např. propagace diktátorských systémů, výklad světa pomocí takových termínů, popírání evidentních politických hodnot
  • Aktivní tvorba neologismů, její propagace
  • Extenzivní styl chápání, nejednotnost zájmů, a někdy i při vyšší míře "extenzivní diletance" profesionální úrovně v některých segmentech, vedle krajně amatérských vědomostí v sousedních
  • Rozdílný typ pozornosti, jdoucí více do kategorické šířky, než faktické hloubky, projevující se např. znalostí širokého spektra cizích slov, která je de fakto nutná pro "nalézání souvislostí" mezi kategoriemi, nikoli však pro samotnou jejich konkretizaci na fakta
  • Často zbytečná práce "od píky"
  • Absence idolů, popírání jejich racionality a odsuzování všeho co spadá do podobné formy autority
  • Aschematismus může signalizovat jiná forma hodnocení: latentní absence opravdového "mít něco rád" a naopak; náklonosti k věcem a lidem jsou produktem myšlení, jedinec sám se shledává v tomto ohledu nedostatečným, z hlediska psychologa je odtažitý, neautentický, avšak rozhodně nemusí být "chladný" nebo nějak "uzavřený". Tedy jinými slovy konečné prohození emocí, citů a myšlení na některých místech přirozených kognitivních schemat.
  • Fluidnost sociálního statu - přátelé nemají zdravou (temporálně fixní) pozici, naopak označení přítel je zachováno pouze "pro kompatibilitu"; všichni přátelé ve skutečnosti mají nefixovaný status, závisející jak na jednorázovém afektu, tak na parciálním faktu či myšlence. Často tak jeden výrok "přítele" vede ke strohému odsouzení, které je časem jakoby "dobrotivě" prominuto. Podobný status mají i členové rodiny.
  • Nezájem o sociální pozice, finanční ohodnocení, druhé pohlaví, či účast na běžném společenském životě. Absence zábran, nekontrolovaná exprese, která je u zdravého člověka kontrolována "co si o mě řeknou?", revolta proti takové sebekontrole, a často, rámcově, provokace která ani nehledá běžný cíl provokace, nýbrž naopak vychází z toho, že jejím finálním produktem bude opovržení, znechucení, či trest a jinak "nepochopení vyššího záměru a výklad provokativní hry na nechutnost jako nechutnost" - často tedy mistrovství v předstírání záporných rolí, takové, že předstírání není rozpoznáno.
  • U dětí "labilní hodnocení" ve škole, kdy je dítě schopné půl roku propadat a v druhém pololetí "opravit" známky na jedničky, dvojky a někde ze čtyřek pouze trojky.
  • Neschopnost získat stabilní zaměstnání, nebo je stabilně vykonávat, spojenou s periodickými excesy vedoucími k pseudopsychiatrickým chorobám a ztrátám zaměstnání
I přes to co zde uvádím, je poměrně rozporuplné, zda lze aschematismus brát jako poruchu nebo výraznou charakterovou vlastnost. Ovšem intencionální pole kategorie je natolik rozsáhlé, že je snažší podepřít chorobnou škatulku přirovnáním k autismu. Právě tato kategorizace by mohla naopak přispět k chápání autismu - nakonec právě autismus považuji už poměrně dlouho za formu obrany, která persistuje právě z postu časnosti svého vzniku*.

Problémy které jev indukuje jsou hlavně založeny na sociální inkongruenci, samotná forma práce z hlediska informace může být hodnocena jako značně efektivní, a rozum samotný pak jako výjímečný. Ovšem negativa plynoucí ze sociálního dopadu mohou pozitiva přístupu ve vážné míře stírat.

Abych nakonec pojem zařadil do své ostatní práce, lze aschematismus chápat jako nejen nevědomě účelnou
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama