NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews

Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.

V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.

Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.

Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.

Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!

Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.

Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

Ekonomismus vs Programátorismus

11. prosince 2008 v 0:32 |  Sapiens
Začnu nejdříve kamenem v botě. Nedomnívám se totiž, že to, na čem lidstvo pracuje, je vskutku důležité, a to zejména v případě vědeckého developmentu1. I kdybychom přijali axiom2, že vědecký development je izolovaný od spotřebního mechanismu3, kdo zaručí, že priority vědeckého směřování jsou opravdovými hodnotami pro lidstvo4? Na druhou stranu, kdo zaručí, že prostředí, které nám nastoluje ekonomika a odvislá ekonomie5, je opravdu užitečné, a nikoli například nebezpečné6? Budiž kámen v botě.



Nyní tedy přistupme k instalaci dalšího teoretického systému do vaší privátní mašinerie, předem prosím, zvolte kategorii experimenty, nebo humor, a vyvarujte se užití kategorie "základní", neboť jde o alfa verzi, která může vést k výraznému snížení adaptivity nebo rozostření selektivity adaptéru vašeho interface. Ovšem jako každá odborná literatura ani tento článek nemusí být ihned řazen mezi "uvolněné kategorie"7.

Berme nyní oba basické milníky z abstraktu jako pominutelné: znáte určitě mnoho případů software, kde ohnisko práce, po celou dobu rekonstrukce systému, leželo omylem právě v uživatelských pochoutkách, a základní podpora a interfacing datového rozhraní zůstal opomenut. Kupříkladu si představme, že vyvíjíme komplexní informační systém, a všechno nízké řešíme právě jen základními vstupy typu DbConnection a DbCommand. To samo sebou vede k tomu, že si práci zkomplikujeme, a nikoli zjednodušíme o výchozí ANANAS. Ale především nikdy nevíme, zda už tento krok - vynechání analýzy - nebyl závazkem k ďáblu: jinými slovy, většinou takový projekt nemá šanci na přežití. Jenže co je horší, je, že takové plýtvání kódem lze injektivně zobrazit v reálném programovacím jazyce - světě. Stačí si jen představit, že každý přímý vstup je nějaká ta tuna neobnovitelných zdrojů - každé přímo použité slovíčko DbConnection má svoji hmotnou podstatu, například tuna jaderného odpadu rozptýleného v moři, jedna světová válka, nebo deset hladomorů. Jenže rozhodně nechci tímto článkem nějak učit developery programovat, nebo byznismeny podnikat.

Spíše se vraťme k reálné zátěži, která tímto padá na hlavu programátorům daného IS. Jakmile už je projekt natolik široký, že v podstatě souhlasí se svým architektonickým návrhem, který je velmi povrchní, nelze jej vnitřně pořádně spravovat. Programátor podléhá časem duchovní zkáze, ve svém chaotickém systému se stěží vyzná, ať už vydal jakékoli úsilí v celkově beznadějné situaci, kterou mu zadavatel svou hloupostí přines. Sám si ve svém světě přijde jako vyrovnaný cizinec v kutlochu schizofrenika: chaos, chaos a perversity. Všude jen improvizace, svědčící o nekonečné snaze analytika vyhovět plánům psychopata. Další podstatnou vadou, která nyní přichází na světlo jsou zpětné zásahy: jakákoli malá změna může vyvolat dávné duchy, v podobě kolosálních chyb, a každá úprava tak znamená velké riziko rozpadu projektu. Nakonec lze podotknout, že také dojde zákonitě k nálezu neodstranitelných chyb nebo alespoň omezení vývoje projektu, například na základě jednoho špatně navrženého databázového elementu, třeba rodičovské vazby typu FTA, která oproti RID systému rozvoj aplikace opravdu dále neumožňuje.

A zpátky do světa: je až neuvěřitelné, nakolik se podobá ekonomismus, tedy
"nákup->prodej->vývoj"
právě hašteřivému zadavateli, který naprosto nechápe důležitost ANANASU, ale na první frontě už zamořuje všechna namespace hodnotnými uživatelskými fíčrami. Samozřejmě je to podobné i tím, nakolik je soudobá ekonomika nestravitelná environmentem, nakolik je zátěží na psychiku, a nakolik je schopná efektivně užívat dosažených interfacingů (porovnej stav vědy se stavem továrnictví). Zároveň je zřejmé, že v dnešní době není možné experimentovat na žádném z vyšších levelů interface, ačkoli běžně je tato možnost považována za základní metodu výzkumu výhodnějších konfigurací. Jenže to nejhorší je trošku jiné podstaty: s tím vším, co bylo shrnuto, je zřejmé, že neplánované projektování je jako procházka po neoznačené střelnici, nebo, z hlediska programátora jako pobyt kočky s extrémně dlouhým ocasem v místnosti plné houpacích křesel. Z hlediska funkční metaforiky můžeme práci "vrchního programátora interface lidstva" shrnout jako projekt hrnoucí se šmahem do záhuby, ale to nás samozřejmě nezajímá. Takové projekty jsou od toho, aby se revampovaly a kanibalizovaly.

Oč mi tedy jde v ústřední sekvenci tohoto TS? Pouze několik otázek:
Jak by měl vypadat efektivní developerský simulátor světa?
Je zde nějaká datová base, kterou je možno enkapsulovat?
Jak postupovat v analýze, která by měla odhalit nejvýhodnější návrh formulace lidstva,
a zároveň vyprodukovat i číslo, korelující s časem, kterým bude současná snaha lidstva
odložena. Např.:
hpt "robotika" -> vývoj robotiky, zavedení robotiky -> pokračování v současném směru
H -> A(H) -> X
OP("A(H)") = TimeSpan
Hrají peníze vhodnou testovací roli, která by neměla být z procesu AH vyloučena, například tedy zda nějak popisují náročnost či kvalitu operací?
Mají být peníze aplikovány na implementaci AH?


Nyní už jen pár fantazií na téma. Určitě by bylo možné vytrhnout lidstvo z jeho zapáchajícího schizofrenikova lůžka, vypnout mu jeho ekonomistickou8 televizku, a během několika let neutuchající komunistické spolupráce vyvinout mu pod nohama přehledný robotický, programovatelný aparát. Jinými slovy vykálet se na výroby typu "VolksWagen" či "Zanussi", a rovnýma nohama narýsovat univerzální modulární faktoristiku, tedy např. krychlovou modulární halu, obsahující robota, schopného opatřit danou součást během mžiku celým rastrem modulů, nebo také nějakou součást vyrobit. Samozřejmě by už byl brán patřičný ohled na prostředí, a to nejlépe nulová zátěž a minimální opotřebení i údržba. Taková robotika by lidstvu samozřejmě vytrhla ze srdce jeden velký problém - těžkou práci - tedy práci jednoduchou a ubíjející, zhovadilou. Také je velmi myslitelné, že z hlediska opotřebení bychom měli mluvit o výrobě této mechanizace ve vesmíru, nebo dokonce jejím užívání v takovém prostředí.

Osobně bych byl nadšený, kdyby lidé měli ty jejich hovadiny (viz elektronika, lékařství, vozidla...), a přitom by ani nemuseli hrábnout prstem - tedy až na to, že by měli spoustu času na efektivní zemědělství, všichni.

Také vyvstává otázka, zda taková modularizace, resp. robotizace, není dobrou extenzí přírodního živlu: na zeleni a červeni kovová struktura propouštějící aktivně světlo, a zároveň absorbující maximum vesmírné energie pro metaúrovňové programování.

Jako zásadní identifikátor extremity tohoto TS můžete použít tuto MNT pomůcku:
nic z vyřčeného nebude zdaleka tak snadné, jako říci v samoobsluze "10 deka droždí".

Číslované poznámky:
1) = vývoje. Je tím myšleno to, že lékařství má vůbec slovo, ale také to, co má v lékařství slovo.
2) kdyby tomu tak prostě bylo
3) tím je myšleno to samé jako v b. 1, jen přeneseno do sféry konzumní výroby
4) to znamená, že např. lékařské doplňky imunity mohou ve výsledku stát za zrodem ještě horších soupeřů - až nakonec lékařské doplňky půjdou hodně hluboko do lidské podstaty a za hranice humanity, aby bylo lze s novými mikrobojovníky ještě zápasit: takřka tím, že si proti rýmě vytrhneme vous poskočíme k tomu, že si kvůli rýmě456 vyřežeme páteře.
5) to, že vyvíjíme vědu o spotřebě, a tou pak řídíme spotřebu ...
6) nyní prosím všechny čtenáře, kteří už mají sto důvodů se hašteřit o svých zkušenostech s komunismem či kapitalismem, aby se laskavě odpoklonkovali, zdaleka nejsou vítáni
7) takovou složku mám na svém PC na dokumenty, které jsem vytvořil během období, která jsem s odstupem ohodnotil jako "vykolejená", zkrátka můj vlastní psychiatrický šuplíček, dokonce i s rohožkou před východem.
8) tlačítkem nebo ovladačem?
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama