NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews

Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.

V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.

Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.

Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.

Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!

Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.

Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

Hluché světlo

9. června 2009 v 3:57 |  Scriptor
vertikálně "na babu"
Umělí vzduchoplavci se hromadí kolem popraviště
upalují kohouta
ruce se protínají v bezvládných pozdravech
upalují medvěda
dav se chvěje nedočkavostí

upalují kačenu
lidí se usmívají a šklebí
upalují tchoře
lidé zamykají svá srdce a povalují starousedlosti model rozumem
upalují ještěrku i s vajíčky
víčka slastně cvrlikají
upalují normy a neštěstí - upalují králíky a opice v houfech
lidé jako jedna strohá zeď
utlačují zemědělskou potřebou "ochočené"
a jsou ochočení
jaký to přenos odpovědnosti
upalují Dionýsovu labuť
tiše se smějí a povzbuzují se navzájem z otylé beznaděje
upalují hnízda vrabců tlející nejistotou uzamknutých zobáčků
lidé smělí, statní, zdatní, bez háčků


chvála monoformnosti
- prázdnota materializovaných ekvivalencí
tekoucí všemi směry od prolákliny objektivujícího rozumu
od tohoto těla virtuality
které má stále ve zvyku hýkat si přivlastňováním o pozornost bývalých náboženských fanatiků
předvařená společnost krmená psychologickou nadutostí "znalosti mechanismů"
kdoví jak by se vypořádala s kompletní transkripcí všech duševních kompetencí v deterministický aparát
kde i pojmy jako vůle či odhodlání a vědomí jsou pouze stupněm uzavřeného schematu
z něhož právě tím že pokračuje za hranice života, přírody a organické chemie
není úniku
jedna otázka stále zůstává nedotčenou zájmem:
je-li vůbec třeba hledat v objektivovaných mechanismech vědomí a vědění nějaké místo pro >>mě<<?
zda-li má takové opomenutí subjektivistické analýzy nějaký vliv na konečnou hodnotu schematu?
jaká je změna, kterou prodělá vědomí když se identifikuje s kauzalitou a v kauzalitě?
proč je kauzalita zaměňována s jednoduchými liniemi, či stromy,
a není u funkce její plasmatická sestra kvantových jevů,
která by kauzalitě vždy udělila stravitelnou průkazku k pohybu po myšlenkovém bojišti?


mlčenlivost forem
struktura osobnosti - jako by snad toto slovní spojení nejen něco říkalo ... jako by dokonce mluvilo za vše
celá psychologie oživlých vědění,
kterým byla vytknuta všechna ostatní atributální aktiva z hlediska totální monotónnosti (a kompletní extraindividuální rozloze),
je nafouknutá již milionkrát promílanými tematy,
ta objektivní zůstávají z nezájmu nestudována,
ze strachu před jejich důležitou skrytostí a jejím odkrytím označována za nedůležitá,
jediné čím jsou jak pacienti tak lékaři živeni jsou tato kyprá a mělká stokrát prokletá temata.
v celé té fraktální struktuře teleologie a genealogie rozumu v základní totalitě vyčnívá každé vědění jako prázdný fakt,
a přesto každý neodhalený ale hledaný fragment působí nějak povzbudivě
- tato trapná scenerie pouze dokresluje mléčnou mlhavost
v jaké se může existence v této přírodě, v tomto lidstvu a v mé vlastní individualitě vykreslovat.
králík v králíkárně, v té miniatuře tak všudypřítomného přeměňovacího potravního aparátu,
bez omluvy uzavřený sám pro sebe v nejisté krychlovině nepřiznatelného koncentráku
odsouzený k bezpohlavnosti a bezvědomosti lidskou sebepřetvářkou strachu ze ztotožnění,
které jakoby mělo přinášet pouze radost a užitek spříznění,
- jediné co řekl, "Chci být pryč"
Jakoby byl balvanem v poli - odpojeným od vlastní skutečnosti,
v přiléhavé náčelence prázdnoty místa tak prázdné,
že jediné, co může tvořit duši starousedlíka, je motivační negace aktuality,
jak chorá je kultura takového soužití,
na rozdíl od kultur zvířecích, svobodných,
vzájemné požírání se jakoby získávalo na temné a plytké hmotě pouze v antiintermikrosocialitě lidí a "jejich" dobytka
absence směru vytvořená analýzou reality možností v ohledu vlastních generalit je zcela bez chuti, bez barvy,
je-li možností co chtít pouze co by na prstech ruky spočítal
a je-li možností co sem-tam kolem sebe změnit ještě méně
pak je-li to následkem celého životního komplexu
není v tomto komplexu nejen pouze pro co žít, ale neplatí zde ani jiné "pro co"!
jsem jen posouváním materiálu hmotného a informačního,
neustávajícím ševelem mlčících forem
není forma ustávání
není ani forma dění
není oprávnění ani pro formu oprávnění, jež přiděluje sama sebe všem přívlastnostem mání
formy jsou v celé své diskurzivitě objektivně izolovány
kategorizace ani kauzalita už se nejeví jako samostatné charaktery reality
a na konec celé této marginalistické popravy je sestřelena cedulka reality


o ochuzení dělníka
ruka zavařená v okovech fakturační hierarchie
produkty jí odsouzeny k závadnosti, nedostatečnosti
produkce jí odsouzena k irelevantní selekci nabídky
- kdyby byla nabídka na prvním místě,
byla by poptávka ještě uspokojenější:
jenže nabídka je generována analyticky z poptávky,
což právě dává celému lidstvu podobu cetkami posedlé cikánské dcerky,
podobu habaďůry barev a názvů, habaďůry umělých a na přístrojích udržovaných hodnot,
podobu pracovní struktury frustrovaných samoživitelů
do jaké míry je však sebepojetí svobody umělým aparátem na odstranění přirozeného chrupu (a vkusu)
není ani největším mozkům tak jasné, a analytický nástroj k této otázce je natolik tabu, že ...
jsme jen vrstva bez ladu a skladu, ať už na sebe hledíme zde, či o křeslo výše,
jsme jen zmatek, nepohodlnost a oddanost tichým stereotypům "a hlavně žádné konflikty!"
a proč je ochuzen pouze dělník? (ať už pracovník mechanické či informační manufaktury)
protože kdo není dělník, krade,
krade syn, matka, soused, starosta, ministr i funkcionář OSN
jen když jsi jim za zády
kradeš sám


nostalgie autodestrukční sebeanalýzy
ó má apatická skladiště žalu
ó mé nudné a znuděné interiéry pro lásku
ó má sekvenční centra pro invenci, natolik jí ve svém základě popírající
ó mé mnohé nemoci a nedostatky, jež mě zaplavujete a požíráte
ó mé obranné a útočné, i agresivní a útočivé ideje, ó má drzá a malicherná vetešnictví krasomluvy a analytické filozofie
ó má vyprázdněná jistoto, bez odesílatele, adresáta i držitele a ručitele, jež's zaplavila více než by dokázala jistota s tvářemi
ó mé nepochopitelné tělo a má zřejmá duše, nebo jak mám nazvat aparát identity, vymezený v černém poli realit a virtualit
ó má neplechářská sebedůvěro, jež čekáš na náhodné stopařky, které snad projdou štědrým katovským arzenálem existenčních politik separace "já"
ó má vrtošivá spřízněnosti s každým jiným "já", kolikrát se na tebe mám podívat abys mi nevynadala, že si tě málo cením
ó mé šrotoviště virtuálních modelů jiných, sousedních a sousedivých bytostí, jak jen zapácháš omylem, a jak málo kauzalit tě vrší
ó má ústa, vrostlá do plochy mého zraku, tak, že nejsou vidět, nástroji, jenž hájí i usvědčuje, s jakou radostí bych vás pozbyl
ó má expanzivní všedotýkavosti kýchavého a drkotavého sebeuvědomění myšlenkou v jiné regularitě bytí, jak si libuješ už jen v pojmu "struktura"
ó má prázdná schránko osobnosti, chceš snad zase naplnit vlekle nejapnými břehy sociálních vazeb
ó má zatuchlá a předpotopní validace a evaluace, koho chceš i ještě teď sprovodit ze světa? - sama sebe?
ó můj neúprosný nosný organizme! jsi opravdu nosný? a proč jsi neúprosný? proto nejsem já ty? proto bych v jiném případě intelektuální pozice mluvil o duši?
ó mé organické vědění, jak rád si tě pěstím, jak rád pěstím hlavně ta místa, která nemají být nikdy osvětlena, ani zprostředkovaně, světlem verbalizace
ó moje podivné přirození, mám tě nenávidět protože mám kvůli tobě kazit míru? mám tě milovat za drobný úplatek radosti a konečné něhy,
která svou konečností plive na možnost své výšky? mám uvěřit, že mezi dva zasahuje občas neúprosný organizmus nejejich a mimojejich rozkolů
ó mé polomrtvé a polostvůrné symfonie pokořené nadutosti a poblázněné pokory, mám vás živit stejně jako validaci a evaluaci, mám je kvůli vám zradit či zpochybnit?
ó má chiméro rozjasnění v životě, zdegenerovala jsi v obličeji mou beznadějí pro svět a přírodu
ó má lstivá bezútěšnosti, hledáš jen místo jak se milovat, a tím místem ti zůstávám ve vší lhostejnosti já. můžu však věřit že mi dáváš poznat něco jako srdce?
ó můj katalogu zkušenosti, nikdy nic nechceš když se necháš uplatňovat, a vždycky rázně odsekneš, že to ani já kvůli tomu nic neznamená, co počít?
ó můj editore mimiky, proč jednou děláš jakobys nebyl, a někdy se hlásíš o autorizaci, místo abys nechal v tichosti probíhat myšlenky a děje
ó mé kamínky ve stráních, mé gumičky z traktorů obětované tornádům. lze věřit jen ve fiktivní, a v této naivitě se cítit reálným, nebo se mě minulost tolik netýká?
ó můj trenažére neznáma, proč na tobě furt běhám a pózuji, když vím moc dobře, že po tobě nebude ani závod o Měsíc, ani další, finální trenažér
ó mé jsoucno, kdo jsi, a proč se jmenuješ? co děláš na mé duši, a kdo to na tebe sahá se sadou šroubováků z pekel i nebí, z absurdit a odpoklonkovaně
tendenčních realismů
ó já
já O?
já O já
ó já


předěl
ostrá hrana
mlčenlivá uspořádanost
pečlivá ohraničenost
zmrzlý plamen vzniku kategorie
loupivá neelementárnost zvyku
samota rozdělených množin
první krok k hledění pod atomy
nevýznamnost a fiktivnost nekonečna
počátek myšlenky i života
bezvýznamná součást architektur komplexit
tichá struna ve vakuu nekonečna bez hmoty
nemožná to stavba jehlové hlavičky všeho


pečlivá dekomprese krabičky vzteku
jsem jako otrhanec, ve všech virtualitách vůbec
kdekdo se honosí, že k lásce stačí vytvořit píď hodnoty
že je to svázáno se svobodou a dobrem, stejně jako kdekdo sám
kdekoli bych snad mohl vytvořit ten píď
jsem jako otrhanec, ve všech realitách vůbec
ale nesoucítím spolu
jen pokud je už opravdu nutné propadnout pláči který se dere s hladem a žízní z každé skuliny těla
není to pláč ptáčete po matce, ani nějaký jiný, odvozený
je to pouze syrová náplň ohmatané hmoty
hmoty zajaté nesmyslem a uvědoměné k nesmyslu
tisíc slov by nikdy ani zdaleka nepřiblížilo povahu života samu sobě víc než pláč
i buddhistická pavěda tlesknutí a jeho absolutní hodnoty svírá místo života jen prázdné místo
v holografu převlečeném ve svém hologramu za svůj hologram, který je převlečený v holografu za svůj holograf
točité schodiště osobního úpadku, vede nahoru, dolů, dopředu ... přitom stále dolů
člověk není než jímkou zániku fyzického komplexu tzv. nahodilosti
a to, že si přivlastňuje všechno, co se týče matičky či šroubku,
není nic proti tomu, že námi neuvědoměná příroda vyšších časových celků
tohle všechno umí dělat bez jakékoli podmínky autorství
snad jen pro barevnou zábavu šaškujících a pošaškovaných ptáčků
jen člověk utekl od prosté milosti a něhy přírodního světa
a první plesnivé mrtvoly o které se opravdu zasloužil jen on,
věnčí nekonečnou (nadutou) pluralitou svých nejčerstvějších narcismů,
z nichž musí každý intelekt udělat maturitu
aby byl i se svým prasečím zadkem přisunut k blábolivému korytu bezvládné společnosti


perverze
hanba a zapomnění
osobitá hra na škatulkování neuchopitelna
stará hra na zlo, zmocňující se konajícen a jsoucen, odsuzující je k absenci a tabu
lehkovážná ruka nejasné, možná latentní bolesti
krádež věci objektivistům
zcela oddaná své iracionalitě, vědoma si jí, zahloubává se dál a dál do nejistot fiktivních soudů
metamorfóza svéráznosti okleštěná na bonsaj:
skladná a stále vypovídající o původních rysech celku,
postrádající však původní velikost a význam
nenávist jež vede k hanbě, je nenávist usilující o zapomnění v sobě sama, dosahuje jej však pouze polovičatě:
perverze nevymizí, a se svou regulací možná i roste - kdo ví, nenávist plodí nenávist - CB+-D.
perverze sama je však bojem, bojem bez nenávisti, proto je nenáviděna
protože je sama živější než to co jí (a ti, kteří) ji reguluje,
je tato nenávist skrytá, za fondem reprezentativních sofizmat etiky
bezpohlavní monoformností hájeného stáda asimilovaná mnohost forem
- kaňka bezsortimentovosti a asuperiority dopitá až na dno
 


Komentáře

1 TlusTjoch TlusTjoch | Web | 15. července 2009 v 8:25 | Reagovat

Pěkná poesie ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama