NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews

Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.

V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.

Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.

Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.

Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!

Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.

Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

Desátý sešit 2. výřez

28. února 2011 v 10:33
X\XII
Perpetum mobile - když vzpomeneme, že veškerá schopnost hmoty pohybovati se vychází z gravitace, čili naplňování gravitačních setrvačností, pak cokoli, co se má věčně hýbat, nejprve musí být jako vše co se má vůbec hýbat, v gravitační soustavě rozhýbáno, zatímco má-li se to hýbat věčně, musela by gravitační soustava vnější tomuto pohybu být nekonečná a souvisle po této nekonečnosti shodně intenzivní. Jenže hodím-li předmětem od hvězdy A ku hvězdě B, buď předmět s touto hvězdou se spojí, a pohyb zanikne, nebo hvězdu B mine, a bude-li za ní další, jistě, i kdyby byly i ty další vhodně odstupňovány hmotností i odstupem, předmět by nakonec navázaly, nebo ubrzdily. Konečně i kdybych tedy měl prostor gravitace umožňující gravitačně nulově bržděný centrifugální pohyb, tento by musel být zakotvený, na př. čepem, nebo bychom uvažovali pouze gravitační, nebo elektromagnetické poutání předmětu na střed: kotvení by však nutně způsobovalo tření, což by pohyb třeba i jen nekonečně pomalu zastavilo; gravitační poutání by dozajista předmět strhlo a pojalo; magnetické poutání - ztěží by se dva magnety daly v nekonečně prázdném a odpudivém úměrně jim prostoru rozhýbat tak, aby respektuje jejich polarizaci byl zachováván pravidelný úhel a stupeň - je také otázka, zda by (a proti čemu by) v negravitačním prostoru jakýkoli magnetismus fungoval.


X\XXI - XXII
Dimenze přírody: infračervené štěbetátní; I kdyby jednoho dne neexistovala neveřejná a nesdílená myšlenka a činnost, nic by to na ničem nezměnilo: žít lze i v naprosto temném vězení, a to, že "nejsem tajný", není vlastně až taková vymženost - koneckonců odtajněný mozek, toť teprve prostor bytí - dobrodružný, a svým způsobem jistý a čistý. Už jen představa požadavků, které klademe na svou naslouchající "asistenci", má-li o nás vědět i poslední písmenko a povzdech: trošku slabší bytost než my sami, a už by nebyla schopna ani ochotná v našem myšlení se porozhlížet. Až tedy tento den úplně přijde - pak věz, že tě poslouchají: stroje a jsi-li toho hoden - v dobrém či ve zlém, pak tobě rovní - nebo ještě horší, než ty - v tom, v čem cítíš se schopen být dobrý i ještě lepší. Stejně by bylo lepší, kdyby se z myšlení stal - další hmotný vesmír: tak jako věci nalézáme, přibíráme či ponecháváme napospas prostorům, tak bychom zakopávali či "modelovali" - úplně nesvoje i neněčí - myšlenky!
Informační agentury jsou nejmilejší vůbec společenské aparáty - když všechny ostatní vyšilují - agentury, ze zvyku, umí čekat, naslouchat a brát v potaz. Také jim - na rozdíl od ostatních společenských systémů - chybí "poslední účel": tu jsou i v hromadě situační stolice: svobodny

X\XXIII
Divadelní zbraně: hodily by se. Všechny národy by se domnívaly, že se mohou stiskem tlačítka vymazat, zatímco ve skutečnosti by smazaný národ byl přiklopen víkem a sjel by na jinou plochu národů - ti nahoře by jej oplakali a se trestali. A pak pro Hitlera hanba nám všem, včetně Buddhistů - že jsme, bůhvíkoho, seslali na jinou administrační rovinu vědomí. Lepší jsou však reportážní hovnozbraně - svět obletován agenturní technologií, co zasýpá každý pravý den ty pravé - trusem - těch pravých - tentokrát! - v právu.

X\XXIV
Zánik pojmu světonázor - s tímto jevem se filozofická potřeba, uměle kladená jako obdoba potřeb duchovních každému obecnému člověku, přesunula k potřebám integrity či sebenáhledu do světa, který se připisuje "snílkům", jako pouze literární "život v atrapě života". Když byly vymoženosti jazyka, počtů a literatury vědecké nebo nábožné na stole zrození pedagogiky, byla filozofie celkem chápána spolu s náboženstvím či uměním písma jako stejně významné, ovšem pouze za tu cenu, že měly dětem sloužit jako jakési pánvičky aneb příbory, přibližující kuchaře k panským jídelnám. Poté s příchodem společenských a pojmových otřesů, diferenciací a očist staly se příbory naopak myšlenými zbraněmi - ovšem význam, jaký opravdový filosof vidí v umění filosofie - tento význam, i kdyby - a že byl - byl otloukán stokráte obci čtenářů a studentů o hlavu, zůstal tak nepochopen, jako obsah knih vůbec: filosofie totiž nemá s učením nic zvláštního společně. Filosofie většinou předkládá zažitelná i vylučitelná rozlišení mezi známými pojmy, které možná nemohly být ještě nahlíženy: neučí jak chápat, ale ukazuje, jak si lze co představit, takže běžný - ideální postup učení nevyžaduje vůbec opakování: opakuje se totiž pouze právě to, k čemu chybí u posluchače jakýkoli vztah, a co pro posluchače nemá žádnou osobní hodnotu - což je případ učení společenského a primitivní pedagogiky, nechápající ještě společenské dostatečně logicky. S tím se u filosofie setkáváme v krajních případech, pokud vůbec. Dnešní člověk už se dávno rodí do systému, kde hodnoty náboženství, věd i filosofie jsou natolik neměnné, chce-li se člověk k svému názoru a tedy mozku a tedy schopnostem a tedy osobnosti bezohledně uplatnit - existenčně, neměnné tedy až tak, že člověk vědy dělá vědu zcela instinktivně. Nemusí vůbec vědět k čemu je, odkud pochází, a jaké jsou její možnosti a projevy: filosofie stala se mu odpornou - odpornou tím, že si dovolí na vědu vytahovat takové problémy, které by jinak mohla nekonečně odkládat; přičemž instinktivní vědectví pracuje s "hurá" vědeckým sebevědomím, které je věcným útokem z periferie uraženo a hluboce citově narušeno. Tím člověk neztratil "potřebu" jednotného názoru - ani neztratil "chápání" jednotného názoru: nikdy o těchto věcech totiž pojem neměl, a odporné relativizování, byť oprávněné, působí mu stále tytéž problémy - pro jaké se dříve odsuzovali volnomyšlenkáři. Člověk filosofy nutně - věčně odmítá: tak, že je nečte - přitom vždy odmítali právě to, co soudobé myšlení kazilo, a umožňovalo, nebo způsobovalo - na př. zbytečné násilí. Lze tedy konečně říci, že současný vědec, který vyvozuje obsáhlé a dalekosáhlé závěry, ku př. o hmotnosti a rychlosti - vůbec nemusí chápat, co jsou tělesa, a co jsou rychlosti či hmotnosti: jemu postačí právě jako příbory či hrnce - ví, jak jich použít, aby sobě, nebo jiným naplnil hrnes luxusnější potravou; nicméně "běžný fyzik" nemá o fyzice slušný pojem, a už vůbec nemusí rozumět chemii - odtud relativistický fyzik klidně spotřebuje dvě hodiny času a půl kila negativního afektu, aby pochopil relativní a absolutní - jako systematiku členění vesmíru na mechanické soustavy umisťující pozorovatele.
Hlavní úlohou současné filsofie je tedy rozpoznat v své dlouhodobé odstrčenosti nikoli důsledek složitosti, drzosti či komerčně omezených věd - nýbrž svou neschopnost pochopit, že jediné knihy, které kdy bude širší lidstvo louskat, jsou knihy, umožňující praktické uplatnění. Davy nechtějí myšlení revitalizovat, mají vlastní, pojmově bezohledné revoluce, nepotřebují vysvětlit nic, co se týká možností - což je sice absolutní a hořká chyba, leč zákon většin - chtějí pouze ukázat, jak co nejkonzervativněji dojít změn ve vlastním životě: nezajímá je blaho všech, upřímnost soužití, ani pravost hodnot. Falešný názor - také názor - názor má obecně hodnotu nápisu na tričku: jeho prostřednictvím se lze především začlenit, či vyčnívat, nebo vykonávat předrevoluční sterilizace vektorů. Je pak otázkou, jak se v tomto umí pragmatizovat filosofie, když dnešní člověk věří v Boha, ale neumí, ani třeba nechce - vědět proč. To, co za Musila působilo zachytitelný rozpad vnímání na specializovaná okénka, to je dnes v praxi velmi dlouho - je to již biologicky zprovozněné: člověk je živý pouze v roztříštění, které mu vytváří v průřezu kolorit i paradigmatizaci ergonomiky života, přičemž vytrhování člověka z jeho "neschopnosti vlastního názoru" "před vstupem do speciálna" - tedy upozorňování, že bytost postrádá hlavní okruhy osobnosti, tak právě toto - je per individuum kontraproduktivní - ačkoli by to per socié leccos hlavně usnadnilo, odstranilo či povzneslo. Jenže kam sjednocený názor strčí nos, aby se tvářil jako jednostranně specializovaný, jinak nebude vůbec vítán.
Stává se filosofie čistě hermetickou soustavou souvislého vědění a praktiky dlouhodobé diskuse, nebo se má přetavit v brakovou náboženskou, vědeckou či romanopiseckou literaturu? Nebo má počítat s kvanty sestupných kvalit a transcendujících žánrů, které drobné fragmenty či superobecné transponáže roznesou na speciální místa, čili asi tak, jako fungují niterné přesuny vzorců, když filozof určitou myšlenku obrazí emočním záznamem reakce na konkrétní zážitek v hudbě, kterou nikdo nevydá, ale která se sem tam po molekule nebo siluetně objeví v masovějším žánru - nebo přiměje čtenější okruh literátů k změně trendu?
K čemu je tedy poloha myšlení, jasně zařazující vědu mezi aplikované praktiky pamatování a abstrakce, klasifikace, a obecněji mezi komponenty nástrojovací produkce, a vedle mezi deterministické automaty v područí komerční praxe - k čemu tedy je toto zařazení, které vedle může započítat variabilní odchylku svobodných vědeckých kroků, které kdesi po okrajích komerční zóny diferenciace pojmových struktur věd zacelují komerčně bezcenná místa, která po svém zacelení ukazují nové komerční zdroje - a stupně. Potřebuje dnešní vědec snad vědět, jak hluboce je sám omezený anebo, pokud není, jak hluboce bude omezený samotnou povahou hlavního "žhavého rámiště" vědy - že bude nejprve hlubokým modulem komerčních technik - a vedle, že možná skromně objeví pár současných omylů - ale, že rozhodně nevytvoří nic převratného, dokud nebude: vrcholovým vědeckým byrokratem opakování a implementace? Ať už to může, či nemůže vědec - nebo dítě - zužitkovat - tím filosofie s vědou - i Shellingovsky - ze cti končí.
Ze cti: protože komerčně-byrokratická věda jde do nekonečné hloubky, bez ohledu na zlomy - a je snad hloubka specielního výběru zboží tím, co hluboce zasahuje dnešní lid? Jistě není. Proto je vhodnou distancí právě na zániku světonázoru a jednoty a konzervaci pragmatických studií vedle odsuzování "volných" myšlenek čest - a vhodnou styčnou plochou povrchu vědy a tykadel filosofie - právě ergonomika a design, zahlcení a nerovnováha - nástrojů a přístrojů, nadužívání a zneužívání - léčiv, plastická chirurgie - a tak podobně. Hlouběji již se filosof nemusí poflakovat, nemá-li snadné nastřelování opomenutých vědeckých otázek, zkoušek, témat či obecných transprincipů - za jakýsi druh rozmařilé zábavy. Slabost vědy v zlomech a perspektivách před povahou filosofie byla již několikrát dokázána, a rozhodně nemá cenu tuto hierarchii dále "dokazovat".
Je ovšem otázka, kde se tedy s "celým člověkem" dnes bavit - když "celí lidé" již nikdy nebudou. Člověk vystačí s celostí - nezapomeňme - v plození. Filosofie se tedy ocitá na očištěném bojišti čistě komerčních charakterů: co nelze polámat či nakroutit, či nařezat, to netvoří ani víru, ani myšlenky, ani svět spolubytostí: změna subjektu pro libovolný objekt, pohled či ko-subjekt je první existenční podmínkou "neointegrity".
Filosofie hlásí první kontakt s mimozemšťany a vymizení původních lidí a představ člověka. Mají filosofové po ruce - nástěnnou, dekorativní, provokativní, stylovou, jednorázovou, rychlou, odpočinkovou, děsivou, napínavou, praktickou, kuchyňskou -, luštitelskou ~ filosofii? ... nebo hyperpedagogickou?

XX\XXV
Tím je již konečně uzavřem protipojem filosofie a moderní klasické hudby, který by rozhodně "zvědečštěním" nebyl vyčerpán - obě složky světonázoru totiž stále konvenčně prospívají v uzavřeném okruhu lidského diskurzu - který právě nejprve - než cokoli jiného - zachovává kontinuitu - a z ní především čerpá své stavy: tím, čím byl Robert Musil plně subjektem, tím jsou dnes jedinými dlouhoetapově přehlednými subjekty muzika a filosofie: proto žijí v hlubokém odcizení se masovému trhu subjektivit - proto jsou hluboce nesnášeny, snaží-li se být partnerem - subjektem - samotnému soudobému člověku - a tak, jak je libo - zůstávají pouze samy sobě - subjekty - partnery. Lze to vnímat - jako svět po válce, na kterém jsou nám ptáci více reminiscencí chtěného a tradičního člověka - a člověk spíše tak ptákem, jako ptáci - tomuto člověku. Nejsme tedy sami - pouze ruch lidu, kterým lid ožívá a okřívá - zmizel, a zůstal pouze náš svět změn a tradic - reakcí hudby na spisy a spisů na hudby - že jsme zůstali sami sebou, a učili se od stejných - specializovali jsme se. Tím - že jsme nikam nespěchali - zůstali jsme v odloučení. Svět se od nás - posunul - tak, že sotva od nás k němu je cos slyšet - a - jediní - z něho alespoň něco - smysluplně: vidíme. Nic však již neslyšíme - a protože máme v pořádku představivost - umíme si zvuky dechu či skřípoty zubů domyslet: leč někdy hluboce trpíme tím - že pravdu - jsme si domysleli. Přesná kopie totiž stále není - přímá řeč. Cynik praví: ať konečně žijí - atrapy. Praktik - kdo jiný - umí být důsledný!
- ekologické pozice

XX\XXXVIII
V rozložení jazyků (§11) dále působí náboženství, jakožto osa jazyka a zvyků vůbec, která právě formuje do roviny sdělitelnosti pohybové potenciály hodnot a autonomie, tak, aby dvě otlumočené jazykové skupiny mohly nahlédnout zásadní formace svých hodnot, potřeb a zvyků, historie, bez obšírných manuálových výměn. Na jednu stranu tak jazyk nese svou historii i historii svého lidu, na stranu druhou se tudy tlačí jinak nesdělitelné informace a složitosti na komunikovatelnou dráhu mezi národy. Jde tedy o zřejmý intuiční útvar, bereme-li literaturu a pojmosloví jako rozumový artefakt. Odtud pak vystupuje národ jako inteligence, a jeho strukturální aparát jako subjekt.
- česká hymna se hodí k nové řadě Krakonošových pohádek
 


Komentáře

1 Arthur Nie Arthur Nie | E-mail | Web | 3. března 2011 v 6:56 | Reagovat

Dear Doctor

This is Arthur Nie from Beijing Nubway S&T Development Co., Ltd, we are manufacturer of beauty equipment for the skin improvement and skin disease treatment.

Glad to know that you are on the career of aesthetic and beauty.
We specialize in the field of beauty equipments for 10 years with good quality and pretty competitive price.

In brief our company manufactures as including below and would be pleased to hear from you if we can be of assistance.

Our products including:
1)Diode laser Hair Removal System, RF Pipe Fractional CO2 Laser,
IPL Hair Removal Systems,
2)Q-swithed Nd-yag Lasers, E-light Skin Care Systems,
3)RF Skin︱Face Lift Systems, Cavitation Slimming Systems,
4)Skin Analyzer Systems, Oxygen Series,Hair and Scalp Analyzer System,
5)LED/PDT Skin Care Systems ,Micro-Crystal Dermabrasion,
6)Teeth Whitening Series, Oxygen Series, etc.

If any interest for cooperation, please feel free to contact us.

Look forward to being of service.

Best regards.

Arthur Nie (Export Manager)

Beijing Nubway S&T Development Co., Ltd  
Tel: 0086-10-85786332-EXT 808
Fax: 0086-10-85781893-EXT 802
Mobile: 0086-15110232363
ADD: Room 802, building 7, No.67, Chaoyang Rd, Chaoyang District, Beijing, China.100123
E-mail:Arthur@nubway.com
      Niejinming1209@gmail.com
MSN: niejinming1209@hotmail.com
Skype: Arthur-Nie
Web: www.nubway.com

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama