NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews

Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.

V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.

Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.

Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.

Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!

Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.

Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

Desátý sešit, výřez

16. února 2011 v 9:54 |  Sapiens
X\I
Uvážíme-li aktuálnost nadbytku produkce a předejmeme-li nedostatky v distribuci i nesmyslnost mnohých výrob lidstva, pak stejně, jako je nakládání s šílenci odsunuto ze smysluplné roviny, nebo jako je trestní právo posunuto na pochybnou rovinu "nápravy" (od prevence, nedostatku v vzdělání a společnosti), tak lze pak i pracovní činnost nesmyslně rozklenutou nad žebráctvím a neexaktní, až spekulační odměnou, chápat jako posunutý obraz, ve kterém se přírodní teleologické pragma práce a výtěžku prakticky zcela rozkládá v zástupnou regularitu legitimity: zaměstnavatel tak zakládá především svazek distributivní legitimity, sám se tak stává jeho koncovým bodem, a teprve nyní, když odměny úplně nesedí, a sama práce, ani její produkt nemá racionální hodnotu, lze uvažovat společnost produkující často nesmysl, často toxický "symbol" a vedle umožňující žebráka a přebytek vedle masy střední chudoby.

- positivní sediment: Foucault, Young; negativní Engels, kapitalistická restaurace

X\II
'Ve shodě' "bavit se s chlapci" o pornu se cítí trochu jako "diskutovat" s děvčaty "své" problémy: menstruační věda se hodí vedle filosofůnie či "černého sloupku" policie s lékařskými detaily vnitřní teleologie a vnějšnící se psychologie ke každému kafi, takřka. Zde je jediná úloha Takřků zřetelnější... Nadto obalující imunitní vrstva pojmů ohledně srovnavatelné míry - špatnosti a sebezavržení svých šířek - působí nejen u vražd "z povolání" ajch. U filosofůnie se však obal točí kolem přijémajících či odmětacích pojmů pro vysoké Fetiše: zatímco dobrozloměr se plete co do rozložení sil po precharakterních předpojmech, výšníže si zas ztěží vystačí či poradí se "svým dualismem", natož jej znají překročit - černý sloupek a jeho formy stojí nad tímto cirkusem cynicky a snadno pouze proto, že nejsou trestány: byly-li by člověku by se z prosté fotografie autonehody zatmělo vztekem před očima, nebo by měl nadnesený dojem poklesku hodnot, nebo by se zkrátka pozvracel; zkrátka proto, že by bylo psáno.
- dodržovat jde všelicos (neslušno vypočítávat) (asijští tygři? arabsko-izraelští....oběti)

X\III
Neverbální komunikace je dvakráte pavědou, od dob, kdy plna touhy manipulovat, vystačila s rozdělením funkcí na nějaké a nenějaké: vydalo by na samostatnou subepistemologickou vědu určit různé varianty kofunkčních produkcí, přiřadit opět "motorovou vědu" skularizující morální motor. Zásadní chybou totiž je od rozpučení své manipulatoriky nechápat ji jako superpositivní vědu - čili kreativní zásahové prostředí vlastních pojmů a subpohybových obrazů: špatná basální definice manipulace a apercepce subverbálního, nespojitost dvou individuí avirtuálně předmětem představy - ach, prý, jaká dětská Vířička! - špatné souřadné členění myšlení, meziforem a činnosti s mechanismy ducha periferizovat zapoměté charakterismy obsahů v "FM" činnosti (bezděčné, integristicky serializované hyperparalelní "tiky a netiky". Čili chápeme-li odpočátku s transempatickým alibismatismem aktuální jho, nedotknutelnou specifičnost usuzování, právě říkané i pohybové jako vždy především spojené v centru identity, pak není úplně problém bez i jen krátkodobého zakotvení zde, výčtové superposice neverbálního "statusu" (už v definici manipulace chtěli bychom někým manipulovat) odmítnout jako nefunkční "druh věděckosti", ba dokonce jako neslučující se vůbec se skutečností bez dominantních škhrrrtů. Neodlišili jsme pořádně ani plochy osob od ploch domů; a tvrdíme, že určitá předejmutá souploší cosi individualitám obrazu vytýkají "v podstatě". Ve skutečnosti však sama verbální řeč je hrou pomlk a tónů, melodismatických gestikularit, pak teprve gramatických hexidentit, k tomu ještě diskursivních sémantizací s archaickou plochou sémantizačně-praktických regularit: a nyní tvrdíme, že tak zvaná neverbální řeč se má k tomuto jako chameleon s regularitou barvy proti jednobuněčnému v "izo-vězení", které uzavírá od možnosti volby či nedeterministické akcidence (extraintradeterminace; člověk - prvok), jako tento se svým chováním má proti soustavě regulačních písmem, kterými krátkým souborem prodloužíme a definujeme přesně celý jeho život - čili neverbální složka projevu se k druhé má jako porce vesmíru libovolně velká proti něčemu "digitálnímu".

X\IV
Kdyby lidstvo vyrábělo pouze "hrací" (hudební) stroje (tam kde i visuální je naprosto musikální), a pragmatickou 'texturu' pouze jako jejich "harmonisující" design, jistě bychom i "ve vesmíru byli" dříve a lépe, bylo-li by to tedy vůbec k něčemu dobré. Nejpravděpodobněji bez této změny projekt-příroda-člověk nikdy nepřereplikuje za solapokalyptickou nutnost. V tomto šklebně násilném přístupu vědy k "organismu" vývoj ničeho není možný: teprve když se věda identifikuje prakticky s organismem a na každé úrovni funkcionalizace se rovný s rovným smysluplně dohodnou na stavech či možnostech, a hierarchie účelů se naprosto protknou, teprve tehdy se věda oprostí od selfpartintervence, a namísto nekonečných nutností a možností či temnot bude mít konvergenci za pole jevů a decisivních akcí - takřka jako druhé tělo i oči: jenže tím momentem bude věcí myšlenky pochopit očima hynoucího rodu síť perspektiv - značně rozmělněnou vzduchem lidských samoúčelů. (monetární dysfunkce, a psychoautomatické pozadí čítající "alespoň za palec u nohy" všechna myslitelná "negativa světa" - jako pouze sémanticky dominantní symptom)

X\V
Dnešní "muž" vece Nic a "Mužskost" je shnilá bábovka: kdyby žena chladně vydeklarovala, že po staletí, co paměť sahá, měla s pohlavností pouze mesnstruační obtíže a klid od "určitých" otázek po smyslu "světa", celý prostor mužského chápání (sebe) by se zřítil v nic.

X\VI
Veškerá architektonická či etnologická strukturální sedimentce je vlastně druhově objektivovaná (izogenní) trajektoriální fosilisace.

X\VII
Monetární chápání hraje velmi pochybnou roli, pokud si představíme užitečné druhy lidí, jejihž prostor kreativity sotva má legislativní "port" a sotvá dá na "prodejnou knihu": nepochopeně dobří lidé, a tedy dobré společenské faktory, stávají se nepřípustně dobrými; prostor zaběhlé hieratické teleologie trestá všechno působení dobra bezohledným typem bídy, který nerozlišuje nic na prostředcích, než jejich dostupnost a cenu - čili nikoli jejich vztah k člověku bez nich se obcházejícím pouze za degradace činnosti, degenerace schopností, tímto typem bídy trestá vše to dobré, co neumí se marketingově zformovat a přes kanály kapitlistické produkce formou zboží se projevit. Ve zbytku se moderní duch obejde s tím, že dobro neprojevitelné marketingově má ideální prostor v politice či zákonodárství či na posicích kreativních ethik. Tento funkční prostor je však ještě mnohem specializovanější a jednostrannější prostředek realizací než marketing. |
- druhá strana hygienizace "společného prostoru"

X\VIII
"Alespoň na boty jsem si minulý rok dokázal vydělat" - tak padá "pracovně "záslužná"" diskriminační morálka zcela na zadek. "Proč toto chápat" - tak může padnout celá současnost v trosky fetišů a mýlek.

X\IX
Had - jedno z nejkrásnějších a nejvznešeněji jasných vtělění přírody: proto v bibli vulgárně odsouzen, a především jako "invalida po zásluze" zostuzen.
- velké a budící strach, osudy bytostí ve snech

X\X
Ještě jednou k pozitivům "ukvapenosti", když objektivita naráží na "žvýkačku komplexity a lží": všeobecná ukvapenost na př. soudů o neúplném pojmu alespoň vede k odsouzení řady ukvapených souvislostí, čili utváří se o věci alespoň objektivní negativní pojem: zatímco pozitivnímu možná chyběl právě tento rozruch.
- o neužitečnosti objektivního postoje u lidí s opačným talentem; brzdy v světě pojmův

X\XI
Základní smysl obecného státu: hranice, nesnášenlivost a zhrdlý pseudohistorický egoismus. Na druhou stranu jistě příroda rozdělila pokrývku lidstva na jazykové kotliny a zákotliště z celkem racionalizovatelných důvodů, principů a účelů (to především). Co nakonec zbývá jazykově odříznuté skupině, než hranice. A tím jsme opět na začátku: egoismus a nesnášenlivost - a mohlo by to být prakticky cokoli - jsou jen vycpávkou přirozené nutnosti. Tlak na člověka, aby se po menšinách jazykem odříkal většin vztahů, nutno je zdůvodnit - a tak lidé nacházejí tomuto svému "pohybu" různá jména: neodbytností a krutostí jména toliko odpovídající síle nevědomého pudu k jazykové a oblastní diferenciaci.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama