NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews

Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.

V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.

Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.

Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.

Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!

Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.

Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

Golf gulf

3. března 2011 v 16:07 | sah |  1. الأمن
Pro níže uvedenou reorganizaci pro delegaci doporučuji na př. Hassana Charfo, přinejmenším jako pozorovatele, neboť v jeho osobě se i evropští komunisté rozcházejí ostře v názorech na situaci, řešení dokonce i v popisech dění a výkladech. Rozhodně trvám na tom, aby reformační hnutí jednalo s jednou z organizací, a to s UN nebo intimnější UAN, která s pomocí Venezuely požaduje TAKÉ jednání. Jakýkoli násilný útok na tuto a jiné osoby v opačném případě může znamenat absolutní chaotizaci všech dosavadních vztahů, na nekontrolované úrovni.

Rozdíl v mém a Ruském názoru není natolik ostrý, dokud nezapočítáme právě strategickou komplikaci, umisťující Lybijský lid, je-li vůbec jaký, do situace nezanedbatelně nebezpečné. Na př., domníváme se, absolutní diskvalifikace současného vůdce a přechod k reformačním snahám, může se právě na těchto strategických podkladech zvrátit v sérii občanských válek. Právě na tomto kritériu se ostře rozcházím s otcem: on i střední media požadují uspokojení a řešení, zatímco já před řešení stavím otazník, a požaduji nejdříve uspokojivé zajištění objektu. Situace, kdy bude plukovník i vůdcové ozbrojování ve vězení nadcházejícího aparátu Lybie je jistě bez většího překvapení pro mnohé okolní národy také uspokojivá, bude-li nadto nová vláda schopna dojít k spravedlivým soudům a závěrům, zároveň v souladu s nejpravdivějším míněním lidu, nicméně i takto tato modelová situace vzbuzuje nutně pochybnost k prošetření, a diskusi na mikrostrukturách, zda i ona nevede nakonec k možným destabilizacím soukromými, ideologickými a imperialistickými, jsou-li vůbec nějaké, organizacemi. Nutno mít tedy z mého hlediska především na zřeteli bezpečnost a nesvárnost mezi lidem, kterou právě Kaddáfí nenarušuje, nýbrž vyvrací. Je tedy na něm vlastnost, kterou musí vzít Lybie do svých počtů, jako pozitivní, ať už v ní má dojít k čemukoli. Míním tím tedy zajištění nestranného dohledu, kterého má být dojito především potvrzením z obou současných bojujících stran: "ano, ten a ten tak a tak jsou nestranní". To je jediné, co si snad od "dohod", kterých se tak bojíte, slibuji. To zaručuje jakous takous stabilitu do budoucnosti.


Tragické je správné označení, jak obětí civilních, tak vlastně postavení současných vůdců. Určitě je pozitivní, že se relikt konfliktu změnil v sofistikovanou odcivilněnou "golfovou" partii, určitě je ale správný náhled, nikoli, že je plukovník jaksi se svým přístupem z módy, a že by snad nenabízel svému národu dostatečnou sílu k reformám, které jsou asi tedy i jinak nutné, neboť krajina žádá v těchto globálních i lokálních podmínkách právě takovou hravou, silnou a impulzivní sílu pro svou správu, nebo spíše ochranu, nýbrž prostě proto, že lidé svému vůdci už nemohou porozumět. To je určitě důležité, a právě proto tragické, kolik si to vyžádá chaosu a násilí, teprve se k tomuto faktu dobrat. Připomíná mi to českou psychiatrii, uhánějící strašidla společenských kořenů (nebo jak to nazývají biopsychosociálních - což právě kdysi znamenalo prostě důsledně "psychiatrických") poruchy příjmů potravy (jako jsou anorexie, bulimie, obžerství, fast food): právě proto, že psychiatrie je jaksi jediným, na této neúrodné půdě posluchačské obce, kdo vnímá pravé důvody, a jakákoli osvěta, byť oprávněnější, padá jaksi jako mlha, kolem i nadále: hladovějících, kostnatějících, zvracejících pro krásu z časopisů, přejídajících se pro porušené vztahy k okolí. Tu plukovník mluví k svému lidu, lid ustrašeně utíká, zbytky se hádají o zbytky munice... Svět se změnil, a ten, kdo jej vnímá ještě jakž takž celistvě, je mu už právě tím starým, byť svět nemá ve všem vůbec tak jasný názor, jako vůdce. Nejen právě snažení plukovníka: i snažení všech přihlížejících a komentujících mocností, zdá se v současném světě odsud, nebo odjinud: již směšně. Není to však právě proto ještě směšné.
Proč tedy plukovník udržuje spor? Protože zachytil pnutí, na kterém se jeho země v absolutním obklopení láme, a toto pnutí byť by zato měl položit život zaznačuje, jako důležité. Jeho slovy "Není to tak jednoduché, uvolím-li, situace, kterou já tu na této hladině násilí hájím, může se kdykoli propuknout znovu, odcizením se těchto dožadujících se reforem, ale tedy i moci, od sebe. To, na čem stojím, to by zlomilo ve dvé spojence, revolucionáře.. a t.d.". A nyní, není již otázkou komu věřit, ale komu vůbec možno toto svěřit, nebo i jen sdělit.
Na druhou stranu vzniklé úsilí Arabských mocností ze spolku, již nabízí právě kýženou záštitu, kterou jsme tak snad žádali: určitě jako alternativa, proti Evropským bůžkům politické pološílenosti, mnohem bezpečnější a citlivější. Kdyby totiž Západ, s prominutím, zasahoval, jak je v jeho zaslepenectví obvyklým způsobem, je dost možné, že by tato tektonická plocha se všemi tlaky zlomu postupně prostoupila dění a názor Západu, a jeho dalšími akcemi by totálně "rozsvačila" Arabský svět. Taková budoucí hesla snadno si představit: "Máte právo na další Írák?", "Podívejte na Izrael, vy spravedlivci!", "Pryč s vládami Arabských zemí které dopouštějí další a další Íráky", "Pohleďte na masakry v Egyptě, západní loutky našich režimů!", "Ať žije komunismus ať zemře válka i parlament!". A to ani nemluvíme o polévce, která je v Afghánistánu již poněkud přivařena - jakou ta bude mít chuť, až jí bude mít společnost na stole, a nejen ve zprávách: to destabilizuje masy asi tak, jako Lybie destabilizovala dosavdní zaměření a formace národních a nadnárodních legislativ, asi.
Záleží tedy nyní spíše na diplomatických i polotaktických zásazích a nabídkách především v sousedském okruhu. Jistě by plukovník neodmítl práci někde v CIA, nebo azyl někde, odkud by mohl veškeré budoucí dění poněkud komentovat. Na diplomaciích pak je, aby tyto alternativy dle prostého úsudku zvážily, a zároveň, aby s oběma stranami vnitř Lybie zvážily nejbezpečnější zajištění a předání moci nad touto zemí. Za argumenty pokládám výpovědní hodnotu obou pozic v konfliktu. Britské nápady na ozbrojování jedné strany jsou zvrácené, v porovnání s řeckou formou policejní pistole. Toliko je třeba nabídnout oběma stranám civilní ozbrojenou pomoc, je-li třeba standartní policie, nezmnožil-li se na př. banditismus, dále léky na standartní poválečné psychosomatické neduhy, potravinovou pomoc (nestrannou).
Plukovníkovi doporučuji takto provedené předání moci, a volbu diplomatického receptoru, dle morálního sdělení, které chce po sobě zemi zanechat: může se i nechat popravit vlastním soudem, měl-li čas na Hugův devadesátý třetí, a pokládá-li tak důslednou shodu chápání vlastního slova se zákonem za něco, co bez krkolomného vzoru národu chybí. Okamžitá kapitulace ale nikoli okamžitá resignace, když už. Vynucováním stran Západních buržoustů se nenechte rušit, jsou nejnebezpečnější, chtějí-li upřímně pomoci, nejnebezpečnější především nejen sobě. Situace na zlomu je klidnější, a umožňuje nekonečné protahování tohot klidu, na rozdíl od vstupujících motivů (i vystupujících). Netuším do jaké míry je možnost konstitučního parlamentu reálná, tedy revoluční parlament, a Vaše právo veta, na dobu půl roku. Evidentně byste musel nabídnout něco nového, čili v tomto případě právě usnadnění nebo zajištění přechodu. Je otázka, kolik civilních obětí by si vyžádaly jiné postupy, kterých mohla dosíci ku př. Amerika, kdyby se zde jednalo pouze o jakési univerzální demokracii. Myslím že i AlQuaeda padá se stolu, byť byla možností nejpravděpodobnější: důvody budou prozaičtější. Zmatek, forma informací, vnější intervence, pohled státníků z televizoru.
V tomto osamocení jste navíc již příliš slabý, proto si dejte záležet, aby případně Vaše smrt, byla závěrem Vaší práce, nikoli ukončením. Vaše nejližší sousedství myslím přistoupí pouze na scénář azylu a-nebo zajištěného předání moci. Západ už má názor poněkud stabilizovaný, ale to na Západě ještě neznamená důsledné pracovní výkony, natož citlivé či obezřetné. Mnohdy ani pracovní a ani výkony.
Nová zpráva o vzniku komunikace (12:30 SEČ): z informací jasně vyplývá, že strana pro reformaci odmítá s Kaddáfím jednat. Na jednu stranu je zřejmo, že nemá naše informace (vyjma dohadů, ty má dnes kdekdo, i my). To může naznačovat, že žádná strana pro reformaci neexistuje, což je závažná chyba: tedy nutno připomenout, že se má tato strana řádně zorganizovat, aby v jejím čele stanul někdo absolutně hodnověrný, popřípadě vybavený dostatečným diplomatickým i tlumočnickým štábem. Pak ať teprve takto funkční celek vyslyší Spolek Arabských států, a znovu vyloží stanoviska.
 


Komentáře

1 Satan Hnusný, MATT Satan Hnusný, MATT | 3. března 2011 v 16:19 | Reagovat

BTW: Open network, at least a controllable one. Better, I'd quess

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama