NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews

Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.

V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.

Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.

Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.

Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!

Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.

Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

Sešit III, náhled

16. března 2012 v 11:40 | sah |  Sapiens
Obsah sešitu III (2012)
  • Chytrost, 1
  • 2 Pravdy, 1, 4-8
  • Znamení (dod k seš II), 2-3
  • O všemožných demokraciích, 8
  • Rody (jaz.), 9
  • Hellraiser (NZ), 23-31
  • Ježíš, 23-31
  • Nauč ... zvíře, 32
  • Syntéza (NZ), 32
  • Detail (NZ), 33-36
  • Čj: Grafika a mnemotechnika, 36-37
  • Kvalita - Kvantita 38-46
  • F.S.Odujev 47-57, 60-66
  • Vina (dod k seš II), 58-59
  • Abstraktní pravda, tgen, 72-75
  • Pohlavnost a Humanita - 3 (blogováno jako Mastňáci...), 76
  • Námaha, 77-81
  • Objektivní fakt (dod k seš II), 82-83
  • Intellekt, 84-95, 98-103
  • Shellingův organism (dod k seš II), 96-97
  • Oslava axiomu, 104
  • Pokora, 104-105, 108-109
  • Shellingovo poznání, 110-116
  • Náhoda, 117-118




Sešit III: 33, Detail přechodu z archivu na program

Třetí - obecněji přijatelná, intuitivní možnost je ta, že historie právě Ježíšova přišla novověké církvi obsahově i formálně vhod, přičemž podstata lidově donesených apoštolských pověstí byla překroucena, a značně rozšířena - tak, aby nesly základní obraz Ježíšova života, avšak aby organicky jeho konání vedlo k zákonu, umožňovalo kázat - s příklady - o všem co bylo lze považovat za život: a pak konečně "zúčelnění" jeho života a hlavně smrti mohlo vedle posloužit jako výkupné - na historické paměti národa, který doručil pověst na toto místo ~ kde mu byla uměle přepracována, podvržena -a- posvěcena (jak se stává evidentně s postavami pověstí snáze než zdánlivo...)


"Jak byl najdenou konec Evangeliu!"


právě v detailu >>kdy došlo k VÝKLADU Ježíšovy SMRTi<< vece v detailu >>kdy spojila se složka protistátní s odkazem družiny - a kým<< je nutno ponechat zcela analytickou volnost -A-


- Nietzsche klade na Pavla příliš chorobné nároky

- a to, krom skepse k jeho existenci, znamená, že tento malý nenávistník má nejen nest zodpovědnost za svůj chorý sloupek, ale snad za celou po-kristovskou biblio-genezi a její četné formální neduhy. Jenže nemůžeme při troše soudnosti tak malého člověka vinit ještě ze zrůdnosti buřičství proti libovolné instituci, z svévolného rozkladu celého obrazu do účelné formy - tedy z chladné manipulace skotem a hluboké manipulativní psychologie halucinujícího uražence... z takové pomsty.


-A- Je jistější předpokládat v úmrtí Ježíše událost možná zpracovanou něčím jiným než apoštolátem, možná později, a zároveň možná sesazenou a domanipulovanou ještě jinou silou ještě jindy - a možná, k rozkladné činnosti to vše použil - ještě někdo další.


Jedovatá zvrácenost řádu, který Pavel předkládá nesvědčí nijak o nějakých dalších aspiracích takové patické konstituce - naopak, byl-li to kdo realný, a jsou-li /Tim I2)/ jeho dílem, nesvědčí mělkost hněvu o nějaké vyšší úrovni práce s člověkem - než té manifestované...typický maloměšťák je adekvátním blížencem typu - a zde ztěží hledat nějakou monstrozní zvrácenost. Zde máme v rukou zapšklou obludnost logiky tradičního patriarchátu, když je zpochybněna, a má-li ji obhájit osobnost nezralá - a nepříčetná.


-NZ by byl bez Pavla čistější, mohl by jej nahradit sv. František se svou básnickou tvrobou...




Sešit III: 104-105, 108-109, Pokora

Pokora je největším chvástáním, neboť jí je zevnitř a pouze provnitř očišťován vztah k Bohu, který je tu právě jen pro pokorného - tím je prostředkem opovržení k jinosti ~ ať už nějaké její specielní podobě nebo tak; Pokora je neformalní sobectví - činí nesnášenlivost pokorného k nepokorným pomocí redukce chování a nutnosti odvolávat se na sebe zákonem a rituálem, čili stereotypně činí ji nenutnou - a v tom opět nazývá se láskou k "bližnímu". Vůbec je předobrazem pojmenování lásky, příčinou jejího následného stupňování - a malosti, a konečně teprve v momentě, kdy je s "faktem" lásky plně zaměňována, stává se láska až produktem stupňované "co nejnekonečněji" pokory - tedy produktem pachtivého samoúčelu - odnyní kterékoli libovolno, maje k tomu důvodu a "kolonizační" pokory v konání, dosahuje k vytýčenému "upřímné lásky". Navěky tím již však láska zanikla v své původní rozmanitosti "projevu", neboť projev lásky stal se zbožím analýzy a ohodnocení, a bez upřímnosti již láska nemá ceny, čili není. Vůbec s pokorou vetřela se do lásky a kolem lásky lež - láska má tím své provádění, jmění k tomu pokorného policistu žádajícího pouze fikci, odsuzujícího lež. V tomto stadiu se již pouze falsifikuje: počíná bydlet v srdci, které má ten... skloňuje se poznáním.

Vůbec synonimií pokory a vznešenosti láska zdescartovala v družnou lež. Mnohem nevinněji vedle toho působí homo homini shledávající krásu nutně v její pomnožnosti obecnou natolik, že musí být z nějaké "konkrétní obecné" ulita a sešmudlána, a tato že vůbec nejjistěji shledává nejjediněji milostného příbytku - v female female.

Člověk z valné většiny rozvrací každou "logickou hodnotu", která už není nejsnažší cestou k ukojení jeho "malých zvrácenostiček". Nebude-li někdy již potřebovat vědy - zmoudří-li tedy sdostatek, aby nemusel k osvěcení své hloupé hlavy centralizovat (v choru d-k) nějaké "evidentně" chytřejší, jistě si zachová privilej žvatlat vědecky o tom, že mu to či ono máslo chutná - zkrátka, možno mu v jeho tokání zazlívat, že obecný posměch logice doloží "proto, proto, proto..."




Seš III: 1, Chytrost a bytost

Nejchytřejší bytost je zároveň nejvíce organickou
- čímž naštěstí i pojmu chytrost zcela vyřadila - z - houby ...




Seš III: 1, 4-8, Dvě pravdy

Dvě pravdy jsou a jedna obou logika - pravda první: bezcenný ideál dobra, chtějící vždy, aby pravda druhá dlela všude, kde jen možno; - pravda druhá, když cokoli proneseno o věcech a příčinách jejich dění, při libovolné inovativní reflexi nad tou kterou záležitostí s použitím nejexaktnějších terminologizací dokazuje nejvyšší obecnost k libovolným novým poznatkům - v tomto pravda druhá shodna, přeneseně, s exaktností pojmu libovolně propříčněného přívlastky: neboť, zcela už zproštěno dismetaforismu novověké vědy, libovolná kauzalitu reflektující klauzule je ve své volbě pouhým hledáním nejpřesnějšího pojmu - a vzhledem k tomu, že jev skládá se vždy z nějakých jevů, a, že jev takto nazíraný váže k sobě bezpodmínečně už nejen oblast pojmu, ale, bez ohledu na jazykovou běžnou omezenost, přímo určitý specifický termín a konkrétně substantivum, jméno, vzhledem k tomu lze prakticky bez vyjímky sloučit pravdě II adaptující výpovědi v čisté hledání jména, zde tedy zpříčněného modulačně slovníkového tvaru.

Pokud se zřekneme modulační gramatiky, která příslovci šetří na délce slovníku, již zřejmo, že libovolná skupina bijící se holemi o pravdu, prakticky mohla by se navzájem prosazovat po svých hlavách různými slovníky.

Nyní lze očekávat od pravdy I., čili Pravdy, že se zjeví ve své bludovitosti, nezralosti - a kněžství: když popatříme zpět na náš vzorový sedlácký parlament, kterak je v něm každému pravdou jiný výkladový slovník, a také přinejm. trošku nástrojem, ta Pravda, od které jsme čekali jistou záruku; není již ničím jiným, než favorizací určitého koloritu v tvorbě slovníku - popř. demokratizací volby toho, jaké důsledky může mít pravda, poté jak by měla být skládána, aby nebyla směšna - zde vniká do procesu logika contra vulgari, neboť nepravda nelogické pravdy je možna jen, pokud massa lidí takovou nelogiku - za směšnou, ze své kauzalní zkušenosti, může vůbec pokládat.

Na jedné straně je tedy pravda II volbou určitého slovníku, podle sociálního účelu výpovědi - na př. aby stejně jako nápis pod obrazem, či cenovka pod zbožím čtenář či posluchač věděl, že se nápis nebo cenovka vztahují k svému objektu, avšak z obecného hlediska může naopak být považováno za pravdu to, čím spraven "informovaný" nezjistí nic z toho co zjistit potřeboval;

Potřeba a její splnění jsou abstraktním kritériem lidské pravdy. Na straně druhé pravdu konečně formuje a finalizuje Postoj "svazu pravdivých" k posměchu.

Formování komplexního popisu pojmu pomocí organizace příslovců k jménu je mnohem zajímavější, než pokoušet se uniknout dělením výpovědi na kauzální a substanční logiku - pravdě o stejnorodosti příčinnosti a materie (objektivna) a tím neúprosné symbióze terminologie a logiky. Logika je pouze nejobecnějším zkušenostním materiálem o kauzalitě, mimoto, že ji vytváří, definuje, hledá i nachází, i potvrzuje - a dokládá ji obecně svou konkretní existencí.

Pomineme-li závěry studie v Nietzschovsko Klímovském duchu - abychom vůbec mohli výrok utvářet ve formě pravdivé, musíme nejdříve správně pojmenovat čistě předmětné v podávaném jevu (to nejnutnější pro identifikaci reflektované regularity), poté mezi předměty zrekonstruovat dění - tedy je-li toho třeba, a toto dění obléci do dostatečně "logického" jazyka; tedy pokud chceme udělat dojem tím, že předžvýkáme posluchačům značnou část pointy, vyjadřujeme řetězivost dějovou slovy "protože" a nejenom "pak, potom...", a chceme-li k tomu vypadat nebezpečně, můžeme dokazovat svůj intencionální - špiclovský čuch na ducha různým "aby a neboť."

Zároveň nutno zahrnout i několik výpovědních typů neaspirujících nikdy na funkci pravdy či nepravdy: konstrukční plán, nepodmiňovaný vnitřně nijak příkaz, hovor z veřejné dopravy, pravidla gramatiky či náboženské formule.

Konečně pravda II má ještě jednu charakterovou špatnost - ve většině případů lidstvo považuje jednotlivou inteligenci za zatuchlý krámek, ve kterém lze dostat ke každé reakci člověka nějaké zdůvodnění, a to zdá se jen proto, a také jenom tak, že "lidská duše" má být považována ve své pestrosti jako větší ... veliká. Nicméně ačkoli jsou za tímto účelem duše nákladně docejchovány a dolynčovány do podoby strojů - tedy tak, aby v nich panovala určitá symetrie myšlení uvnitř i navenek, aby bylo možné je předvídat, jak bývalo zábavou panovníků, a je ovládat, jak bylo vždy nejobecnější potřebou "v" společnosti vůbec (společnost z nouze a donucení), a ačkoli tím vznikly v permanentní sebepředstavě (výsledku to nucení k sebereflexi) určité nové hodnoty a měřítka, není formulace vnitřního dění, popřípadě utvrzelé lpění na jakési vnitřní kauzalitě naprosto nijak opodstatněním toho kterého rozhodnutí a reakce, takže nelze naprosto žít s lidmi "o pravdě a chlebu", ano s upřímností, jenže ta není ničím víc než popisností na hřbitově chtění.

Pravda je tedy jakousi patronkou účelnosti, vážnosti, vyvážené gramatiky, smyslu pro policejní identifikace, a hrubé iluze členitosti drůbežího "chrámu ducha". Asi proto se nejčastěji pohybuje po pohřbech svých nejbližších. (slouží a líbí se - Pr. vs neslouží a nelichotí - L.)




Seš III: 8-9, O všemožných demokraciích

Aby se bylo vůbec kdy mohlo mluvit o svobodné společnosti, když ne o krásném životě mezi obohacujími jen, musely by nejen existovat, ale dokonce převažovat společenské změny, a to k tomu takové, že by před nimi nebylo nikdy nutno varovat. Avšak společnost, která se chlubí (cechovním) vzděláním, a to ještě jen tím, že s ním má jenom problémy, není rozhodně vhodným místem k tak optimistickým kriteriím, naopak, lze pouze mít jistotu, že stejně jako jí prohlašují všichni moudří pozorovatelé minulých tisícletí za úpadkovou, bude tak, nikoli z "buditelských" důvodů nutno činit všem objektivním - čili ještě přírodním, ještě živým ~ moudrým zvířatům i nadále.




Seš III: 9, Rody

Ž: Žemle, Ruda, plíseň, most
M: Jan, Ota, Pavel, hrad, zbroj, les, tažení
S: Ptáci, Bože!, Kuře, kálení
Sp: Hle, bla, chu, hi, netvor, Ježíš, koklo





Seš III: 119, Množení

Množení je asi tak smyslem života existujícího TAKÉ skrze množení, jako je česání pudla nejvhodnější činností toho, kdo má pudla, kterého česat lze - kdyby ho nečesal, nebyl by to naprosto tentýž pudl!




Seš III: 117-118, Náhoda

Náhoda je vůbec vulgarním basalním soudruhem Jevu. Kdyby kdo konkretní náhodu nastudoval, nejen že by již kvůli iniciaci studia musel jí vytrhnout z hrudi "pravděpodobnost", ale nutně by musel dlouho(nenek.) překonávat svou hloupost, než by zkrátka byl schopen vyložit jasně a dostatečně všechny její příčiny. Stejnětak, kdyby byl člověk větším, a nepotřeboval-li by tím již očí ani uší, ani podobných brv, bylo by zřejmé, že se jeho jevový prostor v mnohém přesunul v podobě homoikonické lingvy do jeho materielního subjektu. Nezapomeňme však, že ještě právě toto materielno je vůbec nejzásadnější jevovou fikcí - neboť užitá nyní zákonitost jeho byla jistě již také - v jiném životě (aparentie) - něčím velkým a nebo složitým - pro brvu bakterie.

Závěrem právě čas je jediným bratrem náhody - jedině přírodou organismu. Tím dosahuje identita nekonečné potence poznání - a jedině tak může "setrvat" ve své identitě "od" nekonečna. Toto "od" je začátkem i koncem vědy, neboť znamená její možnost, tím existenci, ale - pro všechna nekonečna konečného - i její zdárný konec: jako soběstačné fikce. To také dosti osvětluje lidskou společnost se vší její krudielní objektivitou, názory, ideály a superstarními "Bohy": jediné činností se organismus projevuje, naprosto toho nelze mimo subjektivitu této činnosti dokázat; k tomu je ideálem a nejvyšší příčinou i harmonií organického "libovolně nekonečné vystačení, tak, při své identitě." Vše ostatní již je defakto až příliš fiktivní - ideologií; která svým finálním paradoxem tvoří jen hýbání člověka člověkem --




Seš III: 68 (fragment)

Co chceš vysvětlit
nic - nic
zopakoval
a za zvuku religiozního
zla sfoukl popel
netečně do cizího
ideologického aparátismu

Užij si Bože samotné
ubohé v tom a tím
srdce, jakož mne je
mé také jako Vše Ničím

(zbytek textu jako obvykle vyžaduje zvláštních znaků, které nejsou dostupné na mé 386, natož na vyšších strojích)




Seš III: 66, Nietzsche/Odujev (závěr - fragment)

Je zřejmé, že komunismus, stále hledající strašidla - nachází v něm strašidlo - chladného, pobloudilého, básní a "sofismofilií" vábícího buržoazního IDEOLOGA. Je stejnětak nadslunce jasné, že si jej buržoazie chrání, aby - dej jim pánbů věčný klid - mohli jeho dílo snižovat: byl velkým příspěvkem....; ať už čemukoli - zřejmo, že zde by se asi freneticky rozesmál;;; Bůh zaplať, že byl nejhlouběji zatím přesvědčeným samolibcem, tím nám jakékoli zkoumání jeho přínosu stran sentimentálního positivismu velmi usnadňuje - byl-li vůbec k něčemu dobrý všem, bylo to právě k tomu čím byl dobrý sám sobě. Pro začátek bychom mohli uzavřít to tím, že byl za svůj fyzický "oděv" aspoň někdy, když se dobře najed, nebo vyprázdnil, velmi rád. Tak jako můžeme, s živým kulturním citem cenit si na něm též my.




Seš III: 38, Kvalita a kvantita (fragment)

*** ikonografický zápis následující 8mi stránkové věty na cca 11ti řádcích (základní vzorec zabere asi 13 znaků z toho dva x §) ***


§1 Kvalita a kvantita v logice sebe navzájem vyžadují, tím ovšem jejich existence pro logiku padá, a dále se bez axiomatiky mohou podílet na filosofických studiích jevu, inteligence či definici objektivity. Jako asociační parametrika se charakteristické abstrakce pouze dotýkají, takže jsou pouze její metodou, nikoli vysvětlením. V axiomatickém systému jako jsou matematika nebo chemie filosoficky teprv existují ... tj Fungují.


Pro filosofii jsou obé bez jevu a tedy bez axiomatizace vědomí (či vnímající, alespoň reflexivní tedy, identity) prázdnými abstrakty: už proto, že spíš představují redukovaný způsob přírody vypořádat úkol identoreflexivního chování na "objektivní realitě" - ať už je to cokoli -, než nějakou vlastnost výhradně náležící této "objrlaitě", tedy takovou, kterou nutno buď ***
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama