NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews

Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.

V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.

Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.

Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.

Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!

Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.

Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

πα 15.12.(b): Zbývající kapsy lidí, kteří měří Čínu lidskými právy již zalapaly pár doušků vzduchu, a vědí, že ti, kteří proti Číně tasí lidská práva jsou na tom nejinak, ne-li hůře..

16. prosince 2012 v 11:06 | sah |  Novus

  1. Turecko odmítá účast na dalších Amerických sankcích proti Íránu, už proto, že tuto nehumánní praktiku v jejím dalším vystupňování opět odsoudily OSN. Nebo alespoň odmítly - přijmout. Nové sankce měly za úkol právě donutit Turecko změnit svého dodavatele ropy, aby se Tehrán nedostal ke zlatu, které tak z Ankary zavalen smrtícími sankcemi absorbuje (NNN) * Brusel ostře odmítl Izraelské odvetné plány, ve kterých Palestinská populace trpí za status, který Palestinskému území svěřila většina zemí OSN. Tel Aviv se zaštiťuje všeobecnou přijatelností svých vlastních představ o Palestinské budoucnosti, které jsou jak jinak než bezohledné, a založené na absolutní podřízenosti všeho, dokonce i názorů u sousedů názorům Tel Avivské zbrojařsko-finančnické oligarchie. Dle Bruselu plán E1 je naprostým koncem mírových cest mezi dvěma národy. Resp. mezi národem a jedním jakýmsi státem (NNN) * Druhé provokační symbolické narušení příměří Tel Avivem: Khuza, Al-Fukhari - tanky, helikoptéry (NNN) * Titulky Tehránských novin v Úterý: "Zakládá se světový sekretariát muslimských profesorů" - "Vítězství Gazy je vítězstvím Islámského Obrození" - "Spravedlnost - svoboda, cíle společné lidským bytostem" - "Evropané protestují proti Nobelově Komisi" - "Írán dekódoval US-drona RQ-170" - "Cenu míru pro válečné běsy?" - "Pejkanský fotbalový tým porazil Esteklal 1:0" (IRNA) * 8. Bělehradské Mzn. Bienále Karikatury: zlato) Srbsko stříbro) Rusko bronz) Írán. Související výstava čeká v Bělehradě na zájemce do 27.12. (IRNA) * Řeči o nebezpečných chybách v Bušerské J.E. mají způsobit u místních lidí strach - Ministr Vnitra IRI Moslehi (pi:IRNA) * Libie se stala hlavním "hlasem" OPEC, nečekaně (NNN) * Angola rozvíjí vzdělání firem, studentů a státního sektoru v lidských právech a v interakci s civilními institucemi společnosti (NNN) * Pakistán a UNESCO zakládají Fond pro Vzdělanou Ženu pod jmenovkou Malaly, kterou mediální (delegační=nerovné=nehotové) formy boje za tato práva málem stály život (NiW)
  2. Bahrajn snížil o třetinu trest vůdci pro-reformních protestů Ražabovi (RT) * Jemenská militantní reakce zavraždila vysokého Jemenského rozvědčíka Ahmeda Baramdu (RT) * Berlusconi říká, že Itálské krizi by jeho "vláda" zabránila tím, že by se Itálie nedržela Merkelové za zástěru (RT) * Zdravotní stav Mandely, Čavéze se houpe (RT, HaN) * Britská banka HSBC "obchodovala s (Italským) nepřítelem," proto "uznává chyby" a bude potrestána (RT) * Keňa přetékající izolovanými nábožensko-etnickými skupinami (:Pak), vlídná k nejrůznějším uprchlíkům (:Jor), a na mušce dobře vyzbrojeným dělačům strachu, svalovačům viny a zasývačům klepů (:Egy) se chystá sofistikovaně vybrat z komunit ilegální zbraně (:Ind), zatímco Somálci utíkají z Nairobi do Garizy, nebo rovnou zpět do Somálska: před "kriminálníky, povstalci a bezpečnostními silami" (:Syr) //pi:NNN:IRIN * Jmenovaný zástupce Hugo Čavéze Nikola Maduro přiznal příklon k Čavézově Cestě "až za hrob" (NNN) * V Londýně jednostranně vymezená Syrská opozice, která dosud nejednala s v Tehránu vázanou širokou Syrskou opozicí a národním dialogem, očekává, že 30 milionů Euro od Bruselu ještě není všechno. Zástupci této opozice v Bruselu nic o národním dialogu nebo mírových řešeních, ba ani o Brahimiho misi neřekli, na humanitární otázky utečenců a milionů vnitřních Syrských utečenců si nikdo nevzpomněl, ačkoli je to obvykle v OSN téma přicházející s požárem mezi Ruskem a USA. Naopak zmínila pouze, že vojenská stránka věci je stále lepší a lepší. Dotknuli se i krajně moderního thema o chemických zbraních, kde se zástupce s nikým nejednajících a peníze konzumujících militantů vyjádřil ve prospěch Damašku, ať už o jeho informacích máme nejméně stejně hluboké pochybnosti, jako o těch v Pentagonu (NNN) * mMZ IRI odmítnul jako klepy přítomnost "jaderných expertů IRI v KLDR" - dobrý postřeh! (IRNA) * Nejvyšší Vůdce Islámské Revoluce Íránu zvolal na Muslimské národy, že bez ohledu na různé filmy typu "Body of Lies," ve kterých je vše "pěkně vedle sebe" překrucováno, by měly všechny Muslimské národy dosahovat svých cílů totálně mimo prostředky násilí. Zmíněný film doporučujeme podrobit sekundární režii, která některé části zpomalí asi tak na v64%, zatímco diskuse probíhající po každé rozlišené účelové fázi bude zaznamenána. Film je opravdu až přílišným odhalením slabin západní protimuslimské propagandy, snaží se zalátat i trhliny v pověsti agentů CIA, dronů, rewampovat globální význam AlKajdá, atd. Vzniklý dokument je výborným materiálem pro Východní média, politiky i bezpečnostní složky. Takovým dobrým místem zmíněné komise by pak mohlo být právě Jordánsko. Ale v tom těžko rozhodovat odsud. Možná i Turecko? Film trvá asi 2 hodiny, ale srozumitelným se stává teprve, je-li patřičně poroztahován na nejméně tři hodiny. Pokud bych měl učinit svému postupu v této věci reklamu, pak doporučuji nalézt úsek o příjezdu agenta CIA na ambasádu USA v Ammánu, a ten pořádně zpomalit, nejlépe od scénky v autě. Koloniálně-arogantní povaha takové ambasády nezůstane bez povšimnutí, a mnohým se udělá špatně i z jiných detailů! (IRNA)
  3. Čína odsoudila tři z Hotanských leteckých únosců k smrti, zda byli ozbrojení není součástí oficiální zprávy (RT) * Tehrán hostí vysokou mzn. konferenci k skromné živnosti, bude hostit v lednu kongres islámského učení (IRNA)
  4. Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika očekává, že nejvyšší francouzská návštěva 19-20. prosince učiní přítrž potěmkinovským alžírsko-francouzským vztahům, a že tedy budou obě země spojeny silně a živě, oproti habaďůře vztahů, kterých "dosáhl" před lety libyjský vůdce s USA. Z našeho pohledu ovšem dost záleží na tom, aby Alžírie dokázala Francii zpřístupnit celou škálu rovnostranných zájmů na Středovýchodě a v nadrovníkové Africe, protože po takovém diplomaticko-hospodářském těžišti, které je dost neutrální od angloamerické strategické dychotomie, je jistě v přetvářející se Francii zájem. Z toho také plyne, že by si regiony obecně měly bez ohledu na svá politická nebo hospodářská uskupení uspořádat určitá národně vázaná ohniska, která by nezávisle na konfrontačních frontách zpřístupňovala hospodářskou spolupráci nově se diferencujícím mocenským strukturám západu. Tedy za předpokladu, že se na západě opravdu povede v některých centrech utlumit rabovací nastavení moci, a spolupráce posílí na národní hospodářskou prioritu, tam kde se dařilo paktování, vydírání, lynčování a hře na spojenectví s ovládanými. (pi:APS) * Tel Aviv opět vyraboval informační infrastrukturu na plně Palestinském západním břehu. Techniku vybrakoval a kanceláře zničil i Palestinskému Sdružení Žen nebo Agentuře pro Ochranu Práv Vězňů Addameer (RT) * V okolních zemích je registrováno zhruba půl milionu Syrských uprchlíků. Z toho v Turecku je 135 tisíc, a 70 tisíc není v uprchlických táborech. Další země starající se o uprchlíky jsou Libanon, Jordán, Irák, ale i některé jiné severoafrické země (RT:OSN) * OSN hledá 1 miliardu Kč na realizaci akčního plánu pro Filipíny, kde si letos nejhorší bouře přišla na 700 obětí (RT) * mMZ IRI osočil druhou stranu Palestinského "nedorozumění" z babsky okecané prohry, když tato druhá strana "vystačí alespoň s tím, že ukáže Írán co šedou eminenci v pozadí Teroristického Hamása a Džihádu." Ramin Mimanpars doplnil, že vztahy Íránu s Palestinci, tj. na př. s Hamásem nebo Džihádem jsou na stabilně výborné úrovni, a že tomu tak bude v dobrých nebo špatných časech. (IRNA) * Brusel odsoudil "šíření systematického porušování lidských práv" Damaškem, ale pro oboustrannost právě tohoto faktu Brusel nehodlá věc polarizovat hlouběji u "mzn. soudu" (NNN) * "Afrika urbanizuje rychleji než jiné kontinenty. Proč však plýtvat vodou" - Světová Banka (NNN)
  5. PI: "Islamizace světa" je jediným prostředkem, kterým okupační a plundrující mocnosti přemění svůj konflikt v muslimském světě kolem ropy a vody v "naši věc." Tím, že skrýváme reakční podstatu terorismu, tím, že jej divadelně přemisťujeme do západního prostředí, zatímco on je prostředkem čistě domácím: na západě jej provozují separatisté západu, na východě východu, v muslimském světě muslimové, a tím, že místo této jeho čistě reakční povahy ukazujeme jeho "náboženský rozměr," který je objektivně naprosto marginální, neboť dominantou je staletá západní válka a východní odpor, zatímco náboženská stránka je pouze - nebo snad ani není - prostředkem tamního sdružování odporu. Tímto překvalifikováním faktu dominantní reakčnosti na "vedlejší otázku přelidnění," a "otázky přelidněného náboženství" na fakt právě západ dává celému válečně-okupačně-teroristickému konfliktu objektivní rozměr náboženský. Věřím, že k stejnému úsudku by Muslim přišel ve věci českých Husitů: že teprv plundrující velmoc vidí ve věci cosi náboženského, zatímco Husité - sotva bylo náboženství jejich "motivem," nebo lépe, příčinou jejich hnutí. Pod tímto vyseparováním a zveličením islámské otázky v terorismu se skrývá právě ten fakt, že až se lidé západu přejedí oficiosního křižáctví (na př. za lidská práva, proti jadern..), a až se tím pádem západ scvrkne do "nutného partnerství" pro východ, ti Islamisté, kteří jediné východisku viděli v Islamisaci světa a cvičili se (snad ne právě k tomu) v kamikadze bombardování na vlastních lidech, ti uvidí řešení úplně něčeho jiného, a úplně jinde. Tak jak tomu bude i v jiných místech teroristických útoků, soudím podle Afgánistánu: nemůžu říci, že bych danou strategii, schvaloval, naprosto si nedovolím soudit věc ohledně čistoty myšlenky, ať už národní, tak náboženské, ale nemám vůbec dojem, že bychom za Afgánských okolností a podmínek mohli mluvit o "náboženském fanatismu," nebo "mzn. jevu terorismu," mám stále pouze dojem, že všechny strany, vč. teroristů v Afgánistánu jsou v jejich chování pochopitelné, a jejich chování nelze dost dobře redukovat na chorobnost, nepřizpůsobivost a podobně. Bylo tedy Bušovou strategií zaštítit své války "mzn. otázkou náboženského fanatismu a ozbrojené islamizace," stejně jako jsou nové války opevněny proti jasnému názoru ještě pevněji: místo jasných válek sledujeme revoluce, co se vymkly kontrole, a jako obvykle, čekající intervence vystupuje jako určitý typ spravedlnosti. Tj. pokud se jí nepovede vstoupit v bodě "demokratických práv lidu," ustoupí k otázce "válečných zločinů jedné strany," a vposled ustoupí za argument "nelegálních zbraní," kde již lze uvažovat dokonce intervenci za špatnou stranu sporu, jako povinnost příliš mnoho mluvící, samozvané spravedlnosti, nebo jak se dnes sluší říkat, bezpečnosti regionu a vitálních zájmů čehokoli. Dávám ovšem své vždy druhé straně k zvážení, zda není důvod těchto umocněných intervencí na východ ještě hlouběji patologický. Totiž, zda nechce západ sám v sobě utvořit dostatečně asimilovanou a širokou uprchlickou kolonu, díky které by pak mohly drony nakrásně ostřelovat za všudypřítomných akcí speciálních jednotek, za ultrapřísných zákonů a všemocných "vlastníků pouličních kamer," vlastní území západu. Tj. vyhnat hrubě vyšší množství obvykle setrvačných Muslimů do ulic Evropy a Ameriky, kde tvoří nepřehledná chudoba hlavní baterii obyvatel, a pak teprve nastolit správné evropské Karáčí, =sem tam inscenace, a v tom si přesmíru vybírat povahu kolaterální škody, a v tom si opět zpřístupnit jistý stupeň gvantanamizace justice ATD. Tím ovšem druhou stranu nikterak neodprošuji aby se migraci vyhnula. Spíše aby si zvláště svých migrovaných a souvěrných struktur na západě začala hledět, aby zde nebyla tato možnost, resp. aby projevy jejího nástupu pohotově přešly v identifikaci původců, a jejich strukturální sanitaci správným juristickým náhledem. Nebo, že bych si zítra spíše vybral za terč na těle satanově místní hospodu? Spíš ještě promyslím jak ji Islamizovat. Možná propagandou? Nejlépe, pokud se nejnovější válečná emigrace sjednotí spíše v otázkách Pakistánu a Dronů. Ono vlajkami Kuby a Palestiny se tu i beztoho můžeme třebas umlátit, a stejně nakonec skončíme u problémů studené války a dvou hlavních aktérů, což není v dané věci zrovna přínosem. Z politiky Pakistánu to není daleko k problémům středoevropské politiky, z Pakistánu to není daleko ani do Afgánistánu, což je takový plus mínus Irák, vč. "přetlačování" na silnici. Konečně když vydestilujeme proti-Pakistánskou diplomacii a Drony, jsme v Izraeli. Odtud není vzdušně daleko ani ke kolonialismu v Alžírii, ani k Britství Benešově, nebo amerikanismu Masarykova Kosova. Pokud tedy emigrační inteligence důkladně pro svou základnu zmapuje věc lidskoprávní a mezinárodně-právní její řešení pro Pakistán, pak lze čekat, že bude integrovaná emigrace napříč svou Karáčskou ulicí velmi dobře schopná zobecnit Drony a Kamery tak, že výstup rádi zužitkují i místní domorodci ve svém ukazování na Murdochy a Kalouskovo stáčené pití. A takový konsenzus obou společenských tříd by jistě pohnul zemí pod NATem, když ne rovnou hodnotami v NATO, jsou-li pak vůbec jaké. Západně-Východní mírová inteligence zaslouží jistě ještě jakousi separaci a hlubší integraci, než institucionální fikci MLR, nicméně jedním z jejích základních organizačních prvků může být právě dialog západního domorodce a válečného emigranta. Na př. o Kamerách a korupčním kolonialismu. S jakýmsi vše zlehčujícím archetypem Čingischánů, Křižáků, Římanů, Řeků, Turků či Mongolů toho asi bohužel mnoho nenaděláme, a toto schéma bude navěky hrkačkou mezi-civilizační přihlouplosti, která vidí v Číně hned zločince, hned oběť a hned problém přemnožení. Důležité vždy bude jen to, v čem má lid mezinárodně celkem již jasno, a co stejně dobře mluví proti naší i vaší současnosti. To co mluví jen proti jedné z nich není ze hry, ale nemůže být jejím výsledkem, máme-li hledat v jednoduchých názorech lidu místo pro trvalý mír. Musíme navěky počítat s tím, že lidem jakási nutnost mzn. dialogu nevnutí nějaký nový směr vrhání kamení po nepřátelích lidu, a že lid mzn. otázky, ať sebevíc obecně platné, ne zrovna s nadšením zkoumá, a že tedy musíme stavět na obecně srozumněných maličkostech, které oni vrhači kamení po svém neštěstí ještě bez okolků vloží do svého žvatlání o živobytí. Čili pokud vyjdeme z hlavního rysu proticivilizační propagandy, dojdeme přes určité organizovatelné spáry k místu, na kterém sotva víme přesně, co dál: s kým o tom mluvit, a kam dialog dovést. Integrace sociálních otázek emigračních komunit do věcí nezávislé západní inteligence je tedy jednou stranou nutné mince, a k Pakistánu (ku př.) obrácená varianta aktivismu těchto menšin je strana druhá. Pak můžeme zjistit, co nás tak obecně na koloniální(?) politice trápí nejakutněji. Stejnětak navrhuji Islámské straně určité fázování problému, tj. aby Muslim na Muslima zle nehleděl, pokud by náhodou prostě uvažoval, jaká je tedy nejlepší cesta, pokud by útok na dvojčata byl opravdu autentickou operací AlKajda. Totiž bez ohledu na fakta i v tomto ohledu je možno nalézt část léku na současný marasm, ačkoli jistě není k ničemu, abychom jako Muammar Británii prostě ex-post uznali svou odpovědnost za nějaký teroristický čin, jen abychom měli klid. Ale trochu sebekritiky v této věci by pravému Muslimu mělo dodat víru, že možná není až tak nereálné, aby to jednou byla pravda, a že i tu je ve vlastním okolí dost co zlepšit. Nevím ovšem, zda navrhnout takovým Muslimům hned namísto Islámského pohledu nějaký internacioně-strategizující. Přeci jenom ne-státní inteligence není abstrakcí světového lidu, aby hned lovila pro každého ten správný úhel pohledu, ani nějakým významným faktorem v lidové budoucnosti lidstva, aby svá témata uhlazovala na témata všelidová. Proto ponechávám pouze jako vtíravou otázku, zda se cestou za osvobozením ze spárů bezectných vrahů nevyplatí brát si i skuhrání a záminky stahujícího se nepřítele trochu k srdci. Třeba občas omylem vypustil z úst právě případnou pravdu, jen ji předem omyl v koncetrované ošklivosti a nespravedlnosti, aby se tak celá pěkně zkázonosně zajedla!
  6. Javid Husain: jinými slovy, aby USA (alespoň něco) v Afgáně vyhrály, tedy aby spořádaně stáhly okupační prostředky a zanechaly funkční politickou strukturu se zlepšeným etnickým poměrem, tedy strukturu po národním dialogu vč. Talibánu, je nutná "dokonce" užší spolupráce Pakistánu a Íránu, a tedy aby USA v Afgáně uspěly tak jak si my všichni představujeme, tj. nezanechaly ještě hlubší občanskou válku, měly by výrazně přehodnotit svůj přístup k Íránu. Nemýlím-li se? Na př. jako k Číně. Když Írán patří právě, souzeno sentimenty, mezi civilizační centra jako je Indie a Čína. Jak chtějí USA uzavřít kapitolu Afgánistánu o stupeň lépe, než hyenismus v Iráku, když budou ostrakizovat regionální země osou jejich vztahů s Íránem, a tím navíc podporovat nejhlubší sektářské konflikty v celém Muslimském světě? Navíc bude stále čím dál těžší na západě prosazovat srovnávací doktrýnu lidských práv bez onoho srovnávání. Zbývající kapsy lidí, kteří měří Čínu lidskými právy již zalapaly pár doušků vzduchu, a vědí, že ti, kteří proti Číně tasí lidská práva jsou na tom nejinak, ne-li hůře. Ehm že! (NiW) * Více-prezident valné hromady OSN Karlos a hlavní sekretář OSN Kimun označili nový rámec námořního práva za příklad rozvinutého sektorového mzn. práva (a oborového aparátu), s jehož hloubkou se sotva může poměřovat právo v oborech zbrojních, energetických, lidsko-právních, ekologicko-klimatických, nebo válečných. Tj. za exponát uzavírajího se cyklu, oproti cyklům lajdáckým, nerespektovaným, zataraseným a oproti mzn. aparátům tendenčním a zkorumpovaným, na které se i Ježíš po oboustranném výplachu bojí vzít bič. Tedy právní a byrokratický obor, ve kterém nezbývá místo pro umělé dilema, a který jistě budou zkorumpované státy užívat k woo-doo, díky kterému se lépe povede energetice, ekologii a pod. Možná woo-doo, kterým dosáhnou na moment (i tak pozitivní) iluze všemocné všenárodní spolupráce, zatímco si v jiných sektorech "národy" stále půjdou po hlavě lopatou, protože takové situaci bude úroveň práva slušivě přiléhat (UNPR) * PI: Při stavbě mzn. organizace se buď vše zakládá odshora, takže se účastníci systému poté musí potýkat s praktickými nedostatky mateřského idealismu, nebo vznikne tělo coby vůbec teprve reprezentace jednoho jediného konsenzuálního termínu, a ta pak velmi plynule poskytuje zmateným vrcholným entitám zákony, v nihž jsou ochotny se poznávat. Druhý přístup ovšem nutí často i v snadno přehledných situacích používat podřadných pojmů a metod, dokud se několikrát neučiní velmi citelné chyby, které takové tělo "naučí určitému idealismu" v nové sféře pojmů. Role obou přístupů je pak v tom, že spíš přinášejí určité pojmy, v kterých můžeme chování té které úrovně entit chápat, tj. rozlišovat vinu a nevinu objektivně tam, kde mají entity proti sobě určitá tvrzení, a metody, kterými svůj výklad vnucují běžným lidem. Role instance na př. OSN je pak především ta, že tvorba kolektivního vědomí a jeho názorových schemat má objektivně neutrální centrum, ať už každý nový stupeň takového pojmového aparátu předchází jednostranná tendence v OSN, a její složitější nalezení a odstranění, resp. nahrazení něčím, co další tendence v oblasti nepřipouští. Určité mzn. smlouvy jsou v podstatě tvořeny takto odspodu, takže vyšším stupňům kolektivního vědomí se stran pohledu od budoucnosti zjevují již "jakoby" připravené instance, přičemž jejich sady přesně zapadají do právě se formujících pojmových (a zákonných) aparátů. Pokud ovšem nepromíjíme, že je užíváno především bezpečného postupu, a tedy bolestivě chybováno tam, kde by i slabý idealismus měl rychle pořádek, pak musíme pouze říci, že role OSN a mzn. zákona je možná jakési zákonné prostředí pro nadlidské entity, ale především jsou tyto zákony způsobem, jak člověka zbavit pojmového diktátu těchto (v pojmové tmě vždy) soupeřících entit. Ze stejného hlediska smíme kritizovat demokratický způsob zákonodárství: tedy, že ačkoli všechny drobné zákony již v podstatě prodělaly a osvědčily všechny své parametrické varianty, každá určitá vláda si v podstatě zakládá svou legitimitu na správě hospodářské, ve které je ovšem každá vláda proti světové ekonomice bezmocná, ovšem každá taková de-facto nelegitimní vláda právě předstírá, že jakési voo-doo s věcmi resp. parametry zákona významně ovlivňuje hospodářství občanů. V tom je velký rozdíl mezi tvorbou vědomí státního a nadstátního: zatímco nadstátní sotva ještě nalezlo všechny zákonné relace, ve kterých možno měřit proti sobě brojící moci a velmoci, státní vědomí již všechny své regule stokráte prochodilo, a bylo by nejvýš pokryteckou snahou tvrdit, že ještě zbývá ten který státní zákoník pořádně doladit, aby se stát mohl řídit sám, zatímco by lidé "obsluhovali" nutný zbytek hospodářství. Všechny parametry globálního hospodářského indeterminismu totiž leží právě v doznání státního zákona, že vědomí mezinárodní má k věcem hospodářství předně co říci, tedy v doznání, které si pražádná vláda západu nedovolí provést. Doznala by se totiž, že nehodlá vlastně jakékoli mzn. zákony respektovat, a v této zóně kolektivního vědomí preferuje prostředky nevědomosti a manipulace z podstaty mediální převahy. Zopakujeme tedy, že kritická role mzn. těla je poskytovat z každé sporné zóny mezinárodní nebo instituční neutralizující pojmové deriváty, neboť vztah států a vyšších entit k zákonodárnému procesu resp. k svobodnému utváření lidového pojmu mezinárodnímu kulhá jistě daleko více, než představy o světě lidí, kterým se takových zbraní proti mediální převaze v OSN dostává. OSN by v tomto smyslu nemělo být monopolem "státních zástupců" na určité bezpečně se završující aktivity, ale chybějící místa v mezistátně uznaných zákonech a institucích by OSN mělo vyplňovat z aktuálního zákonodárství poučeným idealismem. Tedy nad rámec platných ustanovení OSN nabízet takové "nezávazné" pojmy o klíčových sporech, které by sotva všechny státy odhlasovaly, nicméně, vůči kterým by sotva právník našel v stávajících "platných ideálech" a rozporných informacích nějakých jednoznačných výtek. Je to ovšem také cesta k mnoha chybám, poučením anebo nesmyslným byrokraciím. Zamyslete se ovšem, zda je opravdu tak velmi složité a choulostivé, kdyby na př. určitá složka OSN živě sledovala válečnou a nenávistnou propagandu ve všech státech. Totiž, opravdu málo států by se nenalezlo v situaci, že by jejich jediným argumentem byl "tržní princip v médiích," zatímco jejich jediným zájmem by bylo osočit tuto teoretickou složku OSN ze zaujatosti: i když by na př. obě strany sporu sdílely příčku, v míře propagandy (každý zvláště takovým žebříčkem znechucený stát je určitě především stranou nějakého velkého sporu mezinárodního, nebo dějištěm nějaké velké náboženské, etnické.. revoluce?). Nemyslím, že by dokonce na objektivitě takového oddělení do posledního detailu záleželo, aby mělo neodepřitelnou celosvětovou hodnotu. To je pak pouze jedna konkrétní stránka chybějícího článku mezi "završeným státem" a "uzavírajícím se OSN," resp. chybějícího článku sv. a reg. hospodářství: státní odpovědnosti k mzn. zákonům odražené v neporušeném uvědomění lidu toho státu o opravdových mzn. povinnostech toho státu, i o opravdových problémech mezinárodních (obě opravdovosti jsou bez mezičlánku nahrazeny propagandistickými schematy z tržní převahy médií, lobby a PR-formované demokracie)
  7. @OSN: nemám jistě nic proti právům, jejihž den "se" (u nás nejspíš ne) 10.12. slavil. Ovšem pokud už mluvíme o tom, že by si každý člověk zasloužil daleko více, než třeba být slyšen, pak ano. Ale. Běžný člověk by měl mít právo na to, aby naprosto plodná planeta, která nikoho neustrkuje, poskytovala lidem přirozený mír a skromný dostatek. Máme tedy právo, aby ty systémy, které v tom dělají nepřehledný čardáš (nebo guláš) slov, vzaly svých pár švestek, a přesunuly se na desky nějakých stolních her. Problém má jistě ještě druhou stranu, a to je právo přírody, aby člověk svůj projev neomezoval "na uši řízení planety," ale aby lidé především ctili své právo většinu svých názorů na chod světa převtělit také do běžného rodinného, sousedského a společenského dialogu. Příroda má jistě právo na to, aby člověk sbalil své velkolepé názory vykřikované "vzhůru," a naučil se žít a hovořit především s těmi "vedle." Pokud bude tržní vývoj, jak má ve zvyku, nadále izolovat každého zákazníka, jako kustomní figuru kterou teprve zboží a služby zobecňují do společenského "mandátu," pak nám opravdu z jazykové dovednosti zbyde sousedská výměna reklamy a politické výkřiky zdola a shora. To je tak ideální podoba práva na všelicos, že nakonec ještě trh bude rozhodovat o výsledném "vyhalekaném" ideálu. A ten jistě nestojí za nic, jakmile u jeho zrodu nestojí všelijak komunikující společnost lidí, ale jakési výkřiky usměrněné právem na to a právem na ono. I zde ovšem namísto syntetické uzávěrky docházíme k jistým morálním klíčům, které by mohly chybět opravdu komukoli. Člověk dnes vůbec stojí poprvé ve své mezinárodnosti před otázkou, zda rozlousknutím nejtrvdšího oříšku současného světa boj za lidská práva, nebo zda nejhrubším způsobem samotní lidé něco opomněli. Tolik k teorii: viva právo na názor, ale vzhůru do boje proti liberalizaci aspektů života rodiny, a proti privatizaci názorů. Vůbec nejhorší jsou děti, které jakmile se mohou koupat ve dvou vaničkách vedle sebe, každé si do své nakaká, a to pak po druhém hází. "Svobody projevu, voličská spokojenost, delegace sociality, a mzn. právo" Ona je tam totiž ještě maminka, a aby pak drhla buhvíjakými jedy nejen hajzlík, ale ještě dvě velkoplošné vany! Tolik k praxi (pi) * Okupovaná Korea hlásí, že Korea dle družicových záběrů demontuje "raketu dlouhého doletu." Na těch pak je vidět mravenčí práce s třístupňovým orbitálním nosičem, kterou při testování vojenských raket není možno vidět (RT,pi) * Maliský premiér rezignoval, poté co chtěl emigrovat, a byl zatčen armádními pučisty, kteří nejsou spokojeni s přístupem vlády k severním separatistům. Je otázkou jak budou pokračovat jednání v ECOWAS, pod záštitou AU, Alžírie nebo Kataru, BK OSN (RT,pi) * Americký ministr války Panetta tvrdí, že má nějaká vodítka k přípravě nebo užívání chemických zbraní v Sýrii. Je to sice absolutní nesmysl, ale on navíc tvrdí, že "od toho již asi Sýrie opravdu ustupuje." Nechápeme, k čemu by Sýrii mohly být chemické zbraně, když opozice a teroristé obvykle používají ke svým útokům na státní zaměstnance i civilisty hustě obydlené čtvrti (RT) * 7 mrtvých a 4 ranění, včetně batolat při sektářsky-politických útocích v Úterý v Thajsku (RT) * Demokracie je určitou systematizací spasitelství. Stejně jako systémoví idealisté přehlížejí základní rozvrat a poklesky ve společnostech, kterým navrhují jakési "záchranné pásy" v f-morálku uměle podporujících a udržujících systémech, tak hlasatelé demokracie považují za absolutní dobro, že si můžeme vždy zvolit nového spasitele, který už konečně nebude korumpovat s naším neštěstím. Řešením tak je boj hned na dvou, ne-li třech frontách. Správa rodiny sotva poskytuje opis potřebného organisačního vzdělání, kterého dosahují působci v realizované systémové moci. Samotná sociální organizace záležící v znovuuchopení a deprimitivizaci morálky tak nevede k tvorbě pozitivních (volitelných) spasitelů, společnost tak musí po své morální reintegraci založit vlastní školu demokratické moci, a při tom nezapomenout na své konzervativní základy morálky a organizace. Nelze se ani soustředit na vzdělání samo, ani na systémové reformy, ani na základní sociální organizaci, natož na jakousi rostoucí negativní zkušenost z voleb nebo převratů. A přitom musí být postup sám o sobě založený až na vágně obecných morálních primitivismech, které se nejlépe drží napříč třídně-politickými spektry. Možná je opravdu nejvyšší příležitost odtrhnout filosofii od vědy, a udělat jí místo v Shellingově definici, tedy, že si filosof sám volí pozici své objektivizace na linii mezi literaturou a vědou. A jelikož se filosofie celkem snadno vypořádává s náboženstvím a dalšími prvky racionality obecného lidu, je filosofie vůbec jediným místem, které může s ohledem na dané kulturní podmínky dokonale reflektovat morální i politické souvislosti své doby, a ještě k tomu vše vydávat formou jednoduchých výroků, takže ukáže pozitiva tam, kde v primitivním náhledu mohou přetrvat, a negativa ve vysokém a nebo složitém a politickém ukázat tak, aby si ani druhá strana nečinila přehnané představy o své dokonalé oprávněnosti. Filosofie dobře spojuje v libovolně rozfázovaném společenství zájmové a názorové skupiny v ne příliš vyvýšeném bodě. Věda, politika, internacionalismus, náboženství, socialismus, vzdělání: to vše má v sobě již základ rituální sebeglorifikace, to vše vyčnívá až tak, že zaclání ostatní nevonné oblasti lidství a společnosti. Pokud chceme prosadit určitou moc filosofie nad tržními nebo socialistickými omezeními, je třeba poskytnout filosofii spíše levnou techniku jejího zrovnoprávnění s tištěným zbožím, spíše nalézt filosofům existenční a publikační, funkční autonomii, nějakým novým objevem v metodách živobytí a práce, než nějakými politickými nebo idealistickými požadavky na demokracii nebo socialismu. Tedy něco, co by z poslání filosofa učinilo snadné poslání dravce, jehož prostředky jsou právě tak nezávislé na společnosti a moci, jako by měl být sociální systém nezávislý na úsudku těch, kteří zrovna vybírají daně. Možná by měli právě filosofové zakládat v každé době samosprávné a soběstačné celky, ale ani v tom nevidíme hned, jak tím zákonitě získají potřebnou působnost. Zakládat to na dohodě společnosti také není nic trvalého, než požadavky na působnost jsou právě příhodně vymezené, aby mohl být nalezen prostředek, kterého nelze snadno odstranit z hlediska moci. Na druhou stranu důsledné vyřešení problému vědy, literatury a náboženství ve filosofii dosti mění na dost dlouhodobém trendu, že sotva byl některý z těch, kteří se zde zvou filosofy shledán užitečným. Když člověk hledající smysl filosofie nejdříve nalezne chyby, kterých se na filosofii dopustili vědečtí, literární a náboženští duchové, jistě pochopí velmi dobře, které problémy filosofie řeší, jak je řeší, a že jsou to právě, že vždy problémy nejhruběji aktuální, a nikoli "svaté pravdy," "nejkrásnější citáty," nebo "nejhlubší pohledy na něco světského." Mnohdy, jak víme od špatných filosofů jako Nietzsche, stačí právě nejmělčí úštěpek proti utiskovaným, aby platformu útisku nahradil hluboký náhled na něj nahoře, a dostatečně plytké zhanobení jeho příčin dole. Je tedy současným efektivním polem filosofie vyrvat otázky společenské z rukou socialistům a demokratickým praktikům, a činit si s nimi dle libosti něco jakkoli kritického. A začal bych tím, že bych pomyslnou audienci rozdělil na ty, kteří chtějí jednoduché pravdy, a na ty, kteří se chlubí technickým jazykem. Pro první bych naprosto jednoduše odsoudil celé století sociálního názoru, tak, aby každá názorová frakce našla si něco řízného proti té druhé v lidu. A pro ty klamače jazykem bych si naopak dal sakra psychologickou práci sesbírat jejich nejkrásnější ideály, byť jich je jeden od druhého jak šafránu a ještě v nevědomí, a ty bych pak oholil na technický jazyk tak ještě vtipný lékařům a směšný soudcům, a v něm bych předvedl nejodpornější ukázky takového ideálu vis-a-vis "sensitivní realita." Vzhledem k pokroku reklamy se pak obě složky mohou pěkně umělecky střídat, aby perkusní mládež měla dojem undergroundu, a osvícení čtenáři dojem vysvěcené koupele šampaňského. Tolik asi vojenská strategie současné procitlé filosofie (socialismem a demokracií procitla od domýšlivých diktátů vědy a náboženství?) Jistě může dnes člověk toužící po výrobě filosofie opravdu spoléhat na princip kuchařkový, tj. zakládat opravdové filosofické fabriky ve stylu us-tinktank, a chrlením pátého přes deváté učinit více, než učinila nebojovná, opatrná, adaptační filosofie dodnes: dosud totiž zavrhovala fabrikovou cestu, aby totiž jeden každý nepoškodil své "opatrně upevňované" jméno. Tomu je ovšem konec: každá obecnost která něco znamená vydržela platit stejně jenom pár věků, takže je s každým filosofem automaticky (lidový) konec, pročež je též nejvyšší čas, aby se jich kvantum obětovalo v tolik potřebném duchovním průjmu agresivní filosofické fabriky. Jistě se alespoň shodneme, že kritizovat je na všech stranách dost co, že se ani nesluší vše obalovat do hluboce zračících náhledů a řešení. Naopak naše mylná konkurence (zde již církve, nikoli náboženství, vědci, nikoli věda) se prezentuje čím dál levnější nápodobou prázdnoty, takže ani na mělkost jiné "jazykové" obory svým výstupem nepostačují. A pojmy jsou tak pramálo diferencované! A básnictví naprosto neefektivním zabíjením cizího času! Je tudíž opravdu na čase oslavit znovuzrození filosofie (smrt vědecké centrality a církevní autority v otázkové aktualitě filosofie) vrhem domestikovaného pavědectví, zvlčelé ale lenivé politiky, laciného spasitelství širokého sortimentu, delegování otázek víry: prostě co největšího bohatství myšlenkových nestvůr, pro líné nestvůry široké a líbivé, pro drzé nestvůry vysoké a hnusné, pro pomalé odpornost všudypřítomnou, pro chytré encyklopedii hlouposti... atd. Rozhodně dobře vnímaná realita přetvořená do systematické produkce umělé myšlenkové hloubky vždy s morálním náhledem polovičatého manipulátora - rozšíří vydatně všechny klíče, které dosud vyhledavače oprašují podivnou sémantickou úctou. První metou obrody filosofie je tedy taková okupace pojmů internetu, že i při vyhledávání pornografie člověk narazí - na něco - rádoby pornografického. Takový přístup může stejně dobře replikovat někdo, kdo by si zvolil nějaký obětní stát, a určitá témata z jeho tiskové agentury by podroboval důkladné sémantické revizi. Kdyby se lidé, kteří odmítají současnou politiku ČR snížili k tomu, že by její rozhodnutí překládali do svého výsměchu, již i tím by skončil monopol na řešení pro ty, kteří obvykle mají vše již předem důsledně vyřešeno. Lépe ponechat úkol filosofii - čtenář novin je asi tak nesmyslným čtenářem "kritiky čtenáře novin," jako současný filosof filosofem budoucnosti. Nejlépe se člověk stane dobrým filosofem a kritikem společnosti a jejích mocností, když chce už od mládí působit, jakoby se ve všem dokonale vyznal. Tj. kdo nemá ještě se soplem u nosu chuť kázat dokonale, dle svého chápání dokonalosti, o chybách všech ostatních a všeho ostatního, ten nemá ve filosofii než nejnižší pucflekovskou budoucnost. Dobrý filosof si sopel utře, aby mohl začít kázání, a ze své dokonalosti a duchovní nepřemožitelnosti nesleví od dětství až nadosmrti! Základem je tedy předpisově zformovaná nafoukanost, a schopnost velet svému puntičkářství tak, aby i dvě zcela mylné kritiky působily vedle sebe jako jistý průkaz nečistoty. A pokud máme k utření nudle svázané ruce, můžeme také působit positivně: chválit to dobré, vynášet současnost již jako soubor znaků naděje. Jistě mnozí nesouhlasí, opět. Ale je zde toho tolik ku kritice, že i tací s nudlí svým nehorázným pavědeckým a pavědeizujícím žvaněním věci všeobecné jen a jen prospívají! Ty tam jsou časy "absolutní hygieny labužníka morálek," morálky se staly tak skličující součástí pojmové prázdnoty a společenského zauzlení, hrozby z přechození jsou tak nechutné, že i největší špindíra proti nemorálnosti vítězí tím, že si ji dovolí vidět v každém potlučeném ubožáku. Tedy, ne "že," ale "když," reprezentuje ty, kteří ji vůbec hledají - v současné nepřehlednosti, která navádí k syntetičnosti, ale k rozpletení potřebuje nejširší vágní spolčení jazyk užívajících primitivů. Filosofie tedy z bojiště (nebo z okupace?) vědou aj. vystupuje opět jako vítěz, ovšem přímo na bojiště předem prohrané bitvy o přežití lidstva, a ze všech útrap a zaslepení si přinesla pouze pragmatickou odrzlost, neúctu k falši u všeobecných obětí systému svého nepřátelství, a konečně - což dobře sedí k odrzlosti: smysl pro fabriku, své jméno nectící přístup k oborovému zabarvení (vědeckosti, důkladnosti: vše to lze zneužít pro nějaký nízký literární záměr, pokud to někoho neprávem běloskvoucího urazí). A konečně, že filosofie jakýkoli diktát nad svými tématy zamítla jako historický komplex vědeckého myšlení, může stejně dobře o zánik člověka myšlenkově usilovat. I to je přírodně vzato čistým impulsem pro obnovení vnímajícího života. Tím ovšem mluvíme pouze k "logikům" mezi filosofy: pro ty filosofie právě nyní vůbec "něco musí." Pro deterministy a jiné "buddhistické" palogiky nechť si je filosofie třeba uraženým mlčením. Jejich společnost založená na umírání s myšlenkou dokonalosti se dobře vyjímá i v popředí nejhorších přírodních katastrof. Filosof který své umírání natolik nepřehodnocuje spatří v dnešním světě určitě jak otázky, tak, když ne odpovědi, pitvorně krátkozraké reakce, které se právě tak akorát u takové hrůzy vyjímají. Umírání je filosoficky tak mrtvým pojmem, jako smysl života. A to proč je tomu v obou případech tak, je základem kritické morálky. Tím jsme se od demokracie a spasitelství dostali zpět k MediaLens, kde se ovšem přeceňování své zvláštnosti právě protřípá. Takže myslím, že to je zhruba to místo, kde vědci a klerikáni filosofii na "moment" zmátli - a zkazili. Tím, že chtěl filosof být něčím vně společnosti, pouze přijal afekty panující v vědě. Filosofie je tedy řekněme, nejvýš důsledkem jazyka. A jistě si rozum bez nějakého jazyka (střídavého pořádání homoikonického zaznačení) neumíme představit, takže ponechme svobodu filosofii natolik, že jí připíšeme původ v jazyce, a adepti na rozumnost, nechť si ji obarví třeba na umění dobře vařit a pečovat o drůbeží nosnice.
  8. pokracuj..
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama