NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews

Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.

V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.

Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.

Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.

Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!

Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.

Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

πα 5.4. / sloupečky / Překlad Mursího řeči v AL / Odminování a Plzeň / Falešné tituly a Zýbrtová II.

5. dubna 2013 v 15:16 | piNews |  Novus

Projev Mursího v Kataru o Palestýně


Egyptský Prezident, Muhamed Mursí, promlouvaje k 24. Arabskému Samitu v Dozze k poslednímu Březnovému Úterý, řekl že Palestýnská rekonciliace (znovunalezení národní shody z lat.) byla zásadní v sjednocení Palestýnců.

Prezident naléhal, že Palestýnská kauza se nepohne vpřed, "bez dosažení řešení a osvobození země, která spočívá pod (prázdnou a nulovou) okupací."

Mursí dvakrát podtrhnul důležitost rekonciliace a tedy dialogu mezi Fatáhem a Hamásem. Dvěma politickými stranami Palestýny, které jsou podporovány ve svém řešení-brzdícím hašteření, zahraničními médii a agendami. "Sjednocení Palestýnců, a tak Fatáhu a Hamáse je klíčové k zajištění politicky a ekonomicky džihádových pozic každého Palestince, potřebných k zastavení nelegálních záborů a destrukci Jeruzaléma."

Dodal, že "rozpory mezi oběma hnutími ohrožují možnosti konsolidace suverenity a tak plného obnovení Palestinské Republiky." (NNN) ...


Arabská liga a dialog v Sýrii: ze třech stran?

Na kongresu Arabské Ligy její šéf vyjádřil víru, že politické řešení "ještě existuje pro Sýrii," a vložil veškerou důvěru zemí uskupení do rukou Katarského Emíra el-Tányho. Jistě ovšem stojí za povšimnutí, že zatímco dále již jen kritizoval "Syrský Režim," nevyzval Syrskou Opozici k bezpodmínečnému jednání s Damaškem, přestože byla celému kongresu Ligy permanentně k disposici. Opozice, nebo pokud chcete "Vláda" tedy evidentně nemá žádnou zodpovědnost, a převážně figurativní a (doslova) dekorativní role? Na druhou stranu ovšem správně podtrhnul, že je povinností mzn. komunity dosáhnout rezoluce v OSN, takové, aby donutila "obě strany k příměří."

Pokud by intervenční armáda byla výhradně Irácko-Saudsko-Egyptsko-Alžírsko-Pakistánsko-Íránská, pak bych byl pro nový koncept (je otázkou, zda je novota konzistentně nezodpovědným světovým vývojem dost oprávněná?), který by vyzval obě strany k složení zbraní v absolutně stejném časovém horizontu, a v opačném případě by hrozil totálně neutrální intervencí. Pokud by intervenční síly přesně takto vyrovnaného - důvěru-budícího - mocenského aparátu byly potvrzeny Hlavním Shromážděním OSN, a utvořily kontaktní skupinu, pak je přijatelné, aby tato mohla rozšířit své prostředky o prostředky NATO, a tedy Turecka.

V opačném případě nelze tento přístup uvažovat, a jednostranná zahraniční anebo čistě-Íránská, či čistě-Katarská intervence nepřicházejí v úvahu, a je nutno buď rezolucí pohrozit oběma stranám delegitimizací, nebo opakovaně používat zpoždění, diskriminující Damašek, anebo, což pokládám za nejnestrannější a nejpřísnější inovaci, by rezoluce žádala vyřazení rozhodujících, vulgárních, předpodmínek obou stran, a okamžité obovení komunikace mezi oběma stranami.

Každé řešení dle nových expertýz Ženvské dohody, musí respektovat probíhající národní dialog v Sýrii, a řízený Damaškem takovým způsobem, aby nebyla mírumilovná opozice utlačována a marginalizována bohatě financovanou Londýnskou, Katarskou a Nujorskou opozicí, a nejhlučnějšími a nejnedůvěryhodnějšími agenturami, jako "pro-režimní loutky." Tato Syrská politická síla, založená v Británii nemá právo rozsuzovat mezi dalšími Syrskými silami. Damašek v této delimitaci vyjímám jako nedůležitý, ale rozhodně takový faktický stav neplatí pro další obory cesty k míru v Sýrii. Damašek není nepodstatný v Syrském řešení, má-li být politické. Ale zásadní, nebezpečnou chybu opozice dělá právě touto marginalizací "dalších opozic" (pí,NNN)

Amnesty, AFP, pomluvy, Saudie: zákon a mír


Informace, že Saudie deportuje tisíce Jemenců je moc hezká, ale zamlčuje, že se to týká ohromného množství dalších zahraničních dělníků, kteří budou moci v zemi pracovat pouze pod svými zaměstnavateli. Což je rozumější, než pak poslouchat pomluvy, jak nelidské podmínky tam pracující "jezdí překousnout." Reuters toho tedy využívá k narušení obrazu vztahů Jemenu a Saudie v zahraničí. Mimochodem i Indie si všímá "důsledků pro Indy," neboť jistě, média se snaží spojovat Saudii s Pakistánem jakožto dva "záporňáky." A Saudie se naučila s titulem žít a poklonkovat vměšování USA.. monarchové často doplácejí na mediální fazónu! Z naprosto stejného soudku je pak kvák Vošinkton Póstu, že Džordánsko cvičí teroristy spolu s Američany. Nenechte se mýlit! Že tam dovolili vlezt Obamovi neznamená, že je Abdaláh jeho zahradním trpaslíčkem. Ba, takměř naopak!! Takový dezinformační oportunizmus je možná účinný v USA, kde demokracii neviděli ani z letadla, zatímco koloniální doktrýny zůstávají plovat po Americkém příbytku i po zhasnutí televizoru: nebo vám přijde "byl tam Obama, jsou pro vojenské řešení" dostatečný podvod pro Evropskou mysl a oko? Osobně nemám důvod vinit Džordánsko z politiky za a před plentou: že by hlasitě Král Abdaláh II hýkal "jen politické řešení pro Sýrii" a v zákulisí montoval jaderné hlavice na Americké bombardéry? Ekh Ekh (pí,RT)

Odminování v OSN a nový pohled na bombardování Plzně

OSN slaví den odminování. Dodnes lze v Plzni nalézt nevybuchlou munici, kterou zde zanechala kolonizační bombardovací letadla. Konce války totiž anglo-američané nevyužili jenom k testování jaderných zbraní na bezbranných civilistech v poraženém Japonsku, ale i k politice zastrašování znárodňujících tendencí (viz Líbie, Venezuela, Čile). Právě Plzeňské závody byly 4. dubna obnovujícím se Československem znárodněny, a - jelikož akcioví vlastníci byli v Německu, Francii i Británii, byly v reakci na tato rozhodnutí pod plachetkou "války proti Němcům" vybombardovány. Zvláštním elementem je vybombardování Plzeňského nádraží, které je právě jenom pustým alibismem.


Německo bylo součástí kolonistické třídy států, jehož boj o ropu v Sovětském Svazu nebyl o nic horší, než boj všech zmíněných v Africe, a zároveň kolonistické velmoci spolu se Sovětským Svazem bojovaly o vliv v Německém regionálním poli působnosti, takže se neostýchaly rozvrátit demokratický systém Německa: v čemž USA pomocí nadvlády nad Německými médii uspěly nejlépe, a dosáhly tak na Evropském poli masových Německých etno-religiozních zločinů.


Stejně jako Plzeňské podniky, které dodávaly Němcům obrněné vozy, tak i "Hitlerovská" média byla plně soukromá: a korporátní až do Londýna. Však i Čurčil byl korespondenční eugenik. Proto také současná propaganda v čele s ODS srovnává kriminálně "dvě hlavní moci" druhé světové - nebo kolonistické? - jakožto "souboj dvou ideologií." Totiž abychom hned nesrovnávali Západ a SSSR, je nám dokola předhazováno to, co udělal Západ (na př. s Německem,) jakožto "to Německé," a ne nepodobné "Sovětskému."


Ale byl to bezpochyby Západ, kdo rozpoutal tuto kolonistickou válku plnou brutálních pokusů na lidech, a kdo hodlá donekonečna těžit z primitivního výkladu "o Němcích a Židech" který neustojí ani s hlediska motivů, ani s hlediska pojmů. Na př. zdroje ropy?


Na př. komu slouží britský Izrael když ani svým lidem? Kdo vyhnal židy, ti s koncentráky, nebo ti s autobusy? A konečně co to je "zločinná ideologie," když vidíme, že jediný, kdo jí je schopný zahlazovat své, kompletní a hotové zločiny, je ten, kdo vládne médiím, zatímco ideologie "šířící se mezi lidmi" nezaslouží naprosto žádnou pozornost zákona a politiků, nadto je-li na př. kombinací sociální reorganizace a reformou ústavního zřízení (!): a to dokonce ani ta fašistická! = pokud užíváme zákonů proti nenávistné řeči a další; již jsme důrazně ukázali, že vágní a inkriminující termín ideologie do zákona nepatří! (pí,KČP)


Novinářům, kteří v Pakistánu citují autorku, pro kterou "Regan zachránil západní Evropu" (komu to není podezřelé už nyní..) "od Stalina, a" (Bůh nás ochraňuj, co přijde?!) "nemusel být zrovna dokonalý," bychom rádi vzkázali, že akceptujeme termín "predátorský kleptokrat" jako zábavný, ale ostře se stavíme proti šíření představy, že Pakistán má nehorší vládu na světě. Praxe ukazuje jiným směrem. A navíc: i špatné vedení v demokracii je důkazem, že "si národ může dovolit zvolit i pohromu, když má tu svobodu." Nesměšujme "být v opozici" a "být nesvobodný!" (pí,NiW)

Falešné tituly a detailní zopakování kritiky případu Zýbrtová již jako žádost o ústavní žalobu, rozhodně nežádáme Amnestii, ale průhledný a spravedlivý proces



Njv. Pakistánský Soud nařídil dvěma stovkám poslanců, aby předali své tituly soudu k přezkoumání: ačkoli titul není podmínkou práce v politice, podvod v tomto oboru tvoří závažnou překážku vůči kandidatuře v obecných i regionálních volbách.


Pod tímto tématem se vrátíme k rádoby rozhodnutí Nejvyššího Soudu České Republiky, které "potvrdilo vinu" Romany Zýbrtové na vraždě všech svých dětí.


Soud údajně neshledal žádné chyby na "prověřovaných" řízeních, a označujíc posudek psychiatričky jako rozhodující důkaz popsal nejvyšší trest jako spravedlivý.


Abstrakt: žádáme ústavní posudek celého justičního procesu, neboť přes existenci závažných indicií nebyli souzeni oba manželé jakožto potenciální viníci, a zároveň posudek psychiatričky, který je tímto faktem podsvícen, a hraje klíčovou roli vis-a-vis povrchní rozhodnutí Nejvyššího Soudu, vykazuje nepatřičný profesní přesah, a ten právě konstituuje bod obratu v dosavadních judikacích.



Fakta, jak jsme je naznačili v rekonstrukci časových sloupečků:


  • 1) Ráno po dvou až třech hodinách v práci, shodou okolností v době 4 vražd se manžel vydal pěšky "dohlédnout" na svou manželku, poté co se "pohádali," a ona mu neodpovídá na (?)vyzvánění. Děláte to taky tak? Z hlediska dalších fakt bereme Jaroslavova tvrzení o Romanině literatuře během "včerejší hádky," jakož i "včerejší hádku" za to co jsou: tvrzení; zatímco motivů bereme v potaz více, počínaje podílem na vraždách. Lajtmotiv: proč nekontaktoval sousedy?


  • 2) Poté co nemohl otevřít dveře v jednom z pokojů, šel pěšky na policii. K místu dojížděla záchranka k "jednomu bezvědomí." Policii bylo chování podezřelé, normální je a) poskytnutí první pomoci b) hledání manželky c) hledání dalších obětí d) před tím vším pohotovost e) policii není nutno volat f) proč šel pěšky, s telefonem? - lajtmotiv: policii přišlo f) podezřelé. Ptáme se, jakto, že podezření bez průhledného procesu vyloučila, takže nebylo možno jej prozkoumat soudně. Policie totiž může určovat škálu podezřelých, ale pouze ve fázi pátrání. Policie není žádným předsoudem, a to teprve u jakýchkoli konfliktů v domácnosti.


Úvaha: zaráží nás mnohé nesrovnalosti na místě činu a zjm. v chování Jaroslava, takže alibistická pěší chůze ("..rychlým krokem na Poličku") - nastavená nějak na Davídkovu návštěvu krámu - připadá v úvahu jako nepřímý důkaz, stejně jako "hlášení stavu bezvědomí," další nesrovnalost v "příběhu," nehledě na evidentní možnost alibismu v počtu obětí: nebojoval o život dalších 4 lidí (věděl že vina je manželka?!) a "vycouval.." - směrem Polička. Tedy "nevěděl rozsah a závažnost obětí," a spěchal na policii, bez ohledu na možné poskytnutí PP třeba se sousedy. A závěrem právě myšlení na policii překrývající všudypřítomně jeho "příběh" namísto potřeby pomoci. A dále ladění jeho příběhu tak, abychom nahlíželi příběh pro "rozsudek mezi dvěma," zatímco chybí snaha explicitně se hájit, nebo brát v potaz svou chybu v celé věci. A tato "bezchybnost" s "povinností opustit pracoviště a zkontrolovat dům," po hádce: značí narušení osobnosti u Jaroslava. Bod 1 a 2 tak konstituují vážný důvod změnit okruh podezřelých.


  • 3) Chování Davídka v obchodě je velmi závažnou součástí podkreslující opravdovou strukturu příběhu. Přístup médií k tomuto elementu právě působí natolik v kontrastu s lidskou empatií, že subj. posouzení situace prodavačkou Lipavskou vrhá vážné podezření na Jaroslava, též čistě v prostoru emocí. Že totiž bylo na lístku "na př. maso," jak vybrala média, je velmi zajímavé s důvěryhodnou expertizou Lipavské, že byl Davídek "zaražený" - slovo nepůsobí snahou Lipavské zaujmout (věštecké sklony podružných svědků), naopak odkazuje k určité hádce, a Lipavská by jistě i dnes spolehlivě udala, že tam byl Davídek dokonce v nezvyklou dobu, nebo dokonce, že nebylo vůbec ve zvyku, aby nosil nákup na oběd.


Nás totiž na Davídkově zaraženosti zaujme, že není utvořena ani tak "podstatou hádky," ale tím, "že si může nakoupit co chce" - a toto "co chceš" bereme jako evidentní fakt, přenesený Lipavskou z místa ne zcela určitě pozdějšího činu.


Vážnou součástí Davídkova příběhu je tak možnost, že jeho nákup posloužil neznámému podezřelému nutně z rodinného kruhu, aby Davídka nikoli vypudil z místa činu, ale aby jej tímto nedůstojným zaúkolováním vytrhnul z nějaké venkovní činnosti. Co byste řekli svému dítěti, kdyby si venku hrálo, a vy je chtěli buď dostat do domu, nebo zcela mimo dům.. pod kontrolu? Vše ostatní by mohlo být podezřelé, a vedlo by dítě k otázkám (a zde otázky byly, pokud následovalo ono "co chceš" i s vykřičníkem ): jen ne vražené peníze a nějaký starý lístek od nákupu, s podbízivým "můžeš si vzít co chceš!" Zaraženost totiž pochází právě z citového rozladění zadavatele, a z Davídkem vnímané neobvyklosti tohoto zadání.


  • 4) My se zejména ptáme, jak se to má s předběžným oborem podezřelých, ve kterém právě pro mnohé od začátku figuroval Jaroslav: kde jeho podezření skončilo? A odpoví-li někdo na otázku "kde," pak nás zajímá "z jaké moci?" Snad ne aby byla efektivně ještě před soudem zrušena presumpce neviny?


  • 5) Ne málo závažným nedostatkem dosavadního postupu detektivů i justice je nezodpovězená otázka, proč byl Davídek jediný udušený? Protože jej otec potkal při náletu na dům, a až se vyřádil tam, přišel mu hoch přesně dle "dokonalého plánu" (potlesk psychopatovi s komplexem neomylnosti?) na mušku "hned za dveřmi?" Proč tedy byl hoch jediný udušen? Proč byla ubodaná dvouroční drobotina zastlána hadry? Jak skončila Eliška na půdě v seně: také šla "šílené bestii pro nákup?" Nebo dusila a ukrývala, protože byla šílená? Pak proč tvrdí "psychiatrička" opak? Nebo matka naleznuvší poslední mrtvolu právě tam, dostala od také tam číhajícího manžela do rukou rovnou provaz? Jaká část procesu tyto možnosti jakkoli vylučuje? Posudek psychiatra? To jsem ještě neslyšel! Nám přežvýkavá sprostá médiální logika psychiatričky nestačí!


  • 6) Matka se během rozsudku zhroutí, to svědčí o tom, že by trauma naprosto normálně mohlo vyvolat amnézii, a evidentní kontakt s realitou "že má děti" by vedl ke zhroucení. Neznám případ, že by se vrah hroutil jako součást "hry na nevinného" během předčítání rozsudku. Spíše by se právě zde vyhýbal projevování emocí. Tedy pro začátek k "psychiatričce." Dále nevím, jak si může profesionálka dovolit přesvědčovat soud slovy, že "lež byla to nejjednodušší." Předpokládá snad každý vážený soud "jednoduché vrahy?" Čili hra na emoce od psychiatričky, podezřelé tak, jako elementy na policii, které redukovaly, na základě nejspíše psychiatrických výkladů vyšších šarží, obor podezřelých, též nad rámec kompetencí policie ČR.


  • 7) Zajímalo by mne, zda v judikaci hrálo roli indicie médii vyzdvihované "že o sebe vražedkyně pečuje ve vězení" spojované právě s "neplakala ani při promítání." Libovolný odborník z oboru psychiatrie jistě potvrdí, že prevalence normálního chování u post-traumaticky amnesických (PTA) pacientů naprosto nemůže být vyloučena, natož zaměňována "s bestialitou a psychopatií." PTA je z Freudovského hlediska vysoce selektivní amnézie, potlačující do nevědomí zásadní kontaktní asociace s traumatizovanou oblastí emočního života, spolu s celou jejich platformou, tj. u Romany eventuelně nejasnosti, snadná přesvědčitelnost o občanství, manželství a pod. Ale z obecné teorie neurózy zůstávají vyšší jazykové i společenské funkce vědomí neporušeny, a tak nově zformované ego odolává terapiím i roky.


Starání se o zevnějšek a plánování budoucnosti je tak u PTA spíše pravidlem: neuróza je obecně vyrovnání se s realitou, a zachování maxima funkcí a užitelných zkušeností je toho součástí! A non contra pokud pacientovi PTA zemřely všechny děti: proč by měla "narkotizující" nemoc udělat z postiženého rovnou případ "absence osobnosti," jak předjímá "expertka" s médii, aby naléhaly na city? Dokonce z teoretického hlediska lze uvažovat velmi exotickou možnost, že vrah neunese následky činu, a měl by projevy PTA shodné s Romanou. Reálně se však obávám, že brzy přijme soudní výklad svého PTA za realitu, a jako nový stupeň racionalizační PT-neurózy bude akceptovat svoji vinu, "všelijakými směšnými" způsoby.


Bez PTA transformace jsou lidé vystaveni destrukci všech svých hodnot, zájmů a plánů, protože každá použitelná zkušenost je spojena s traumatem: PTA indikuje absolutní ("nezdravou") vazbu pacienta na objekt traumatu. Naopak hnacím motorem PTA je pozitivní zkušenost se životem, hledající nejjednodušší, ale také jediné reálné, pokračování. Z filosoficky-psychiatrického hlediska je diagnóza PTA navíc důkazem křesťanského náhledu na sebevraždu: tj. její absence v procesu plánování. Kdyby tam neabsentovala, pacient by sebevraždu bez rozmýšlení vykonal, a doménová de-asociační ego-transformace PTA by se "nestihla realizovat." U Romany pak toto rozšířené hledisko spíše vede k náhledu na dobrou inteligenci, takže si spočítala reálnost "superiorní bilance," které se jí se smyčkou od manžela dostalo, a s příchodem manželův scénář potvrzujícího "davu" nekřesťanské rozhodnutí vykonala: neměla zájem ani o život, ani o prohrané očišťování před soudem ("protože by radši šla sedět, a udělala si to tam").


Po neúspěšné realizaci s/v se racionalizační schéma potřebné k potlačení traumatu na dobu a akceschopnost potřebnou k provedení sebevraždy rozpadá s náhledem na relativitu vlastních schopností, a traumatu je nad "bolístkou" utržené smyčky dovoleno pohltit, v rámci sebelítosti, celé ego. Tj. potlačit celou akceschopnost i "řešenou dobu" pod hranici vědomí, a tedy zájmu. Odtud si ještě drze dovolím poznamenat, že soudy nejprve přihlížely k "posudku" ale pak zjm. k pokusu o sebevraždu! Tolik k psychiatrii soudců, a bulvární titulek: Nahlédli jsme soudu do hlavičky! Sprosté! Nic než Sprosté! Nevinná, které zavraždili všechny děti půjde sedět, protože spáchala sebevraždu! Sprosté!



Právě v tomto bodě nejen média svým odporným špehováním, nebo dokonce fabrikací o údajích z vazby ( starost o zvn. ) přinesla redukovaný náhled soudu na lidský osud. Ale též předpokládám psychiatrička je zdrojem "promítání scén z místa!" Buď to navrhla, nebo sama realizovala. A já se ptám, je tato "metoda," vzhledem k všem dosud zmíněným bodům, indicií objektivity soudu, nebo spíše důkazem jeho pokřivenosti a brutality?


O teorii psychiatrie a soudnictví se dovíme vše potřebné u Foucaulta. Role psychiatrů u soudu byla vždy terčem kritiky, ale obzvláště proto, že osvobozovali způsoby, které neznalec pokládá za rétorickou, "vágní advokacii." Osobně ale myslím, že by psychiatr měl soudu přinášet expertýzu ke konkrétním bodům, nikoli, jako na př. v př. Breivika, stoh jakéhosi "názoru" na jeho vinu či šílenství. Soud by měl být schopen vytvořit takové zkoumání, aby expert mohl pouze odpovědět na několik zásadních věcí, nebo nejvýš nastolit nějakou otázku k směřování soudu. Porušení pravidla redukce vztahu soudu a znalce na bodové otázky mění soud na neprůhlednou hru ve které je cílem neprůhlednosti znalec, a všichni čekají, "zda bude soud na stoh papírů mít stejný názor." Čili bez konkrétních otázek na experta je soud byrokratickým aparátem, který projevuje rozsudkem své zájmy vůči znalci.


  • 8) Když jsme si naznačili, jak se to asi má s obsahem "psychiatrického úsudku" o "předstírané amnézii," musíme třikrát podtrhnout, že údajná expertka přispěchala k soudu nejen s rétoricky "dokázaným předstíráním," a intencemi "o slaboduché vražedkyni," ale hned s "důkazem," že "se mnohokráte prořekla." Zde jistě nejsme v oblasti posudku, a podobné "klíčové odpovědi," jsou směšné nejen coby tvrzení na poli profesionální psychiatrie, jsou zjm. manipulací soudem. Psychiatr není přizván, aby fakticky doplňoval, nebo dokonce uzavíral proces výslechu! PTA ve Freudovském výkladu neuróz (jako derealizační racionalizace) naprosto nevylučuje mimovolní návraty k některým faktům, které i přes (terap. kontrpr.) intervenci a stimulaci budou mít tendenci rozkládat se ve vědomí. Naopak zhroucení během rozsudku je reálným výsledkem takové stimulace těchto bodů paměti. Jakkoli objektivní rozsudek není pozitivním přínosem v rámci terapie neurotické amnézie a zhroucení ega.


Rekapitulace

Tím máme první dvě manipulace soudem a první dvě tvrzení v rozporu s vědou a sedláckým rozumem za sebou: ta žena nemusela přenést smrt všech svých dětí přes srdce, a tak svou minulost ukryla. Versus "nejjednodušší je lež Soude!" a "bestie se prořekla Soude! důkaz, že nemá amnézii!" Dosud jsme tak načrtli dva body podezření elementů procesu, rozkryli Davídkovo podkreslení a klíčovou roli Lipavské, nalezli v potenciálních Jaroslavových motivech "přeceňování své inteligence," přílišné obírání se policií a "naléhavé kroky," snahu zalíbit se "odpovědným chováním." Čili přeceňování své "odpovědnosti a bezchybnosti úsudku," které by v případě rozvinutých sporů a domácího násilí podpořily motivaci k vraždě.


A konečně: byl Jaroslav "otřesený," když rozrazil dveře "zatarasené děckem v bezvědomí," a spěchal pěšky pět kilometrů na policii? Byl tak otřesený, že dítě diagnostikoval ještě během couvání ze dveří? Spíše se bojím, že mu manželka naprosto klidně mohla vyhrožovat rozvodem, a on jí chtěl takto ukázat, "že jí opravdu miloval, a ona neuměla ocenit jeho naprosto neúnavné úsilí a geniální plány, jak se postarat o tolik dětí." Takže jakožto nadpřirozeně nadaná supermorální bytost, známá na policii svou kvapností, otřeseností, diagnostičností a moralní excelencí jí obnažil realitu, během čehož bylo nutné "bez způsobení podezření u kluka jej dostat ze silnice pod kontrolu, a pak do domu, pročež ještě během procesu uvažoval alternativy návratu hocha, takže zahrabával." - matka mohla být kdekoli.. nebo v jakémkoli stavu ... a konečně jí vše podtrhnul a sečetl tím, že jí jako jedinou alternativu namísto rozvodu, přinesl připravený, naříznutý (?) provaz..


Závěr

Doufám, že vážený ústavní soud pochopí, proč nechápu, co přijde na dosavadním procesu soudům za transparentní, nebo dokonce bezchybné? Spíše jsme svědky mediální nadvlády, kdy každý věří, že nějaká bezcenná státní zástupkyně je všemocným řešením celé české politiky. Jak vidíme, tak nechá lidi zavírat a vrahy běhat po světě, až je nutno hledat pro oběti kriminality poslední zastání u ústavního soudu!! Popravdě, z paní Psychiatričky a nafoukané povrchní literatury Nejvyššího Soudu je mi velmi na zvracení, vis-a-vis očividnost všech faktů, počet obětí, a přiměřený psychický stav poslední zbývající oběti, toho času protizákonně uvězněné, s hlediska podvodů a manipulací v procesu na vrub mediální zakázky "Česká Bestie"


Kontrolní otázky závěrečného procesu

tělo v bezvědomí bylo za dveřmi? (- šikovně položena může otázka vést k doznání) proč žena ukrývala tělo pod prádlo když nečekala návštěvu? byly v tělech stopy omamných látek, nebo se šetření touto podstatnou možností nezabývalo? jak může obsah nákupního lístku a spotřeba nakoupených předmětů cestou, a vůbec konec celého nákupu přinést hlubší časový náhled na Davídkův příchod domů, a na aktivity dalších subjektů před a po jeho příchodu na místě jeho smrti? byl Davídek jediným tělem, s kterým nebylo extenzivně hýbáno, zato prošlo určitou "aranží"? Je udušení známkou toho, že Davídek přišel "uprostřed práce" pachatele, a ten jej narychlo někde v okrajové části domu musel zneškodnit? Pak by Davídek jevil stopy souboje, jako modřiny na zápěstích, anebo jeho oděv stopy vláčení, pokud byl přemístěn z okrajové části? Dokreslit jeho příběh naprosto nutno! Atp. Atd.-

V příběhu nenápadně převládají Jaroslavova tvrzení. Indicie nebo nejasnosti vrhající na něj podezření jsou nenápadně smeteny. Příběh nejeví známky hloubky ani obhajoby - důvody podezřívat proces z manipulace

Z principu je nemožné, aby vraždu za zavřenýma dveřma rozsuzoval psychiatr. Nadto v případě Zýbrtové doloženým způsobem, před samotným započetím soudu. Šel pěšky: doloženo? Byla žena nakupovat i s Davídkem: vyvráceno? Pokoušel se vyzvánět: nebo se dovolal? Mimochodem k policejním scénářům: kdyby byla nakupovat, musel by padnout "lístek," a za cenu vyvrácení lístku ze scénáře bychom měli dokonale vysvětlené rozložení mrtvol v domě, způsob zabití, i ukrývání. To, pokud byla v době vražd s Davídkem nakupovat, protože přišel manžel a dělal dusno... Pokud, pokud, pokud...


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama