Lejún podporuje 17. setkání ALESCO
17. setkání Sekretářů Arabských komisí Vzdělávací, Kulturní a Vědecké organizace Arabské Ligy ALESCO odstartovalo v pondělí v Šeratunském 5* hotelu ve Virdanu, pod patronací místo-Ministra Kultury Geby Lejúna.
Zástupci Jordánie, Emirátů, Tunízie, Džibúti, KSA, Súdánu, Somálie, Iráku, Ománu, Pelstiny, Egypta, Kuvejtu, Maroku, Mauritánie, a Jemenu se podíleli na události.
V slovu doručenému k této příležitosti Lejún vrhnul světlo na etnické a sektářské konflikty momentálně provozované ve jménu demokracie, svobody a lidských práv.
Řekl, že stará teorie kolonizace se vrací zpátky pod pláštíkem různých sloganů a štítků, jen aby odstavila na vedlejší kolej národní a vlasteneckou identitu (kolonizovaných) lidí.
Také vyjádřil strach před zánikem Arabského jazyka, který lze považovat za klíčovou složku Arabské identity: "Zmizení tohoto jazyka a nahrazení jej nějakým globalizovaným by nenechalo nic k naší kulturní potřebě," naléhal (NNA)
Íránsko-Pakistánský ropný projekt povede k pokroku
Hislamabát, 11. Duben, IRNA -- Hlavní Tajemník Hlasu Islámu (Džamat e Islámi) Pakistán, Liakat Balok řekl ve Středu, že projekt IP povede k průmyslovému rozvoji v regionu a posílí vztahy mezi oběma zeměmi.
Mluvil s Íránským šéf-Konzulem M Husejnem baani Asádim, a členy obchodního fóra Panžábu a Lohóru.
Ljakat Baloch řekl, že blízké vztahy mezi lidmi Íránu a Pakistánu jsou zásadní pro regionální mír.
Pakistánský a Íránský prezident formálně odstartovali závěrečnou část projektu před měsícem.
Projekt bude nejspíše dokončen do r. 2015, a experti potvrzují, že přispěje nebo uspíší vyřešení Pakistánské energetické krize.
Baloch přivítal I/P ropný projekt a řekl, že teroristické aktivity a cílené vraždy, resp. pobuřující a znesvařující atentáty v obou zemích jsou prováděny koloniální silou, které je dávno společným nepřítelem obou zemí.
Doufal, že obchodní fórum brzy převezme hlavní roli v podporování oboustranného obchodu, a podtrhnul nutnou jednotu Muslimského hnutí napříč světem jako hlavní a jediný cíl Hlasu Islámu, nad svobodu a nezávislost Pakistánu.. (IRNA,pí)
Mluvil s Íránským šéf-Konzulem M Husejnem baani Asádim, a členy obchodního fóra Panžábu a Lohóru.
Ljakat Baloch řekl, že blízké vztahy mezi lidmi Íránu a Pakistánu jsou zásadní pro regionální mír.
Pakistánský a Íránský prezident formálně odstartovali závěrečnou část projektu před měsícem.
Projekt bude nejspíše dokončen do r. 2015, a experti potvrzují, že přispěje nebo uspíší vyřešení Pakistánské energetické krize.
Baloch přivítal I/P ropný projekt a řekl, že teroristické aktivity a cílené vraždy, resp. pobuřující a znesvařující atentáty v obou zemích jsou prováděny koloniální silou, které je dávno společným nepřítelem obou zemí.
Doufal, že obchodní fórum brzy převezme hlavní roli v podporování oboustranného obchodu, a podtrhnul nutnou jednotu Muslimského hnutí napříč světem jako hlavní a jediný cíl Hlasu Islámu, nad svobodu a nezávislost Pakistánu.. (IRNA,pí)
Mozambický prezident na státní návštěvě v Rep. Malaví
Lilongve, 4. Dubna - Mozambický prezident Armando Gvebaze dorazil do Malaviského hl.m. Lilongve, na třídenní státní návštěvu na pozvání Prezidenta Augusta Bendeho.
Doprovázeli ho ministři Energetiky, Dopravy, Obchodu a Průmyslu, Sociálních věcí i Vnitra.
Jedním z hlavních motivů návštěvy bylo podepsání dohod o přenosu energie z Mozambické Kehura Bese vodní elektrárny na řece Zambezi do Republiky Malaví. Tři další dohody pak byly podepsány ve věcech bezpečnosti, migrace a prostředí/mládeže/sportu.
Tyto dohody jsou jasným znamením odhodlání prezidenta Bendeho otevřít novou stranu vztahů mezi oběma zeměmi.
Návštěva také zahrnula ekonomické fórum s postavami z obou zemí, a oběma prezidenty co čestnými hosty.
Vztahy mezi oběma zeměmi nebyly vždy nejbližší. De fakto, vyjma prezidentury Bekili Malaziho, vztahy mezi oběma byly vždy složité, zvláště pak v éře prezidenta Dr. Kemaze Bendeho, a nověji pozdního prezidenta Binga va Matherikeho.
Dr. Kemaze Bende preferoval stranu Portugalského kolonialismu, zatímco Mozambičtí nacionalisté bojovali pod vedením Frilimeho aby zajistili své zemi nezávislost. Trval na této averzi k Frilimemu po nezávislosti.
Během vlády Prezidenta Binga va Matherikeho, Malavijská vláda odmítla import elektřiny z Mozambiku, a zvolila si spoléhání se na méně efektivní zdroje.
Matherike tvrdil, že Mozambická energie je ukrutně drahá. Nicméně experti tvrdí, že by byla stále levnější než jakéhokoli jiného zdroje.
Místní média přivítala energetický projekt Malavi-Mozambik, protože "odlehčí od všudypřítomných výpadků elektřiny v zemi" (NNN)