NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews

Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.

V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.

Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.

Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.

Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!

Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.

Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

πα 13.9.: USA doufá, že spolu s Asádem.. a co si o tom můžeme myslet my?

13. září 2013 v 8:44 | sah |  Novus

Americký Ministr Zahraničí multimilionář Džon Kery řekl, že "doufá, že spolu s Bašarem Asádem se chopí příležitosti, a pokusí se dosáhnout míru v Sýrii." Je to vůbec poprvé, co USA vyjádřily podporu mírovému procesu v Sýrii. Naprosto příznačné "Asád musí jít" nás přeci provázelo po celé dva roky, jako jediný názor USA na vývoje v Sýrii, tedy krom pěchování nočního vidění, polních nemocnic, raket země-země a země-vzduch kdekomu v Sýrii. Tato změna postojů v USA by mohla znamenat obrat v Sýrii, kde zatím ozbrojení Američtí spojenci, titulující se jako "Syrský lid" či "pokojní demonstranti" odmítají jakékoli vedení, a naprosto také jakákoli jednání.

V USA zatím došlo oficiálního uznání pouze to, že "vítězství kterékoli z obou stran by znamenalo další tragédii pro Sýrii," a tedy, že jsou v podstatě "obě strany v Sýrii do budoucna nepřijatelné a nelegitimní coby její vláda."

Ban Kimun mezitím jako šéftajemník OSN kritizoval velmoci, v trochu odlišném hávu než předtím Papež František, že "dva roky jejich neshod byly jedinou silnou odpovědí OSN na terorismus, krveprolití a nepokoje v Sýrii." Také novinářům prozradil, že závěrem tohoto týdne, anebo v tom příštím budou Bezpečnostnímu Koncilu OSN představeny výsledky vyšetřování údajných chemických útoků OSN v Sýrii, ale varoval, že budou spíše další zbraní do rozepři velmocí, neboť nemají odhalit "kdo je vinen," ale pouze, zda lhaly USA, anebo zda lhala Sýrie a tedy Rusko s Íránem. Dozvíme se tedy jenom, že k útoku nedošlo, a že řečičky Anglického premiéra o "14ti předchozích chemických útocích v Sýrii" patří právě mezi řečičky.

Eštunová za Evropskou Unii podpořila Ruskou iniciativu schválenou Sýrií, zejména "aby se vládní chemické zbraně pod dohledem zavčasu zničily, aby se nedostaly do rukou druhé straně." To je od EU rozumný přístup.

Na druhou stranu vidíme, že sice USA sem tam něco udělají, co by jim mohlo být ku prospěchu, a tedy i světu, na př. ono přiznání si několika fakt, ale také, že USA odvolaly agresi proti Sýrii jenom v rámci ukazování ramen mezi USA a Ruskem, a to tak, aby byly efektivně přeslechnuty hlasy regionu proti této Americké akci. USA tedy vehementně odmítají předat hlavní slovo v bezpečnostních otázkách zemím regionu, a odvolání agrese se pohybuje zcela v začarovaném kruhu Amerického zmateného monologu o červených čarách a odpovědnosti světové komunity.

Kery dále překvapil, když řekl, že jeho Ruský protějšek Sergej Lavrov měl při jejich dvoustranné diskusi "zajímavé postřehy." Kéž by toto USA a Rusko byly schopny přiznávat častěji, i bez nutnosti "silných rezolucí." Obama pak řekl, že tím, že Sýrie přistoupila na tento pro USA nejpohodlnější plán, přiznala, že tyto zbraně vlastní. Ona to již soudruhu Baraku přiznala již několikrát, a pak zase odvolala a máte štěstí, že hned zmiňujete, že by bylo dobré, kdyby přistoupila na konvenci, která tyto zbraně zakazuje. Bylo by to vhodné i pro vás, například když mezi chemické zbraně zařadíme ochuzený uran, což?

Sýrie nyní popsala svou situaci asi tak, že kdyby chemické zbraně nevlastnila, tak si je nyní připraví, aby bylo pro Americké publikum nějaké to představení, a tak aby bylo současné Obamovou divadlo "bez poskvrnky." Tou poskvrnou však je absolutní nerespekt USA k hlasům sousedů Sýrie a širokého regionu. A pokud Netanjahu tvrdí, že "nepopulární politika je pro lidi tou nejlepší," tak nechť si nechá od jazykovědy vyložit, že nepopulární znamená také "proti-lidové," a odtud nutno vycházet i ve věci izolace USA s jejich názorem v Syrském sousedství, kde se USA snaží být "vůdcem situace" - proti absolutní převaze záporných hlasů.

Rádi bychom USA upozornili, že tato situace je podtržena a zvýrazněna jedním faktem, a to tím, že celý Muslimský - a nejen - svět přihlíží k politice USA v Sýrii nikoli s despektem, ale velmi pasivně a kriticky, a Americké populistické manévry, včetně červené čáry a předání rozhodnutí kongresu jsou zde předkládány občanům v jejich teatrální nahotě. A dovolím si navíc zapochybovat, že tyto retuše, P.R. a divadelnické tahy USA jsou vůbec nějakého účinku v USA samotných.

Myslím, že celá Americká přetvářka ohledně útoků a neútočení již účinkuje nejvýš na vrchní echelony Americké vlády, ale jinak jsou to pro region, svět a Americké občany vyhozené peníze, a je na čase bez i nejposlednější snahy o takovéhle "zachraňování tváře" začít racionální politiku, a předně a nejpředněji jsou to Spojené Státy, kdo by měl začít respektovat dialog jako prostředek v politice a diplomacii, a jsou to USA, kdo už žádnou tvář nemá, a nezbývá než začít racionální politiku bez příprav anebo zahlazování vlastních chyb, a dělat ji prostřednictvím dialogu. Na př. i se Syrskou vládou. V opačném případě USA nespasí, že se "budou s Čínou a Ruskem věnovat dále otázkám Sýrie," a budou dříve či později zašlapány v prach.

To se do jisté míry nevyhne ani Rusku a Číně: neboť řešení je jenom v regionu, Islámské jednotě, a diplomacii. Od velkých hráčů v Bezpečnostním koncilu se očekává pouze otevřenost dialogu, ekonomická asistence mírovému a bezpečnostnímu procesu, a rozumná podpora elementům dialogu v regionu.

Vidíme tedy, že to, co se očekává od velmocí zatím naprosto nebylo splňováno: ať už jde o humanitární pomoc, vyslyšení a podporu bezpečnostních konceptů v regionu anebo konečně o podporu hlasu míru v regionu. Chtěly by za těchto okolností USA slyšet něco jiného, než, že je všichni vidíme jako teatrální cynické lháře? Zvláště když se od podobně orientovaných velmocí liší pouze hrozbou své agrese v Sýrii, což odmítá nejen světový názor, ale samotná logika věci? USA nemůžou čekat, že jim budeme děkovat, že vojenská hrozba přivedla "Sýrii k rozhodnutí," dokud USA nepřivedou své spojence v Sýrii k čemukoli smysluplnému vůbec, anebo je prostě neoznačí za teroristy, a neschválí pozemní operaci OSN proti terorismu v Sýrii, kterou by Syrská armáda musela pouze "respektovat."

V měřítku chyb USA vzhledem k Sýrii se nic nemění, a naše logické požadavky po doposud výrazně pokrytecké politice USA zůstávají stejné: uvolnit kritické argumenty navršené vůči "rebelům," ukončit spolu s Ruskem zbrojení, a neodvádět pozornost na Írán, plnit své sliby a povinnosti k uprchlíkům a sousedním zemím, zvláště s příhledem k vině USA a Ruska na situaci v Sýrii, nejen z pohledu zbrojení, a ukončit řeč "jménem mezinárodní komunity," které všichni agresivní hráči na Západu zneužívají k manipulacím ve spolupráci s agenturami a médii. Velmoci nejsou rozhodujícím faktorem v mírovém a dle NATO vůbec jakémkoli řešení Syrské krize, jejich jedinou rolí zde je vršící se problematika, pramenící z toho, že velmoci se k Sýrii staví cynicky a pokrytecky, a především si zde vytvářejí výraznou roli tím, že neplní své mzn. povinnosti, porušují mzn. zákony, a rozšiřují atmosféru pokrytectví, agrese, lhaní a nedůvěry.

Už vůbec nemluvě o osočování, které je v Syrské krizi přímo "vynálezem" Ruska a USA, kterého se chopily i některé izolované země regionu. Ku svému neprospěchu. Leckdo si vzpomene na výrazy závodníků F1 když bojkotovali závody v Bahrajnu. A v tomto momentě třeba takového Saouda nespasí, že bude v maximální možné svižnosti ukazovat na různé viníky různých věcí v regionu. Nejvýš si tím Saoud pro naše oči vypěstuje v příslušných partiích své vlastní obludnosti silné svaly. Takže na něm bude nejdříve vidět ta obludnost, a jen pozorní, kteří jsou často v menšině pod ní zahlédnou cosi, s čím by se dalo pracovat.

Francouzský návrh rezoluce byl smeten ze stolu, právě proto, že se na úkor Francouzských zájmů v rozbité Sýrii začaly rýsovat nějaké společné body k Sýrii mezi USA a Ruskem. Francouzský Ministr Zahraničí ještě před tímto zhroucením Francouzského humanitárně-bombardovacího okupačního snu poštědřil region tvrzením, že za "Syrskou krizí se opět rýsuje nebezpečí Íránu." Jistě, seňor Fabius nerespektuje OSN - a realitu - v mnoha bodech, nejenom v tom, co o roli Íránu v Sýrii řekl Lachdar Brahimi, tedy, že zde je a ještě by zde mohl být výrazným přínosem Íránský konstruktivní přístup, ale také v tom, že si francouzský seňor asi nevšiml, že hlavní a výsostnou součástí Syrského problému je právě jeho země, pak třeba ta Ruská a Americká. Měl by si více všímat skutečností - když si myslí, že někdo bude oceňovat toho, kdo Íránskou hrozbu hledá za každou "špatnou zprávou Francie Muslimskému regionu," a tedy ji zde najde, pak se mílí.

Myslím, že nikdo, kdo si cení Syrských životů a budoucnosti regionu nemůže odvádět pozornost k Americko-Francouzským zájmům v Íránu, kde tyto země odmítají respektovat jakoukoli demokracii, a dělají vše proto, aby zde byly demokracie rozvraceny a "vyhladovovány." Jak doznala na př. sama CIA.

Nejen Francouzský soudruh Fabius, ale i Americký černý soudruh se snažil z nového vývoje v OSN vydestilovat nějakou pozornost ku svým lžem o Íránu. V podstatě ve stejném znění jako Fabius: že "kdyby taková (Ruská) akce chyběla, bylo by to zprávou pozitivní pro jaderné zbraně v Íránu." Tvrdil také, že Írán "se musí rozhodnout, zda nadále ignorovat mezinárodní zákon svou stavbou jaderných zbraní."

Zrekapitulujeme tedy soudruhovi Obamovi, že nejen, že zatahování Íránu do Sýrie tímto způsobem není cestou k mírovému řešení v Sýrii, ale k třetí světové v regionu, a nejen, že je to převracením faktu už v tom, že by Írán měl být v souvislosti se Sýrií konstruktivně oslovován a žádán o podporu v otázkách, které si Americká diplomacie ani neumí představit, které jsou nutny k nastolení míru v Sýrii a konsenzu k její budoucnosti v regionu, ale také, že jsou to vůbec obecně v historii světa USA, kdo porušují a nerespektují, a ba i ignorují mezinárodní zákon - na př. v Pakistánu a Afghanistánu, a konečně také, že jsou to USA, kdo zneužívají i zkreslují mezinárodní zákon i jeho instituce proti dalším zemím a národům, že často jsou v OSN takřka vypískány a vykladívkovány, a přesto odcházejí za plentu pokračovat ve svém oblbování řečmi o "mezinárodní komunitě," nebo "lidských právech."

USA jsou hráč, kdo káže o mezinárodním zákoně hlavně v úkrytu před mezinárodním zákonem. A konečně jsou to USA, kdo zahlcuje Agenturu pro Jadernou Bezpečnost Světa falešnými důkazy, které jsou až se zpožděním odkryty, a jsou to USA, díky kterým je Agentura ve výsledku pouhým gumovým razítkem Amerických mezinárodně-protizákonných sankcí. Jak by tedy Írán mohl pokračovat v ignorování mzn. zákona stavbou jaderných zbraní, když je vystaven většímu dohledu Agentury než kterákoli jiná země světa, nábožensky jaderné zbraně zakázal, a ještě k tomu je proti němu ze strany USA porušen každý mezinárodní zákon, u kterého to bylo lze učinit alespoň trochu neslyšně?

A konečně jak můžou USA, které jsou za postupnou likvidací OSN i Agentury tvrdit, že Írán staví jaderné zbraně, a navíc "tím porušuje mezinárodní zákony," když jejich stavbu mezinárodní zákony nezakazují, Írán své závazky plní, ačkoli se to USA pokřivená Agentura snaží jako fakt co nejvíce zakrýt, a konečně, když jsou tvrzení USA v tomto směru o důkazech vždy absolutně absurdní, založená mnohdy na již vyvrácených fraškách, a především spočívají v mediálním nátlaku na společnost, na jejím zastrašování neustálými urgencemi, a všechny "podklady" jsou existenčně závislé na své neveřejnosti, v jakémžto stavu jsou pro média absolutně postačující pákou na společenské extrémy na západě. USA nejen nemají v tomto směru nic v rukou, ale naprosto naopak, vše zde svědčí o četných Amerických proviněních, a ostatek už snad jenom o stavu Západních tiskových agentur a Francouzských nekalých zájmech.

Pak Obama řekl, že "když diktátoři a tyrani páchají své zločiny, jsou závislí na tom, aby svět hleděl někam jinam." To asi většině světa přijde, že soudruh Obama mluví o vyšumělých hrozbách USA Sýrii a světu? Že USA jsou závislé na tom, že svět žužlá nakyslý mediální paskvil o Severní Koreji, Íránu a teroristech, zatímco USA rozdělují Iráckým militantům MKO chemické zbraně, a že svět oceňuje Berluskoniho a Kahnovy sexuální úchylky, zatímco USA způsobují smrt desetitisícům Libijců, a že svět přihlíží svrhávání sochy v Bagdádu, zatímco USA vyvražďují Iráčany v jejich statisících hladem a bombardováním infrastruktury včetně budov humanitárních organizací? Že máme na stole Hamás, Hizbaláh a Írán, zatímco USA se chystají změnit letitý ozbrojený občanský konflikt v Sýrii na dekády trvající etnicko-náboženská jatka v kulisách ztroskotaného státu - po vzoru Líbie - s tím rozdílem, že zde se do tohoto ztroskotání silově i věcně zapojí okolní země, na úkor svých vz. vztahů? Mluvil tedy o USA. Pak navíc přidal, že "je otázkou, co budou USA a mezinárodní komunita dělat teď?" Tak pokud očekává odpověď, tak jeho otázku akceptujeme, ale pokud si myslí, že odložením Americké agrese se zjevila nějaká otázka před mezinárodní společností, pak se plete: agrese byla překážkou mezi USA a mezinárodní společností, a Spojené Státy by si to měly jasně uvědomit. Pokud tedy naopak čeká, že nyní "dostaly USA slovo," pak se velmi plete, a také v tom případě USA nestojí v jedné linii s mezinárodní společností, aby si takto kladly - rétorickou otázku.

Navíc musíme ještě upozornit, že monopol západních agentur a světová média již začínají propouštět mnohem širší rámec informací k Sýrii, což indikuje, že stav světového názoru mezi světovými občany by se dnes již vysmál loňským snahám Amerikou oficiálně k tomu zaplaceným médiím, že a jak se snaží informovat o Sýrii. Dnes by se lidé vysmáli jednoduchým a nereálným tvrzením a názorům, které bylo ještě nedávno možno nejen šířit, ale namísto zpravodajství v různých obměnách dokola opakovat. Zpravodajci tedy již nemohou brzdit přísun informací k Sýrii, neboť značná jejich část zejména prostřednictvím bagatelnějších názorů již na veřejnost prosákla: a to vždy nutí média tyto "zakázané zprávy" lidem po jejich odhalení lidmi versus médii poslušně přinášet. Stojí tedy za poznamenání, že názor i politická vůle se bude nyní lavinovým způsobem ve světě měnit v neprospěch Francouzsko-Amerických výkladů, které zády k brutálním zločinům opozice poukazují na "déšť raket Asáda proti civilistům." Chceme tím naznačit, že pokrytecké USA mají ještě i zde naposledy dveře otevřené, pokud nechtějí "dělat rétoriku," ale "srovnat se do lajny" v souladu se světovým názorem: světový názor totiž čím dál rozuměji a tvrději kritizuje opozici v Sýrii. Takže k tomuto bude mít - ne sice politický - ale reálný - prostor i Amerika. Neříkáme, že je třeba brát Asáda v rukavičkách, ať už má jakkoli čestné zásluhy na míru v regionu, ale naopak ostrá a cílevědomá kritika od USA k rebelům bude světem vítána, a málokdo pochybuje, že by nebyla následována vznikem dialogu v Sýrii. Ovšem v takovém případě se USA také musejí srovnat s tím, že vítězství nejsou vždy svatá, a že se i tak na USA snese další kritika. Pokud tak USA neučiní, budou nejen spoluviníky zkrachovalé Sýrie, ale pro celý svět asi i rovnou pachateli.

Takže nikoli "mrtví v Sýrii tak jako tak" - ale "kritika celého světa na hlavu USA tak jako tak." Není to o tváři, ale o poslední kapce cti, která by snad světu naznačila, že se v USA může něco změnit. Dnes v to nikdo nevěří. Ani Obama.

A pokud do věcí zapojují Írán - Obama to udělal v této jedné řeči - pak lze očekávat, že USA rozhodně nečekají, že se o tom někdo bude bavit, ale, že nás o tom budou zase poučovat. USA tedy navíc musí přijmout konstruktivní roli Íránu v mírovém řešení krize v Sýrii, tak jak ji klade zmocněnec OSN a Arabské Ligy pro mír v Sýrii L. Brahimi. Pokud neukáží USA schopnost Írán v Sýrii pozitivně a věcně využít ku prospěchu světového rozumu, a budou jej nadále klást v této linii do kontrastu k "sobě a mezinárodní společnosti," pak víme, co od nich můžeme čekat. Nic! Pak tedy aby Kery odvolal to své doufání, přiznali svým občanům, že na destrukci v Sýrii nemají ve světě ani kapku podpory, a začali novou propagandu jiné války - v Íránu; a tentokráte naprosto bez ohledu na vývoje a humanitární otázky v Sýrii. Protože ty v takovém případě budou bezcenné i pro propagandisty undemokratizace Íránu.

Abychom poněkud podkreslili tu "urychlenou přípravu chemických zbraní pro inspektory" v Sýrii, pak rozvedeme, že Syrský Ministr Zahraničí řekl, že "vítá Ruský návrh, a země jej přijímá především aby zbavila USA prostoru k agresi."

Ban Kimun řekl, že v rámci Ruského návrhu asi bude žádat BK OSN aby přikázal Sýrii okamžitý svoz chemických zbraní na místa, kde může dojít k bezpečné likvidaci ve smyslu ochrany před opozicí, a ve smyslu dohledu OSN. (KUNA,NNA,NiW,pí)


  1. Bahdád: Lídři politických bloků a tří Prezidentur se setkali v Pondělí večer, 9. září, v kanceláři premiéra, a naléhali, že odmítají vojenská řešení Syrské krize, a pak také nutnost posílit Národní Frontu, aby mohla čelit nadcházejícím těžkostem, a přijmout nutné přípravy na úrovni bezpečnosti a služeb, a na dalších. Mediální poradce premiéra Ali Al-Musávi řekl Agentuře NINA v Pondělí 9., že Premiér Maliki na setkání naléhal, že Vláda se ujala potřebných příprav na vývoje v oblasti, včetně na neočekávané vojenské kroky, přípravy v oblastech potravin, léčiv a paliva. Dodal, že setkání se absolutně shodlo na nutnosti národního sjednocení pozice vůči nadcházejícím těžkostem, a zvýraznil, že je v tomto ohledu informovaným optimistou; všichni se shodli, že je nutno sjednotit se proti terorismu a pro dosažení domácí bezpečnosti (NINA)
  2. Írán v souvislosti s jednáními skupiny velmocí G5+1 o svém jaderném programu řekl, že je připraven jednat, ale nesmí chybět respekt. A také, samozřejmě, že Írán trvá na mírové jaderné energii pro rozvíjející se země světa, a tedy že se rozhodně nevzdá svých práv garantovaných smlouvami s OSN. Mezi ně patří i usnadnění přístupu na trh s medicínským a energetickým uranem a plutoniem, kterého nejsou západní státy vzhledem k Íránu schopny, a dokonce toto právo Íránu doslova násilně zakázaly, když mu je chtěly poskytnout Turecko a Brazílie. Tato část je vůbec klíčovým tématem Íránského sporu, protože hlavní argumenty a požadavky Západu je zastavení obohacování pro oba účely. Západ totiž chce zakázat jak obohacování, tak tedy dovoz mírového paliva: a na základě různých smyšlených důkazů, které jsou z větší části odhalené anebo neveřejné tedy vlastně požaduje zastavení jaderné energetiky a medicíny v Íránu vůbec. A to ačkoli by Tureckem dovezený Uran byl sledován do svého spotřebování ještě efektivněji, než takový, který si Írán sám vyrobí. Z toho v podstatě plyne, že USA nechtějí v Íránu demokracii, a Západ je v tom podporuje tím, že uvaluje na Írán tvrdé sankce, že nemá ani dostatek potravin, a ještě vedle hladu je plánováno odstranění vědy a techniky, medicíny. Dokud nebude Írán zase nějakou autokratickou monarchií. Požadavek odstranění jaderné medicíny a energetiky je tedy součástí hladových sankcí. Prezident Ruhéni tedy zopakoval, že ze svých práv, vč. povinnosti zemí OSN usnadnit dovoz Uranu, ani o krok neustoupí.
  3. Zimbabve již poskládala novou vládu. Došlo v podstatě jen k ocenění těch dobrých poslanců a ministrů, vyloučení těch neosvědčených a někde k technickým přesunům mezi ministerstvy. Vláda by tedy měla být silnější než před volbami (NNN)
  4. Egypt na Sinaji dosáhl i několika zatčení, a tito by měli u soudu odhalit další plány extremistů Al-Kajda a Nusra v regionu. Zajímal by nás jistě i Irák. (SIS)
  5. Íránský prezident Rúheny řekl pro agenturu IRNA, že Vláda včetně Prezidenta je služebníkem lidu, a že tedy očekává jeho názory i kritiku. A také, že vláda musí pravidelně seznamovat lid se svými záměry, akcemi, motivy a opatřeními (IRNA)
  6. Mezinárodní soud v Hágu, který si chtějí Keňští zvolení politikové ozkoušet, "kdo si jej platí," a tak vyrazili podrobit se u jeho dvora soudu, tvrdí, že má věrohodnou evidenci, že místoprezident Ruto a novinář Džošua Sang jsou vrahy, únosci a vyhaněči. Zvláštní, že s demokraticky zvolenými jsou kolonialisty požadováni k jasnému odsouzení i novináři? Možná právě aby západ mohl poučovat Kuvajťany, jak se chrání novináři, tahá černé novináře po svých soudech? Každopádně většinou násilí vytváří prohravší opozice, a protože má absolutní podporu na západě - oproti demokraticky zvoleným a volitelným - je důsledek tohoto násilí připsán na hlavu zvoleným. Vzpomeňme na fotografie z čerstvých Keňských voleb, kde si voják pokuřuje mezi naplněnými volebními urnami někde v hangáru. Co na tom, že volby byly elektronické, pokud se nemýlím? Přesto, že soud potahuje západu-opoziční novináře díky "spolehlivé evidenci," kterou na ně dle svého předsedy má, začíná hrozbami, že "pokud se prokáží úplatky, budou těžké následky pro viníky," a pak již jenom to, že "ten, kdo zapudil hrozbami svědky bude potrestán." Ale! Vždyť i s příchodem Karadžiče před "tribunál" uprchlo ohromné množství registrovaných svědků z dosahu soudu. Ti, kteří měli zájem využívat před-soudních projevů kanceláře Hagského soudu, ti sehnali dostatek fiktivních, prázdných, neschopných a zmanipulovaných svědků, kteří se jistě nemohou ani ukázat, jakmile se stane to, s čím ani nebylo počítáno: obvinění si z hecu přišli soud ozkoušet, a pravidelně za nimi bude dojíždět většina Keňského parlamentu, aby "měli o frašce v Hagu dostatečný přehled a aby své hrdiny podpořili." Vidíme tedy docela srozumitelně, co je to za soud, a že je blízce napojený na média: zdejchli se fiktivní papíroví svědci, tak soudce vykulí na obviněné děsivé oči, a směšně je přesvědčuje, že za to mohou oni, a že i to jim ještě může být snadno prokázáno. Soud v Hágu je takový Italský provinciální soud: Berluskoniho mediální monopol obdržel peníze přes Pentagon, a tak se u soudu znovuotevírají úchylné případy, které byly dokonce ještě i ve skutkové podstatě stejným aparátem zaplaceny.. Jo, a prý to v Keni nějak zařídili "na střídačku," aby mohlo být vždy velké číslo členů parlamentu v Evropě. (NNN)
  7. Náměstek Ministerstva Zahraničí Íránu Amír Abdulahýn který jedná s Rusy v Rusku o Sýrii uvedl pro IRNA, že "ti, kteří bojují za svržení vlády v Damašku se ani nepočítají k opozici, ale spíše jde o zahraničně-sponzorované teroristy a skupiny Takfírů, kteří chtějí destabilizovat Středovýchod" aby vznikl prostor pro další politické manipulace arogantních sil v regionu (IRNA,pí)
  8. Jak Ugandský Prezident upozorňoval na zastaralost a kontraproduktivnost dědických práv, tak nutno upozornit, že se jedná vůbec o celkem klíčovou věc. Dědická práva jsou to, co v kapitalismu je reálným základem vysokého vzrůstu negativních mocností: vůbec likvidací dědických zákonů a majetkových práv jsou příliš velké síly podťaty, a jedná se tak o jedno z velkých zel současné společnosti. Všimněme si také, že socialismus, protože se odvozuje od kapitalismu, coby soubor jeho kritiky, zahrnuje v sobě i tento zlozvyk, kterého se v Africe důsledné zemědělství již zbavuje, takže nutně vidíme socialismus jako kapitalismus v bledě modrém. Na druhou stranu je komunistické hnutí v našem pásmu souvislé s dalšími menšími nacionalistickými frakcemi národa, takže se jedná o užitečnou sílu. Jenže vzhledem k řečenému potřebuje radikální změny - nikoli však radikální vzhledem k pravici, anebo kapitalismu, ale radikální k samotnému socialismu a k vlastním ideálům. Myslím totiž, že pokud je elementů jako dědění v rozporech o budoucnost světa více, socialismus musí být radikální zejména sám vůči sobě. Radikalizace, jak jsme řekli, proti kapitalismu, neznamená nic jiného, než další posilování jejich společné základny. Nemluvě o neschopnosti bystrého a reálního vnímání, které je výsledkem obou dotčených směrů, a o to více jejich radikálních ramen. U pravice tato neschopnost k realitě vede rychle do vězení - u levice jsou tyto následky nejspíš stejně závažné, byť asi zase v jiných dimenzích. Radikální levice se na př. často spokojí s drogami a s deklinujícími hygienickými podmínkami.. Kasty asi budou obdobou tohoto přežitku, dokonce nevidím problém k nim dědictví našeho pásma přirovnat. Opravdu - nejsou všichni ti naši, anebo Britští lordi, jaksi "sami pro sebe" a neslučitelní s "vyššími a nižšími?" A konečně, je dost možné, že tzv. výminek, který byl "nastolen k veřejné diskusi" má sloužit právě k odvrácení pozornosti k světové diskusi o zrušení dědictví. Protože po pravdě dědictví je totéž co výminek, ten jen obsahuje jakési drobné protislužby jako podmínku. Ale v principu je nutno zrušit oba, a nikoli tlumit diskusi o jejich nepotřebnosti diskusí "výminek anebo dědictví?" Zástupné otázky! A nejen v zemědělství (pí)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama