NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews

Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.

V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.

Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.

Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.

Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!

Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.

Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

pianalyse-2014-09-01

1. září 2014 v 16:52 | sah |  Novus
  • 43 ochránců míru OSN sloužících v ukradeném Syrském Golanu bylo zajato během ťvrtečního zvýšeného bojování mezi Syrskou Arabskou Armádou a ozbrojenými elementy. Označení ozbrojené elementy patrně pochází přímo z formulací OSN, protože jinak zpráva Pakistánské oficiální tiskovky APP označuje Arabskou Armádu za "Vládní síly," což značí asi tolik, že se Pakistánský veřejný prostor pokouší udržet postoje zakladatelské země NAM ale některá urážející slovíčka na adresu členských zemí nejsou tabu, stejně jako jiné tajemné útoky (APP,pí)
  • Ve věci zneužití názvu "Velení OSN" pro jednotku USA na Korejském poloostrově se Jižní Korea na shromážděních OSN odvolává, že tento název je zaručen rozhodnutími OSN R/84 a R/88. Hraje si při tom však se slovíčky, neboť OSN propůjčilo "intervenčním" jednotkám NATO pod "Sjednoceným velením USA" pouze právo na užívání vlajky OSN "při operacích proti Severní Koreji," nikoli však právo pojmenovat tyto jednotky "Velení OSN" a pokračovat v užívání znaků a slov spojených s OSN donekonečna, bez podávání průběžných hlášení o těchto operacích. A krom toho pokud chce OSN někoho přesvědčovat, že přítomnost USA a další věci na Korejském poloostrově vyplývají z výnosů 84 a 88, pak nechť jsou zřízeny kontrolní mechanismy v Jižní Korey, které doloží, že vláda tzv. Republiky Korea je vládou demokratickou, a ať jsou vybudovány kanceláře OSN typu nevládních organizací, které postupně doloží zda se armáda a policie USA a jižanů dopouští či nedopouští zločinů proti lidskosti. Nechť také je valné hromadě předveden videomateriál, který používali Američané jako důkazy "rudé agrese" proti Jižní Korey, neboť Bezpečnostní Koncil si je vědom jejich levné zfabrikovanosti a jejich určení pro přesvědčení masy a nikoli pro uspokojení odborníků, a toto zamlčuje, a chová se, jako by Americká verze historie 1950-55 byla pravdou. Stížnost na toto slovní spojení podávají průběžně vyslanci KLDR na Valné Hromadě, a není na to reagováno, odbývá se to bezpáteřním tvrzením Jižní Korey. (pí)
  • USA založily organizaci OSN za užití protikomunistické histerie a pod praktickou pohrůžkou "řešením světového míru" začínáním jaderných válek kdekoli po světě. Organizace Spojených Národů, v dnešní celosvětové diplomacii velmi kritizovaná za svou pokřivenost na stranu kolonialismu a antikomunismu, (OSN) byla Spojenými Státy navržena prakticky s upřímnou snahou do posledního detailu ubytovat mezinárodní mír v plném komfortu předpisů a řešení, takže lze absolutní většinu jejího půdorysu pokládat za potřebné řešení, jenže Spojené Státy vložily do této skvělé stavby jednu "drobnou" vyjímku, v které se málokdo vyzná, a je snažší o ní prohlásit, že je na svém místě, anebo že je tam nepatřičně. Bezpečnostní koncil s jeho právem veta pro jakési vyvolence. Připomeňme, že koncil není komise, a nemůže tak být rozpuštěn, obvykle také označení koncil ukrývá skupinu vyvolenců, kteří budou rozhodovat o okolním světě s tím, že nedají nikomu do svých řečí nahlédnout. Svobodný svět dnes často odsuzuje buď celou organizaci OSN jako "pokřivenou" na stranu USA, jako "koloniální prostředek Západu," anebo jsou zde experti, kteří se domnívají, že celý problém správně vystihuje kritika práva veta jako takového. To všechno je úžasné, no dokonce může oživit diskusi v této věci fabulací, že těm, kterým neunikla podivnost v právu veta uniká podivnost v celém BK, a ten je zde první a posledním přežitkem a zneužívaným přívěskem. Ale to, co bude srozumitelné i běžnému člověku v společenské a morální bídě je právě to, že když postavím někomu příbytek, a do poslední cihly budu dbát, aby vše bylo k užitku a pohodlí obdarovaného, tak i když to bude jenom jedno zrnko písku, které jsem do stavby jako "darující" nechal vložit se zlým úmyslem, celý dům se bezpochyby co nevidět ukáže, jako vězení a tyranie pro svého nového obyvatele. Stejnětak drobné tajné dveře promění dům zakrátko v hrůzostrašnou spleť zdí, kde panuje nikoli nevědoucí majitel, ale všechno to, co jej přišlo utlačovat. Dokonce i plivnutí zedníkem pod cihlu může mnohdy stavení přinejmenším znesvětit. Ale když jsme u (zde u mezinárodních) mechanismů spravedlnosti, je snad i daleko jasnější, že celá stavba bude pravým opakem proklamovaného, když je někde na její špici s úmyslem povolený šroubek. BK OSN prakticky posvětil anebo ututlal století plné Amerických utlačovatelských světovládných válek, a dodnes nespravedlnost v samé existenci tohoto koncilu, kde nejsou všichni vítáni, ovládá mechanismy v OSN takovým způsobem, že stačí uspat a ukolíbat stovky novinářů, vyjímečných mezi tisíci, a OSN bude nejenom zmocňovat světové mocnosti k páchání zločinů ve světě, nejenom označovat některé útočné zločinné války na přání "intervencemi" a "povinností," ale také falšovat skutečnosti, vydávat vylhané studie a reportáže, a zločinným válkám společně s určitými mocnostmi (nejen Bezpečnostního Koncilu) přímo připravovat prostředí a podmínky. Taková je OSN: jednou z dalších mocností, kterou je třeba kontrolovat, aby nepáchala uvědomělé zločiny, a která po veřejném odhalení celé sady takových provinění takové činnosti zanechá a nevykonává prakticky žádnou funkci v mezinárodní politice. Tedy, pardon páni diplomaté, s veškerou úctou, kterou mohu uchovat pro vás díky vzorným diplomatům socialistických a kooperativistických zemí, přeci jen si dovolím vážně zavtípkovat, že důvody, proč během kritiky OSN často sáhnete k vychvalování "některých dosažených světových změn" nejsou založené na faktech, ale na profesionální deformaci. Protože mít k dispozici budovu ve které lze neustále konferencovat a při tom dosáhnout nějakých změn ještě nijak nedokládá užitečnost té či oné organizace. Příště tedy nechvalte OSN, ale fakt, že jste měli kde konferencovat, a smysluplně k svému monologu na téma "koloniální posluhovačství OSN" přidejte nejen vzdušnou úvahu o "nějaké jiné, modernější organizaci, která by postihovala problémy a zkušenosti dnešního světa a diplomacie," ale především konkrétní výzvu svým soudruhům, aby se již odhlasovalo alternativní umístění konferenčního domu mimo Nujok, a na dalším zasedání NAM anebo ECO můžete již hlasovat cestovní mapy pro sponzorování a realizace. Protože pokud lze označit BK OSN za nespravedlivou cihličku organizaci, a deformace různých komisí OSN za jeden z jejích důsledků, vedle neutěšeného stavu v Kašmíru, na Korejském poloostrově, v Golanu a mnohých svatých válek, jako byla ta proti Iráku a ta proti Libii, ta proti Jugoslávii, a konečně ta na Ukrajině, pak klidně označím za jediný úspěch pohodlná hřadla, a budu pokračovat ostrým osočením těch, kteří uznávají kritiku OSN ale nakonec ustupují k rétorice "zachování dobrých základů OSN ale potřeby komplexní vnitřní reformy," ze zpátečnictví a apísmentu, protože dokud nemůže Valná Hromada manipulovat Bezpečnostním Koncilem, jeho skladbou a jeho ustanoveními, pak nelze mluvit ani náznakem o nějaké možnosti, že bude OSN kdy komplexně reformováno. Ledažeby se taková reforma někde vyžebrala v Bílém domě nebo na Downing Street. A pokud je i toto skutečností, proč po kritice OSN ustupovat k zachování základny, když nejúčinnější změnou by bylo prostě založení alternativní organizace, kde by veškeré Komise a Koncily byly sestaveny v demokratickém procesu Valnou Hromadou a jejími orgány. Organizace, která by rozhodně nečekala šedesát let na to, až přijde Palestinský zástupce žebrat o "status členského země," ale sama by za takovými případy s takovými návrhy veřejně přispěchala? Organizace, která by se netajila se svými dokumenty, a využívala by svých prostředků také k tomu, aby si běžný člověk mohl stáhnout tabulku dosavadních válek, kde by i přesto, že by při jejím sestavování demokraticky vystupovali všichni zúčastnění se svými názory, nebyl počet válek od roku 1945 "pět" jak nám prakticky předhazuje Západní školská historie a média, a jak nám podsouvá naivní intuice, ale padesát jak tomu je ve skutečnosti, když nová OSN, řekněme přejmenovaná z válečnického a nabubřelého OSN na Shromáždění Lidových Organizací a Odštěpení APOF s Boží pomocí uvolní postupně všechny takové informace z různých držení. A další věci: nějaká OSN je všem ukradená, dokud neprezentuje světu ty informace, které jsou lidmi vyhledávány. A realistický pohled na nejbližší historii celého světa a všech jeho národů, na jejich problémy a pokřivení, který si nemyje ruce nad konspiracemi, ale dělá v nich jasno je jedna z věcí, která dostala nejvíce "na prdel" likvidací Sovětského bloku, a postupnou konfiskací a likvidací dosavadní literatury o těchto věcech. Jistě, vědění není všechno, a nejen Andělé si je mohou vždy prostě vymodlit, jen se domnívám, že ani diplomacie, politika a spolupráce není všechno, a pokud se v tomto ohledu ustanoví pevnější vědomí na Zemi, jistě se bude i více duší obrácet k Bohu, když - ačkoli zatím války určitě na dlouho nevymizí - nebudou si lidé připadat bezmocní nejenom vůči své hostině a při životě svých dětí, ale i vůči tomu, jestlí ví nebo neví proč nemají chléb a proč je zpustošila válka. Když jsou donuceni těmto věcem nerozumět, přirozeně se promění na lidi, kteří se "tím ani nehodlají zabývat." A mezi takovými nejen, že se ani za sto let nenajde někdo, kdo by odpovědil také slyšel, když už si je vymodlil, ale celá věčnost takto otupeného lidu a jeho generací nezplodí více než tisícovku lidí, kteří by si jednou za týden vzpomněli na Pána. Konečně (pí)
  • Arabské Jaro bylo pečlivě připravenou online kampaní na vydírání světové protiválečné opozice v rámci válečných operací USA, Británie a Itálie v Líbii. Eventueální operace NATO na území Sýrie čekala na výsledky kampaně v Libii, takže k Sýrii a dalším již nelze Arabské Jaro bez některých dalších ujištění řadit. Tolik válečný účel Arabského Jara, obecně pak Arabské Jaro spadá do kampaně počerňování Islámu a Arabských národů, Arabské a Africké politiky jako směsi násilí a zaostalosti. Důvodů k napadení Libie bylo více, v první řadě však represálie Afrických hnutí za nezávislost a ponížení jejich příznivců mezi světovými socialisty, Libyjská ropa a tržní odbytiště v regionu, Kadáfího transregionální politika vč. jeho nejnovějších plánů proti zničujícímu panství Amerického dolaru mezi Africkými měnami, letitá kontinuita Trumanovy války proti komunismu, kterou lze teprve spojit s prohlášením generála Wesley Clarka, že již roku 2001 koloval po Pentagonu plán jak během pěti let postupně dobýt Irák, Sýrii, Libanon, Líbii, Írán, Somálsko a Súdán. Dále samozřejmě důvody geostrategické v rámci ekonomicko-studené války proti Rusku a Číně, a bezpochyby i náboženské a osobní, kterých jsou elity USA vládnoucí této zemi již sto let bez věrohodných voleb a reforem tzv. demokracie, nebo spíše jejich elitářské hlavy plné. (pí)





další obrázky na záložním blogu
 


Komentáře

1 sah sah | 1. prosince 2014 v 16:57 | Reagovat

V rozporu se zájmy Německa Spojené Státy Americké a Kanada rozmístí v Ukrajině svá vojska během dvou měsíců. Německo se k vojenské spolupráci s Ukrajinou jasně vyjádřilo, přesto Američané tvrdí, že tak dělají jako demonstrace spolupráce s "našimi Evropskými partnery." Ruské autority několikrát odsoudily posilování přítomnosti NATO na Ukrajině, protože to tvoří hrozbu Ruské bezpečnosti. (PL)

Kolumbijští povstalci propustí opozičního generála Alzateho dle dohod uzavřených v roce 2012. Skupina nicméně protestuje, aby byl generál operující s letectvem a námořní silou označován za uneseného, když se stal zajatcem údajně na svém vlastním bojišti (PL)

Boxeři z Íránského Karadže jsou třetí v poháru světových klubů (IRNA)

Írán nemá námitky proti prodloužení jaderných hovorů s velmocemi. Uvedl tak nejvyšší vůdce Islámské Revoluce Ajatoláh Alí Akbar Chamenej (IRNA)

Autority potvrdily nález 17 mrtvých členů IS v Mosule. Zprávy oznamující desítky mrtvých při náletech Francouzských letadel však bohužel neuvádějí žádné mrtvé civilisty (PL)

Akce v Libii roku 2011 byla do posledního detajlu totéž, co invaze v Koreji. Oboje byla pro konzumenty majnstrýmových médií "operace OSN." Oboje byla podle OSN ochrana civilistů před agresorem. Oboje zahrnovalo brutální bombardování ze vzduchu a ostřelování naslepo z moře. U obojího se skutečný počet obětí po dobu útoku tajil. U obojího se média předháněla ve smyšlených válečných zločinech Američanem napadené země, a stejnětak zarytě mlčela o jakémkoli zvěrstvu ze strany Američanů. Obojí rozhodně nevedlo k utvoření pro-lidového režimu, jak bylo OSN naslibováno, už s příhledem k diametrální odlišnosti všech ostatních tvrzení a protilehlých skutečností. Naopak, režimy v Koreji a Libii nemají podporu voličů, jsou neustálým zdrojem nebezpečí pro region, a jediná jejich budoucnost je, že jsou a budou neustále svrhávány, až budou konečně svrhnuty. Oba režimy za nejnižší ceny zajišťují spojeneckým armádám boty na několika kontinentech, zatímco tvrzení o suverénních rozhodnutích a zvláštních bezpečnostních, výzvědných aktivitách a mezinárodních výsledcích jsou zase zcela jen projevem Americké vychcanosti.

Pro srovnání s Libijec, Irák se Sadámem Husajnem udělal naprosto stejnou chybu, když připustil, aby pro zahraniční média rozkládal ruce, a tvářil se jak šéf. Američané nejsou zajímavým smluvním partnerem, abych se nima vybavoval.

Korejský velvyslanec si pro převážně zpřátelený tisk vzpomněl na oslavy Amerických zvěrstev v Pjongjangu, kam byla pozvána všelijaká západní média. Zatímco jak uvedl, je "běžné, že na ceremoniích po králích v Evropě nesmí se ani prostředníčkem ukázat," kdekomu patřící média potřebují Korejskou Lidově Demokratickou Republiku svým informováním pouze začernit a pro čtenáře znepříjemnit, takže jediné co z proslovu lidově demokratického lídra k příležitosti uplynutí 60 let † od námořní invaze a masakru pod záminkou intervence převážně do tradičně kapitalistické evropy přinesla byly záběry na vojenské skvadry a tvrzení, že se "občané nesmí po městě pohybovat," † vysvětlené přítomností vojáků. Přitom samozřejmě byli na místě i fotografové, kteří † odvedli objektivní práci, a ti se ztotožňovali s Korejcema, ovšem ve výsledku z toho zbylo to, o čem mluví velvyslanec v EU Thae Yong-ho, ve snímku "Srovnání života v KLDR a v Londýně," označeném jménem Fergusona. Takhle dopadají ti novniáři, kteří přijmou výzvu k zaměstnání, ačkoli jsou se svými postoji co děje se v současnost nynějším režimem vymítaní! Nabídky k angažmá bývají pro zaměstnavatele způsobem, jak vyrovnat se s ostudou, a ve výsledku podnětem k zastavení opozičního povstalce.

Dalším objevem v takřka špionážním filmu Bourne Ultimatum, hned poté, co uvedeme, že film kryje skutečnou politickou vraždu novináře Petersena v noci na Londýnské křižovatce je skutečnost, že film, jako další podobné filmy, vnucuje nejednotu do regionu. Tak například agent CIA, kterého chce CIA zavraždit rozhodně neutíká ze své "Španělské pobočky," kde má dokonce trezor, a citlivé dokumenty, a odkud může žehnat tisíce, do Marockého Tangeru. Celá tato blamáž vrážející hnusnej kolík mezi Marockou vládu a Alžírské země je dobře zřetelná u podvodných map základen NATO ve světě, kde se také lacino mezi světovou mládež roztrubují nepodložené lži o základnách NATO v Maroku, Pakistánu, Indonésii a třeba i na Maltě. Ten film dále tvrdí, že agent CIA cestující z povedené rošády v Indii skončí na Ukrajině, kde ho CIA nahání ve spolupráci s Ukrajinskou městskou policií. A v tomto momentě jsme právě u aktuálních propagandistických bodů tohoto filmu. K tomu, co se děje Ukrajincům od Kyjeva dneska, bylo potřeba podlomit důvěru Ruska v Ukrajinskou bezpečnost, ale i tak nevím proč žehnat válku. Nicméně základním úředním zdůvodněním filmu je zažmoulat obraz Petersena, a struktura filmového děje není nic ohromného, jen změnou triviální a hnusné vraždy na ultratajnou sledovačku, která zažmolí novináře již jako mrtvolu, a sama pokračuje, a rozšiřuje se, takže z přimíchaného Bourna, který už je sledovaný se stává sledování dvou, a ti se ještě mezi sebou sledují, a nakonec se vysledují, takže se přidá ještě jedna agentka, aby byli zase sledovaní dva, a mezitím jich neskutečné množství zemře. Což je obrovský a neskutečný blábol, stejně jako filmem předvedené údaje o tom, že Petersenova vražda vyvolala v CIA řadu neochoty, takže za vraždu odpovědné "speciální oddělení" bylo dalšími aktéry v CIA zrušeno a předáno spravedlnosti, přičemž všichni najatými vrahy sledovaní aktéři měli v CIA krababku "držímpalce," která byla strašně odhodlaná s naháněným odpadem komunikovat. Že je středisko v Madridu skutečně devastující propagandou proti regionální stabilitě a Marocké suverenitě dokazuje skutečnost, že ve scénáři nechybí posouvání "obrovských částek" (jako dividenda) přes Marocké banky zúžasnělým agentům, a operace u této banky jsou úplně operovány CIA, a scéna ve které, se k mrtvole amerického supertajného agenta, který má u sebe všemožné Americky značené listiny, ledabyle dostane další Americký agent, a ještě přihlížejícímu doktorovi nacpe pět dolarů, že si od mrtvého agenta ty dokumenty sebere. Místo, kde vojenským režisérům už podjíždějí nohy je, když zjistíme, že na pozadí bombových útoků v Arabských zemích jsou agenti CIA. Avšak opět je to čile zabarveno, takže namísto skutečnosti, že veškeré † Americké agenty na sousedních územích dodávají blázince a hampejzy, a naopak ti, kteří u výsledku vybuchují jsou Američany z místních lidí dotvářeni (drony Taliban, bomby AlKajdá, zvrhlosti ISIL), hledíme ve filmu na nesmysl, že všichni uvedení ochotníci - informátoři, bílé maso, televizista, radiokom, vrazi - jsou vyjímečně placeni, a oplývají zbytečným výcvikem. Opak je pravdou: výcvik dostávají jenom ti nejvrchnější, a většina fyzických operací je založena na rasových a mezinárodních devastacích, ve kterých se uplatňuje masa a hrůza kriminálního ochočování. Pokud jde o nájemné vrahy, u kterých jde o podstatnou většinu operací po evropských územích, ti bývají opravdu různorodí, od těch, co hospodaří na farmě, až po ty růžolící, co sednou si "mrtvola je ukrytá, ubalím si brko." Skutečnost americké rozvědky má k rozprostírané představě opravdu velice daleko, a stejnětak Izraelský Mosad od jakési služby, co se o něco zajímá, nebo Jihokorejská rozvědka od organizace, která nějaká data sdružuje. Daleko blíže jsi, že je to vypatlaná chátra, která zcela převažujícím způsobem vyplňuje tužby svých zahraničních majitelů, zvláště, když je třeba množství popravit. Jestli už u nich být nechceš, tak do Íránu usaď se. (v případě otázek "tenhleten žádá si o azyl?" † připadá podobenství ke kašlání krve). Kolonialismus je zcela prvnotní problém, tedy zemí obsazení a jejich podržení, a ostatní otázky, jako společenská nepřizpůsobivost, politický pluralismus, demokratičnost osoby, centralismus civilizace, ekonomická cyklistika, rasová otázka, ekologické otázky, zbrojení, různé krize (pleteš se že ve všem podvádí), kapitalismus a socialismus, problémy v náboženství, úpadek filozofie, myšlenková zaostalost, genetická teorie ras, to všechno jsou vedle okupace a výsledného hospodářského nihilismu titěrnosti, nebo věci, které brání v na důležitější věci soustředění. S rozvrácením tohoto způsobu geopolitického chování národy naleznou na všechno řešení i za minutu. Řešení odsuď pocuď říká Američan, nebo další, co vás ovládá. A vidíte dlouho, že promítá se to do rodiny i do zaměstnání. Proč by se pak v politice, vždyť můžeš žít bez voleb, dělo?

2 sah sah | 1. prosince 2014 v 16:57 | Reagovat

Rád bych několika málo studentům vysoké školy žurnalistické ujasnil, že fotografie a multimedia, které zde prezentuji, pokud jde o zahraniční události a výřezy z historie nevyšly z mého fotoaparátu. To bych s multimediální publikací byl již dávno hotov. Již tato práce, zahrnující stahování a zakládání webových archivů v různých formátech a provádění jejich rozdělování, řazení, úpravy a příležitostně skládání, je na jednu osobu zcela vyčerpávající, a zabírá defakto veškerý osobní čas, vyjma utrácení. Dále je celý proces ztížen tím, že nemám internet, a jsem v knihovně poměrně omezený, nehledě na IP útoky při stahování vytipovaných záznamů na flash paměť, a další celkem rozsáhlé kampaně odstraňující celé segmenty mé práce, takže se již od podzimu věnuji zakládání zveřejněných článků. Kdybych při tom všem byl ještě fotografem a novinářem, který cestuje neomezeně mezi Afrikou a Asií, musel bych se přinejmenším roztrojit, protože už takhle, a to ještě s využitím značné mechanizace díky programovacím jazykům, trávím nad prací a skutečným doplňováním někdy i 40 hodin přes týden. Textem vybavené fotografie vydávám pouze proto, aby vznikl vizuálně ujednocený archiv, pokud jde o zničení Libie a zvolená témata, a jako experiment s informováním. Zvláště pak upozorňuji, že určité množství fotografií známých značek publikuji bez udání zdroje. Tak se děje od doby, kdy jsme zjistili, že třeba co se týče Líbie, tak taková Reuters anebo AFP publikuje naprosté minimum relevantních snímků, a někdy i komentářem jejich význam úmyslně zkresluje. Praxe však ukázala, že tisková agentura přeci jenom něco podstatného přináší, a obrovská odpovědnost za opakování se záběrů ve věci irelevantních padá na usoplené média. Reuters a další západně mocensky orientované agentury doplňují na sto procent regionálními a revolučními stanicemi přenesený obraz Libijské zkázy o určitý ne zcela nepotřebný zlomek, pod jejich jmenovkou dopisují a fotečky zasílají i některé vyjímky, přežívající nějakým způsobem v objektivitě, avšak tištěná, zvuková i obrazová média zaplavující každý den naše a potažmo západní čtenáře z tohoto minima neodebírají ani kudlou. A pro tuto vinu se mezi aktivistickou společností ujaly nepříliš přesné pojmy jako "reuterizovaná propaganda" a podobně. To vedle ostatního - a vedle toho, že já a množství nekomerčního a levicového tisku převážně na internetu pokládáme všechny existující dokumenty vztahující se k Libii za svoje a nikoho jiného vyjadřovací prostředky, protože v případě Libie agentury i média zcela a ve všech podstatných bodech přinejmenším selhala, vede k tomu, že se na obrázek jméno autora výrazně jen vyjímečně vytiští: tedy pokud existenci takového autora pokládáme v podstatě za zázrak. Skupina lidí přežívajících nadoživotí s Libijskými databankami chápe svou činnost jako osvobozenou od běžných novinářských praktik, klade důraz na ochranu informací a jejich svobodnou výměnu a tvůrčí uspořádávání, a představa, že se tito lidé snaží někam prorazit, je mylná, pokud by tím nevznikla schnopnost proniknout mezi lidi i pro již zpracované informace, což se sotva předpokládá! My, tito lidé chápoucí toto žehnání jako povinnost, víme dobře, že pozvání publikátora nějakou větší mediální společností zabalené v okrasné obálce není ničím jiným, než zcestím, na kterém Pán zkouší, zde se svých povinností zřekneme, anebo obálku prohlédneme i bez otevírání. Děláme ujednocené archivy převážně pro vlastní potřebu, chceme tím dosáhnout experimentálně nejvyššího pokrytí Libijského konfliktu, ve kterém se překladatelé a publikátoři interaktivní skutečnosti nejprve seznámí s povinnostmi novináře, a pokud uchrání poklady, přemění se na vědce, a připraví dokonalé důkazové řízení pro budoucí historiky. K tomu však nepostačují ani vizuální materiály jako takové, ani zpravodajské přenosy, ať už požehnané nevinností nebo v kterých nevinnost se kácí. Trefné i omáčkovité články je třeba rozdělit na informace a manipulace, oboje seřadit. To samé video a zvuk. Všechny dělením vytvořené informace je nutno efektivním způsobem zkombinovat a pokud možno vzájemně doplňovat, takže ve videích se objeví datumy podepřené číslíčky článků, a mezi kousky článků výřezy z videí, tak, jak k sobě patří, ale ještě ve světě společně neexistují. Čeho tím chceme dosáhnout vedle samotného uskutečnění nelze přesněji vystihnout, jen, že se tak na veřejnosti neděje. Uvedenou činnost neprovádí denní tisk, ani mezinárodní instituce důvěřované vládami, ani žádné státní instituce, ani † neexistují takové projekty na univerzitách.

3 sah sah | 1. prosince 2014 v 16:57 | Reagovat

To co se dělo v Libii je odbyto, v kostce, a nikomu již nestojí za to se tím zabývat. To, čím se oháněly mezinárodní soudy pro veřejnost považujeme za nevhodné, a co se týče vztahu k rozsahu válečných zločinů v Libii za směšné. Justice by měla do konfliktu zasahovat neutrálně, a pokud se tak neděje, nelze se vymlouvat, že posoudila skutečnost alespoň z jedné stránky. Jinými slovy, za předpokladu, že by i Kadáfí nesl odpovědnost za nějaké válečné zločiny, pokud ona takzvaná mezinárodní justice nevyvodila žádná jména ze zločinů bojovníků opozice, a vůbec si nevšímala přestupků rezoluce OSN letouny a vojáky Aliance, pak nelze pokládat neveřejný archiv z něhož čepali proti Kadáfímu obvinění za něco osvědčeného. Naopak, oprávněně se nabízí jen představa, že si tehdy řekli, že proti Kadáfímu stačí z webu ofotit pár nepodložeností, a že tato pětistovka tvrzení byla dávno vyvrácena v široce založených diskusích na fórech internetu, spolu s další pětistovkou tvrzení, která se do složek "mezinárodního soudu", který vznikl k zahlazení stop na Balkáně, nedostala.

Tím omlouvám snad třicet snímků, u kterých nejsou autoři zaznačení. Zbytek snímků natočil Libiječek, a autoři, kteří několikasetkrát převyšují úroveň zmíněných členů AFP a Reuters, a přesto by se styděli domáhat na ně nějakého zjevného práva, aby jejich oštítkování a zveřejňování zabránili. Ledaže bych na každý ten od Libiječek snímeček napsal, že jsem jej vytvořil sám, což nedělám, a dělat neplánuji. A pro těch několik autorů dodávám, že má značka připojená k jejich snímkům mě identifikuje pouze jako zdroj šíření, záruku (v budoucnosti číselné) archivace, a označuje mě a pouze mě jako autora doplňujícího dovnitř vtištěného textu. Navíc nehrozí, že by tyto snímky ještě někdo jiný zveřejnil, takže když fotograf uvede, že jeho snímek "vyšel v pinews," uvedl to správně. Moje jednání mi navíc přijde stejně logické, a vůbec ne matoucí, jako když přeložím zprávu z IRNA nebo NNA nebo GOV.LIB, a pro početnost úprav nemohu za ní prostě připojit odkaz na zdroj, anebo pouze v oddálené podobě na př. (NNA:-:AA, že za odhalení v podstatě vděčíme turecké AA, avšak článek byl zcela pokřivený a propagandistický, čehož pravá poloha byla odhalena teprve článkem libanonské agentury NNA, který s tím nemusel úplně souviset, takže můj překladový článek je v podstatě tvořivým dílem, a články na které jím odkazují jsou jeho obsahu více nebo méně vzdálené). Pleteš se, že za odhalení vyžaduji jakékoli peníze, a i kdyby přesto žaloba jednoho z vás čtyřech autorů uspěla, mám v kapse ještě jedno eso, a také budu pokládat žalobu jako pokus o cenzuru, a podle toho jednat. Na druhou stranu jsem ochotný od kteréhokoli z nich přijmout výzvu k doplnění jména, uvedení poděkování, anebo stažení obrázku. Nepokládám to však za důležité. A v případě, že by nějaký mladistvý žárlivec přesvědčil autora, že je čas na zásah, jsem ochoten a schopen snímek rozšířit takovým způsobem, že práva na jeho z oběhu stahování zcela zaniknou. Totéž si myslíš, když postavičce co je ve výhledu začerníš obličejíček.

A pokud se něco z mé dílny dostane do fotožurnálů jako mé osobní fotografické dílo, což si tedy výslovně nepřeji, anebo když dokonce dojde k zakrytí nápisu a ponechání značky v komerčním nakládaném tisku, pak ve většině možných případů by šlo o úkladnou lež vydavatele či redaktora, že mě pokládal za autora fotografií. Většina obecenstva, kteří zda je mé dílo v provozu pozorují vidí naprosto jasně, že se nemohu Libijským dílům za autora pasovat, a tak to vydrží dlouho. A pokud studenti VŠ na položenou otázku "čí je to foteček" odpověděli, že můj, pak † to pouze dokládá, s jakým nezájmem o problémy s civilizací se lze setkat právě mezi zájemci o komerční žurnalistiku. Žurnalisti, kteří na takovou otázku mají odpovědět, a chtěli by se vážně stát objektivními žurnalisty, přínosem lidstvu, pravdě, vědě, umění i historikům, by se seznámili alespoň s Dentonem. O naši věc zájemci nutně i z cizího odhalují, a děje se to masově. Pokud chceš stíhat ty, kteří porušují autorská práva, pak se zaměř na Novinky.

Hlavně jsem chtěl říci, že část viny, kterou jsme dávali všeobecně známým tiskovým agenturám odpadá, a naopak jsem je, spolu s dalšími autory poněkud podcenil. Teprve nyní, když to uneseš, umístíš se v systém, ve kterém ti nejlepší se v obojích s útiskem žehnají, jak v agenturách, tak v plátkách, a pokud už něco přes agentury unikne, je to v médiích zhola ignorováno, a eventuelně ještě odvolají se, jak perfektní je obsluha, a vyrazí na tebe s šuplíček. A zásadně i přesto, tvoří pokrytí Libie v agenturách pouhých deset procent toho, co bylo v jejich archivech a databázích. Že k lidem putovaly snímky a články blouznivých oportunistů, ve kterých je více dramatu, než faktografičnosti, za to mohou v první řadě média, v druhé politické novinářům vyhrožování, a konečně i vznikající nezájem agenturních zaměstnanců hlídat skutečný provoz, když sklízejí akorát ohlasy užaslých politických komentátorů. Mimochodem, když si postěžujete na nedostatek urovnaných médií, vylíhnou se nové, ještě dvakrát takové. Milionáří typu Babiše, a jejich "už jdeme se skutečným tiskem," opravdu nejsou zárukou ničeho jiného, než špatně odehraného amatérského divadla na téma "odpadlík prolhanosti." Chytí se prostě příležitosti, že někdo přesvědčil čtenáře denních novin, že neobsahují ani polovinu toho, co se děje ve světě, a vedle toho obsahují události mnohého co se doopravdy nestalo, a prohlásí svůj denní výlepek za tu pravou odpověď s tím, že se nestydí hned na prvních stránkách stále ještě špatně vylysovaného žurnálu odpálit salvu hnusného kdákání, ukrutného bolehlavu, omluv a přáníček korupčníků, reklamy na všechny možné prevíty, a ještě to vše doplní volebními hesly Pravdivé Informace, zákeřným antikomunismem, a to vše okoření rádoby humorem, ve kterém se propagují všichni političtí oponenti jako nečistí korupčníci, dokonce i Prezident a policie, s příhledem k tomu, že jejich vydavatel je Premiér, a zároveň vlastník několika milionů podniků.

Jediné v čem snad by bylo možné agenturním novinářům ulevit, kdyby se spolehli na nezávislá média, která by všechny potlačené zvěsti někam dál šířily. Nelze však zaručit, že se nevynoří tisíce malých blogýsků, na kterých budou dodávána fakta opačná a autoři údajného hnusu ostouzeni. Pokud jseš opravdu novinář, tak tě korytář nezajímá. My jsme si také zvykli, že v naší blízkosti vycházejí články, jako by je živily baterky, po části soukromé, po části vojenské, ve kterých se článek po údajích vymítá, a to vše je pak dalšími předplacenými novináři shrnováno jako sociální média, a hned velebeno s vybranými popředními prostředníky spolu s "nevládkami" jako "boj za LP." Je to všechno hnusná lež, boj proti imperialistické válce a související malinformaci nemá s lidskými právy mnoho skutečného, protože bojovníci za lidská práva jsou ve skutečnosti agenty a spolupachateli vládních vojenských i náboženských zvěrstev, a jejich cíle jsou mlhavé a temné tak akorát na to, aby zastínily potřebnost míru, a nepotřebnost válek, lživost záminek a skutečnost zástupnosti všech veřejných problémů impéria. Množina nezávislých médií a latinsko-arabské státní tiskové agentury za váma stojí, pokud zjistíte, že z toho jejich uvolnění budou ještě potíže. V to počítaje i rozložitou veteránskou obec počínaje od válek ve Vjetnamu, kteří také po papíře žehnají.

Pokud jde o mé vlastní schopnosti, nerad bych se pasoval za garanta a rytíře v jejich žehnání. Zatím mám † 60% všeho, co se vztahuje k Libii, a zbývá mi to doplnit a setřídit, také zde bojuju se zálohami, potažmo s úložným prostorem, což se snad zlepší až budu s komunista ve straně. Bude-li mezi zveřejněnýma věcma něco co je v zásadě důležité, Pán mi to v podstatě bez prodlení oznámí, ale i s tímto filtrem a tipováním shora je nutno považovat mé technické schopnosti za omezené. Nijak se tím netrap, pokud tě budou "seš tam" "nejseš tam" ponižovat. Boží mlýny melou dlouho, ale úžasně. Nepleť se, co bych ti zatajoval. Kolikrát jsem sám sebe veřejně coby kreténa převálcoval. Ať jde o Taliban (Talibanec je hrdina?), Český Rozhlas (důvěřivý?), Abdelfatáh Sisi (jen Mursí je legitimní?), Ukrajina (nemáš nic přesvědčivýho, nevěnuj se tomu?) pokračovat by se samozřejmě dalo, včetně toho, že Kadáfí už je od válu, a pro Pána žehnám s médiama

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama