NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews

Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.

V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.

Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.

Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.

Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!

Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.

Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

Zprávy z Pakistánu - NiW, APP

17. dubna 2016 v 19:57 | Pakistánský denník The Nation |  Novus

When your home ground is attacked


What comes to your mind when you think of home? To me, home is love, family, comfort and safety. Lately, I see a fire in the not-so-far distance from my home, and it keeps getting closer to me, trying to invade my safe haven.

When in November 2015, Paris was attacked, just 500 km away from where I live, I felt vulnerable for the first time in my life. I was alone at the time when the news reached me, and my instinct was to dig deep down into my bed covers and close my eyes to the brutal realities of this world.

Two weeks ago, when the Brussels airport was attacked, the shock waves hit me once again. This time, the attacks were only 250 km away from my city. Amsterdam's own central station was closed off for a few hours and a major media building was evacuated due to a bomb threat.

All of this happened on the same day, while I was at my office following the news. I thought of my family - my husband, myself and my son, located at three different points in this city. The images from 2014's Army Public School attack in Peshawar replayed in my head and I thought of my own son's school. I couldn't even imagine the worst happening. But this was a moment when a huge feeling of helplessness took over my mind and body. I cannot protect my son.

And then last week, while ending a relaxing, enjoyable Sunday, the horrible news of Lahore attacks arrived. This time, the location of the attack was 8000 km away from my current location, but closest to my heart.

Gulshan-e-Iqbal is a popular, busy park in Lahore. I never visited it myself, but bypassed it several times to visit my best friend, who lived only walking distance from it.

Once again, the images of crying mothers were splattered across the television. As expected, the blame of the attack was quickly taken over by terrorists using the name of Islam. This time the attacks were posed as an aim towards the Christian minority of Pakistan celebrating Easter.

Muslim, Christian, Asian, White, you may define a person any way you like, but they are all human beings who bleed and cry, when they are hurt unjustly. And no religion justifies the murder of an innocent person, let alone a child.
The sad truth is, that murder of children is slowly being normalised. The number of images of grief stricken, hungry faces, some still alive, others not, has become a common everyday sight on our newsfeed. We cleverly scroll past these images. It makes us sound selfish, but it makes us human.

When children were massacred in WWII, nations united with the aim to make a better world, a better future. As many as 1.5 million children are estimated to be killed in the WWII. Today, UNICEF estimates 250 million children currently living in Conflict zones. Yemen, Syria, Turkey, Sudan, children are being displaced and killed ruthlessly everywhere.
From 1945 to 2016, how far have we come?

Humans have been challenged from the beginning of time. From the crusades to the Holocaust, the history of world is full of sad and horrific events. However, good has always been able to overcome evil, and that is the belief that keeps people like us moving on with our daily lives with optimism.

Terrorism aims to divide us and scare us, but we defeat terrorism by standing together and standing strong. I took my son to a fair this weekend. I watched children of every skin shade playing together. I saw women wearing headscarves chatting with women in short skirts. I saw bearded men sharing a laugh with tattooed men.

Life is not about hatred, but misery has much more news value than bliss. The essence of life still lies in love and kindness, and you do not need to pick up a newspaper to find humanity, look around you instead.

Amal Shakeb z webu pakistánského denníku The Nation


The leaks that swept Pakistan too

The Panama Leaks scandal has rocked the world, but though one head of government has been forced by it to leave office, and others have been affected because linked, it has shown also that democracy has not handled the underlying problem, the inability of the capitalist system to handle campaign finance. It is also worth pondering that none of the names on the list of those indulging in having an interest in an offshore company belong to the USA, not because Americans are more punctilious about paying taxes or avoiding corruption, but because they have their own tax havens.

Pakistan has been hard hit, as many high-profile personalities, including the Prime Minister, have links established with offshore companies.

The opposition PTI has demanded a forensic audit by a foreign company, even though Panama Leaks itself has shown that the West itself has an Achilles' heel, for not only has the Icelandic PM resigned, but the British PM is under pressure to do so. Mian Nawaz and David Cameron have this in common, that their offshore troubles took place because of a father, or children. However, in both cases, there is not the problem of illegality, but impropriety. The impropriety consists in the association with an offshore company, which is supposed to exist because of a desire to avoid taxes.

There is also the possibility arising that the owner of an offshore company would not like any probe into how the funds were earned in the first place, or to what end they will be devoted. Apart from the proceeds of corruption, there is any money laundering, or drug money. Clearly, no one registers an offshore firm unless he has something to hide.

It might seem tangential, but the Panama Leaks also include companies set up by Mexican and Colombian drug cartels. At the same time, the USA has been untouched, with the world's worst-kept secret- that the USA is the world's biggest tax haven- coming up, with the states of Delaware, Wyoming and Nevada widely identified as the states where offshore companies are routinely based to save on taxes. Putting money into tax havens indicates that the person putting the money has got money he does not want explained.

This ties in with one of the most damaging problems of modern democracy, one which it has not so far been able to solve: campaign finance. It is somehow appropriate that the Swiss Leaks should coincide with the most expensive exercise of the electoral calendar, the quadrennial US presidential election. Its cost has crossed $1 billion, and candidates not only devote large amounts of time to raising funds, but their ability to attract funding determines whether they will stay in the race or not.

Why do people donate to political campaigns? Partly because they believe in the policies the candidate is promoting, but also because they want to gain proximity to the candidate. Some do so for a feel-good factor, others because they hope to extract favours from the candidate if he is elected. This writer still recalls those businessmen who offered to contribute to Mian Nawaz Sharif's campaign in 1988, with their only condition being to meet him. These persons did not want anything beyond the ability to ask Mian Nawaz to help them when elected. As it is, he not only became Punjab Chief Minister a second time, he also offered to form the federal government, something he did less than two years later. Obviously, with not just the power to make laws, but also with control over the executive machinery, Mian Nawaz was in a position to benefit his friends.

With all of this funny money flying around, it's no wonder that some of it happens to be dodgy. Protection money. Hush money. However, money that cannot be declared. Politicians need this money, but they also cannot afford to have it seen. Otherwise they will lose their power. Therefore, the laws have to be tailored to find ways for them to keep access to funny money. Even for those who have inherited broad acres, the choice is stark. Sell one's lands and play politics independently, or take funny money and thus be beholden to special interests.

It is argued that an Islamic system would prevent this not by any new legislation, but because it would not allow the democracy that makes legislators the creatures of the special interests that give them money. More pertinent would be the fact that Islam does not provide for the kind of legal person that allows the formation of offshore companies. Even if one notes that the Islamic economic system provides immutable taxes, none of which is the income tax most tax havens are trying to avoid, there is still the impossibility of a legal person. If there are funds, their real owner, a determinate human being, is the only person allowed to operate them. The usual modus operandi, with shares held in a company, and the company owning property, or even a bank account, is rendered impossible.

A related issue is that these loopholes are allowed to exist because those who need the loopholes, the tax havens, have the right to make laws. Those who believe that the legislatures must have the right to make laws should keep in mind that legislators will make provision in the laws which allow them to carry out such avoidance. In the Islamic paradigm, the laws can only be made by the Almighty, not by the human legislatures. What happens when legislatures can be seen whenever legislators vote on pay raises for themselves. There is a strange unanimity with only cursory debate. Even the Constitution provides that such expenditure is charged, not voted. In other words, the assemblies do not vote on an MNA's salary, or the President's, or the superior court judges'. They do vote on that of a naib qasid or a baildar, as well on the funds to be spent on bills or stationery. Executive control is exercised through the control over funds, and the control of the executive is given to whoever can ensure the passage of the budgets. It should be noted that the charged expenditure, while not voted on, is laid before the concerned House and can be debated.

However, the Panama Leaks show that democracy might work, but it also has problems. The wish in Pakistan to meet 'international' standards is shown as futile, because those standards are shown as low. While the desire to end corruption is part of that for democracy, both the creation of illegal wealth, and of tax havens, are inherent in the system. The most severe indictment of the system comes from the general belief that nothing will come of these revelations. That implies that violations cannot be punished. The reaction that such incremental steps will ultimately change the system for the better, shows that they won't, because the inherent bias towards making self-serving rules cannot be stopped.

M A Niazi z webu pakistánského denníku The Nation


Pakistan Cricket Cup from Tuesday


FAISALABAD, April 17 (APP): One-day matches of Pakistan Cricket Cup will start at Iqbal Stadium here from Tuesday, April 19, under the aegis of Pakistan Cricket Board (PCB).

Naveed Nazir, caretaker of Iqbal Stadium said here on Sunday that five teams from all the four provinces and federation would participate in the tournament which would continue up to May 1.

He said that all arrangements had been finalized to hold the cricket tournament in a most befitting manner and in this regard match tickets were available for cricket lovers at the rate of Rs 100 and Rs 200.

zkopírováno z webu pakistánské státní služby novinářství: http://www.demo.app.com.pk/pakistan-cricket-cup-from-tuesday/
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama