NEJSEM ANTISEMITISTA: ANI S TÍM NESKANCUJU!: PiNews

Můj názor na Islám není z vašich, ale není nijak protizákonný. Terorismus na těchto stránkách výlučně kritizuji, byť nevynechávám z kritiky NATO a jeho spojence, které terorismus v mnoha ohledech přiživuje, a byť zařazuji mezi teroristická hnutí i jiná, než majoritní tisk.

Převážně úřední novinářské stránky arabských a muslimských států, které zde kopíruji či předčítám, zasluhují masivní podporu a radost, protože terorismus nehájí ani nepodporují.

Mnohá zvěrstva, která tyto stránky evidují k existenci občanského konfliktu v Libii většinou v obrazové poloze pouze komentují stav v Libii popř. v Sýrii, kterého si média do roku 2014 nevšímaly, protože to měly najatou armádou USA zatrhnuté nebo co.

Proto zde tyto archivní materiály zobrazují časy ale i místa v revoluci, kterých si nikdo nevšímá, a bylo by bývalo mohlo být hlášeno, že v Libii se nic nestalo, krom včasného zásahu NATO a úspěchu, kdyby nebylo těchto obrázků a textů přenášených přímo z Libie.

Také proto je dnes celkem známý fakt, že je to v Libii k nedýchání. Média v tomto smyslu zklamala a klamou dodnes, kdy si situace v Libii již prakticky vůbec nevšímají, ačkoli lidé tam zdaleka nežijí v režii nějakých klidných moří, a naši pozornost zasluhují zejména potom, co jsme tam dopustili!

Jakýkoli obsah zobrazující násilí nemá k němu navádět, ale naopak dokumentovat, že celá údajná revoluce na východě je série umělých pučů a NATO-sponzorovaných obratů, které utíkají pravdě před očima. Jsem proti násilí a proti diktatoriálnímu převratu v ČR, zastávám levicový názor skoro na všecko. Chudí jsou tím co hlásím i mým problémem.

Pokud jste došli k závěru, že jsem Al Kajda, pak je to nedostatkem vaší pozornosti, a zahlcenost anti-muslimskou propagandou v tisku i ve světě. Již na příklad pět let nefunguje v Čechách žádný Český web, který by psal o islámu nějak vážně a odborně by se jím zaobíral. To co vám google nebo seznam na dotaz o Islámu vylistoval bylo vždy něco Konvičkovského nebo horlivého, ale rozhodně nic muslimského, abyste si byli mohli učinit i vlastní názor. Vedle toho také nikdo na internetu vám nepodal takové informace jako já, takže moje násilí vyobrazující stránky jste zřejmě nepochopili ve správném kontextu. Tisíce chlapců po celém světě se zabívají tímtéž co já, jen nemají doposud nikde prostor promluvit o tom, kde tisk zklamal. A není v politickém zájmu elit tato odložená témata zločinů v cizích zemí řešit, zato jsou nám denně předhazovány různé kousky, ke kterým nás ve skutečnosti zahlcují informacemi nestoudných rozměrů, jen nás na ně neupozorňují a nedolétají k nám ani nějak samy a pravidelně. Proto se tyto i jiné často u mě jmenované webovky nelišejí od policejních prací, a jejich postupy ale i důkazové metody se překrývají s vědou z márnic. Výsledkem těchto prací bývá sociální náhled na témata i události v různých Islámských zemích, to jest něco, co je médii zcela opomíjeno, na vrub ozubené, ochcané a beznohé, ve vás uložené propagandy, kterou stačí rozechvívat. Média dodnes uzemňují témata o odporu v Libii, a svými výklady podporují diskusi o migrantech, tam, kde již dávno není etická: na př. vybízení k jejich srovnávání s příživnickým komandem, které nás přišlo přepadnout. Veškeré země, jež nejsou součástí NATO ani nejsou ohrožené zapáchající tůňkou západního tisku, pro který je Kadáfí diktátor, přijímají uprchlíky po tisících, a nepáchají při tom nějaké zlo. Některé během posledních deseti let přijaly i milion uprchlíků, a život v nich se nezměnil. Noviny a redaktorské kousky v těchto zemích k rozhodnutí ani nepokrývaly oblast rozhodování, protože v těchto zemích se přijetí uprchlíků bere za solidární zákon, o němž není radno diskutovat. Vedle toho, že nás média ignorují, a pokud tak nečiní naši političtí vůdci, perou proti nim i tu nejužší propagandu, udržují pozornost od nás a nad námi pomocí udržování nezdravých diskusí a uprchlictví rozmnožují ve fázi hrůzné krize, ačkoli to zdaleka není nutné, nebo přehnaně nutné a důležité!

Nejsem tu nijak rozezlený na média, naopak podporuji jakékoukoli snahu na jejich straně změnit situaci. Nicméně soukromá média se diametrálně liší od těch státních, a zvláště ve snaze změnit věci, která tedy absolutně chybí. Přeji si aby se média změnila, nicméně značná oblast světa se odehrává mimo ně, a o těchto událostech, které jsou jinde v popředí tady především informujeme. Mezi tradičně cenzurovanými zeměmi jsou Severní Korea, tradičně také nikdo v médiích nezpochybňuje smyšlenky o koncentračních táborech v socialistických zemích, a přitom bez pokus propátrat se tamními informacemi nemůže běžnému člověku situace v těchto zemích žádný smysl. Jsme proto udržováni mimo smysl v jakékoli zemi, a jen tam, kde má NATO v čele s USA svůj zájem, perou média negativní informace jak na dračce. Přitom jen lehký závan informací odtam značně očistí vzduch od nesrozumitelnosti. Neobejdu se bez těchto informací, a tak je vybírám pro vás.

V roce 2011 NATO přispělo v Libii k tragédii, média posloužila prostě k vymývání mozků našich lidí, zatímco zločiny, kterých se dopouštěli v Americe uznávaní "rebelové" byly kompletně zamlčovány, na absolutní a nehygienické minimum vyjímek. Aktivně předcházím tomuto stavu věcí v Libii a mnohých zemích tím, že o nich informuji celkově, nikoli kompletně, a nevybírám něco, co by mě zajímalo, nebo v čem bych měl zájem od někoho datý, ale o tom, v čem byste mohli či měli mít zájem vy. Zahraniční zprávy krom propagandy o volbách v USA a proti různým politickým vůdcům (aka diktátorům) v oblasti zájmu USA, tj. v Asii, v Africe, Jižní Americe, Východní a Střední Evropě a v Orientu tvoří menšinu v celodenním tisku, a to já obcházím, a dodávám celodenní tisk ze zahraničních oblastí, a to zejména i z takových, z kterých je chudému člověku i jeho volenému zástupci dovoleno u nás v západním bloku dovoleno promluvit jednou za padesát let.

Snažím se předcházet neinformovanosti našich občanů, a tak omezit možnosti pro-válečné propagandy ve veřejných médiích a zabránit tak válce v cenzurovaných zemích vůbec: taková Malajsie a Libie byly a jsou velice cenzurované, a snadno na to doplácí. Většina tohoto "rozvojového světa" oplývá tiskovými agenturami, často připojenými k úřední vývěsce webu vlády (podobně jako u nás www.vlada.cz tak www.gambia.gb) a ty naprostou většinou předkládají své texty a obrazy ke schválení v anglické podobě: to jest to, co ti tisk nepředkládá, občane!

V Libii řádila Al Kajdá, a u nás se o tom nesmělo nic povídat, přestože spáchané zločiny vedly ke genocidě. Také se tam za přispění Američanů dostali k ropě teroristé, a proto jsou dnes tak rozšíření a nenapravitelní, nakupujíce si takovou výbavu, s kterou se někdo další pochlubil na chytrém telefonu na webu, od bazuk až po pušky, a ve svých obrněných vozech se tváří jako hrdinové, ačkoli zastupují tak neoblíbené hnutí, jako je Al Kajda a Islámský Stát (zkratkou ISIL nebo také ISIS), jehož zájmy vyhnaly miliony lidí do Evropy, protože jde i o vyřezávání jazyků ve jménu Božím a podobně. Stejně jako nejsou masy chudých zastoupeny ve vládě světa, tak aby podle toho reprezentovala hodnoty člověka a lidství, tak nejsou ani v tisku, který dostáváme na západě pod nos i s Henleinovským kopancem do zadku, když naši skuteční páni nezasluhují již ani aplaus. Proto masový tisk (též mainstreamový, podle výrazu pro "hlavní proud," který je z angličtiny) napomáhá konfliktům a přímo přehlíží šíření neonacismu a fašismu na světě. Proto nereprezentuje masu černých lidí, kteří byli týráni v Libii. Bohatí se baví vyvíjením nových webů, na kterých se setkáte s nepravdami o Islámu, o Libii a o vědě.

O zločinu zde mluvím jako o zločinu: tak ať již to nikdo nepřehlédne. A sundejte ty předsudky proti muslimům, pro které vám můj web připadnul jako nacistický, když je antinacistický: na př. když jsem pod obrázek rozmasakrovaného kluka napsal "Toto je zločin NATO" a vy jste mohli přes svoje předsudky vidět, jak se v tom vyžívám, a utryskávám abych mohl letět, abych to mohl vydávat, takovéhle prdy, že jako je to zločin a tak, jen tak. Spočítejte weby, kde vám předvedly zločiny Libijských rasistů nebo náletů NATO, a napsali vám, že to co vidíte není omluvitelné, a je to zločin. Nebylo jich málo, ale nebylo jich moc. Ale bylo to u mě. Ani na Ukrajinu jsem nezměnil názor, a pokládám převrat za podporovaný ze zahraničí a uzpůsobující si prostředí i tichou podporou fašistů a banderovců, kteří zde páchali velká zla, včetně probodávání nýty na dveřích nějakého kojence. Jen se již věnuji jinému odvětví celé otázky.

Snažím se zasahovat globálněji, šířit náš názor širším okrajem. Lépe mi vyhovuje diplomacie a kultura. Dále se zaměřuji na chudé, neoprávněně napadené ale i cenzurované země, zejména Afriku a Asii. A ono také po tom všem co jsem z těch třech válek viděl a zpracoval, a až lekturně zaevidoval (zkuste si uložit mé práce od r. 2014 a podívejte se, co jsem zaevidoval, a srovnejte si s jinými autory), už nejde se na to všechno moc dívat. Tečou mi nervy, a značně se mi oslabilo srdce. Celý rok 2014 jsem u sestříhávání videa na fotky proplakal a značně z toho zbředly nervy. Je to márniční dění, ve kterém běhají neoznačení civilisté, kteří jsou vybíjeni holí, a nikdo na západě se o jejich osudy nezajímá, zatímco o jejich zemích jsou v těch samých tichých doktrinálních médiích přednášeny slohy na téma jejich zemí a zájmu o ně! Za ty dva roky jsem celý z toho sedání a také ze své chudoby, zvláště z toho násilí co jsem viděl a zaevidoval znemocněl, zastrašil se, i když ne před kapitalismem, ani pro pohodlný život. Jsem již o třisto let starší, a nad fotkami rozbitých městských čtvrtí v Babylóně už ustavičně pláču. Chci aby hlasy těchto zemí zazněly, a po čínském politickém způsobu nepřetiskuji jenom zprávy "režimních" autorů těch režimů, které vyloženě uznávám, ale i těch, se kterými mám "manické" problémy. Mnohé své politické problémy a přesvědčení i to převlíkání jsem pro tento účel a toto ocenění socialismem překlenul, aby mohly zaznít i dva názory lačných soků bez nějakého mého soudu, který bych jim do článku propagoval: tady je Kadáfí, od jehož úcty jsem neustoupil dodnes
.

Jsem tady, ačkoli to i někomu bude připadat hloupé, za náš národ, tj. český, i když kvůli tomu budete proti mě vystupovat, je to tak: nejsem tu sám, nejsem tu v národě sám, ani vás nemám sám na starost. Tak se kvůli tomu nevražděte, a stýkejte se mezi sebou jak chcete, dokud vám něco nepřijde do cesty. Družte se a pokud vás to udruží, tak se milujte, budou vás utloukat, ale bijte se. Nenechte se zadarmo někde prokvákat, že jste Čech, a nejraděj pijete alkohol a tvořte se, ať jste do fronty, a ať se to vyklidní, ať je tu opět klidná situace.

Nemáš-li co dělat, nepřispívej mi, ale přispěj sám sobě. Pokud mě chceš podpořit, podpoř sebe a svoji republiku, mysli na chudé a něco s tím dělej. Pokud chceš nějak podpořit tuhle stránku zalinkuj ji, a pokud chceš nějak pomoci s reklamou, tak to klidně prohoď. Přidat se ke mě je nejjednodušší asi tak, že si budete / budeš dělat co chceš, a přidáš se sám, jak si představuješ: třeba vlepíš jednou za týden nějaký příspěvek ode mě na svůj web a pod. Anebo stačí přeložit nějaké věty ode mě, a předat za příspěvek.

Jsem trochu jak inženýr "teď tady byl." Takřka všechno co jsem na tomto webu chtěl se mi postupně vyplní, je to vidět, ale jsou kolem mě další čtyři, kteří to mají také v hlavě nějak v pořádku, a věci které chci já, chtějí postupně i oni, a oni je uskutečňují. Proto mám dost důvodů přijít si jako původce některých změn ve světě, zato však mám i velké důvody nepřičítat sám sobě v tom nějak váhu. Vždyť přece dění ve světě by neměl sledovat jeden vůdce a všechno jim kreslit, co jak má být, ale mělo by se podílet co nejvíc lidí, aby tomu nechyběla kreativita a hrany, a aby to nebylo pouze z dálky, ale z blízka, aby to nebylo o krutovládě a zdálky přitahovaných otěžích, ale o celé lásce projevované k lidu, o nároku národ od národu poučeném zkušeností, která neseběhla od svých vlastních a vyslechla jich!

Žiju sám a nemám co dělat, tak dělám tohle, a neberu to za avantgardu, ale altruistickou práci pro druhé.


jó jó Úžasný !!!!!Noviny a jsou celé obsahové a není žádné omezení klikání! - a nemusí se za ně platit. Ne že se musí platit! Zdalipak že ne!!! autoři se nekopírují nějak mezi sebou a ani tak tu nejsou ani tři, ani dva, jako se tu psalo (v některých prohlášeních jsem používal "my" aby můj blog vypadal tajemněji), ale zdalipak tu nejsem jako autor sám.

Převzaté články v původním znění se zde zatím střídají s původními články. U těch je jasně vyznačeno od koho jsou a jak k nim přistupovat. Mé vlastní názory jsou jasně označeny autorstvím Matěje Kaspera, Satana Hnusného nebo PíNews. To jsou stejný subjekt a ne někdo jiný. Obrázky s kolkem píNews jsou často otisky obrazovky z autorských prací jiných autorů, ovšem zcela unikátního výběru zaměření na rámec.>>>

The President of the Republic receives the credentials of the Ambassador of the Sovereign Military Order of St. John of Jerusalem of Rhodes and of Malta - 22/04/2016

9. května 2016 v 18:49 | Úřední vývěska Ministerstva Zahraničí Kyperské Republiky |  Novus
22/04/2016
The President of the Republic, Mr Nicos Anastasiades, received today, at a formal ceremony, at the Presidential Palace, the credentials of the Ambassador of the Republic the Sovereign Military Order of St. John of Jerusalem of Rhodes and of Malta to the Republic of Cyprus, stationed in Rome, Mr Edward Mier-Jedrzejowicz.

Presenting his credentials, Ambassador Jedrzejowicz said:

"Your Excellency,

It is a great honour for me to present my credentials today to Your Excellency in my quality of the second Ambassador of the Sovereign Military Order of St. John of Jerusalem of Rhodes and of Malta to the Republic of Cyprus together with the letters of recall of my distinguished predecessor.

At the beginning of my mission I wish, in the first place, to convey with great pleasure to Your Excellency the very sincere and warm wishes from His Most Eminent Highness the Prince and Grand Master Fra' Matthew Festing for the prosperity of your country and as well as for the personal well-being of Your Excellency.

Cyprus and the Sovereign Order of Malta have both a long history which has been entwined since the times of the travels of the Knights on their way to Jerusalem in the eleventh century. In 1291, Cyprus offered hospitality to the Sovereign Order of Malta, with the Order's headquarters being on the island until 1310 before being transferred to Rhodes and eventually to the island of Malta. In fact, the Order maintained its activities with sugar plantations and other agricultural activities until the XV century.
Today the Sovereign Order of Malta has its headquarters in Rome, but here on the island it leaves behind the castle of Collosus in Limassol and the famous "Comandaria" wine as a lasting testimony of its presence. The opening of diplomatic relations in 2012 was another important step to consolidate and reinforce our historic ties of friendship and mutual respect.

Cyprus, due to its position in the Mediterranean, remains a strategic place at the crossroad between cultures and religions. Your Republic is an active member of the European Union and a country where there is a mix of ethnic and religious activities - you are exemplary to show how in today's troubled times a peaceful solution of co-existence can be found. As such you are in an ideal position to play a key role in the complex and multi-faced dialogue between the two shores of the Mediterranean basin.

On its side, the Sovereign Order of Malta has also taken on new issues.

Together with our widening diplomatic network, and the development of the Order's humanitarian diplomacy, we have taken on board new challenges faced by our modern societies: in addition to its ongoing activities for the elderly, poor and disabled, the Order has engaged in new projects such as education and rehabilitation programmes and due to today's problems in the Middle East, plays an important role of providing aid to refugees and where possible, in mediation.

Malteser International, our worldwide relief agency, is helping thousands of displaced people in Iraq, Turkey, Lebanon and whenever possible in Syria every day. It is providing assistance, mobile medical units and social care. In Lebanon, where one inhabitant in three is a refugee, the Lebanese Association delivers a range of support, with the added help of Malteser International. In the seas off the island of Lampedusa, doctors, nurses and rescuers of the Order's Italian Relief Corps on Italian vessels patrolling the Mediterranean, work daily to save thousands of desperate men, women and children. Since 2008 more than 42,000 migrants were assisted and thousands of them were saved after floating adrift by our doctors and nurses. Recently the Order extended its mission to also assist in the Aegean Sea.

During 2015, the Order also assisted refugees on the 'Balkan route', most of them Syrians. Our activities continue along the main refugee routes from the countries of origin and transit, until the countries of arrival, with socio-medical assistance and integration programmes, active now for years in Germany and France. And now also in Hungary and Austria. But the refugee crisis affects not only Europe, but also Central America and South East Asia.

The incentives of religious-based organisations and institutions inspire highly motivated, self-financed, and politically independent action. It is in this respect that the Order hosted the "Symposium of Religions Together for Humanitarian Action" in Geneva in May last year in preparation of the upcoming World Humanitarian Summit in Istanbul in May. The Order of Malta has a 900 year-old history of service to those in need, whoever they are and wherever they come from. We have a presence in 120 countries on five continents. Our diplomatic relations with 106 nations and 30 international organisations is the measure of our international status. Another international initiative was the meeting hosted by our Order at our seat in Rome between the two Libyan authorities of Tobruk and Tripoli. Representatives of the United Nations High Commissioner for Refugees and the Italian Ministry of Foreign Affairs also attended. The meeting was a success as both delegations discovered they had no disagreement on the issue of migration. They were grateful for the opportunity to express their viewpoints at a neutral venue and stress the challenges they face - such as the booming people-trafficking trade and the need to strengthen humanitarian laws in the country. This example demonstrates how humanitarian diplomacy can promote dialogue and understanding between peoples.

Your Excellency, by receiving me today as the new Ambassador to the Sovereign Order of Malta, you are allowing us to further develop our cooperation. We look forward to finalising the bi-lateral agreement in order to develop joint programmes, in particular working with your Ministry of Health and Ministry of Education, which based on the Order's international expertise and our respective talents can most effectively bring benefits to the Republic of Cyprus and also third countries, based on our shared common values. Please be assured that I will do my utmost to contribute to the further development of our excellent relations.

Receiving his credentials, the President of the Republic said:

"Your Excellency,

It is with great pleasure that I receive today your Letters of Credence appointing you as the new Ambassador of the Sovereign Military Hospitaller Order of Saint John of Jerusalem of Rhodes and of Malta to the Republic of Cyprus as well as the Letters of Recall of your predecessor. Ι wish to assure you that my Government will provide every assistance in the performance of your high duties.

The relations between Cyprus and the Sovereign Military Hospitaller Order of Saint John of Jerusalem of Rhodes and of Malta date back to 1291 AD, when the Order took refuge in Cyprus, settling in Limassol, after a decision of King Henry de Lusignian.

We stand ready to expand our longstanding relations and extend our cooperation to various areas, especially in the field of humanitarian assistance in which the Sovereign Military Hospitaller Order of Saint John of Jerusalem of Rhodes and of Malta is known for its expertise.

Excellency,

The Cypriot economy is now emerging out of its most challenging period to date. Last month, Cyprus has managed to successfully complete the implementation of the macroeconomic adjustment programme that was agreed with EU Institutions and IMF in March 2013. With vision, detailed planning and prudence and with the responsible stance and hard work of the Cypriot people, we made it possible to restore the credibility of the state and the country's financial sector, faster than anyone could have predicted three years ago. I can proudly and confidently state that Cyprus has become a success story of economic reform.

The combination of the resilience of the productive sectors of our economy with a very determined effort of economic reform and fiscal consolidation was key to this success.

The last three years are a prime example of what can be achieved. In the first three months of 2013 the economy registered negative growth rate of -5.7 per cent that peaked at -6.5 per cent in the second quarter of the same year. Today, after almost four years of recession, the Cyprus economy returned to positive economic growth rates by registering GDP growth of +1.6 per cent in 2015. Furthermore, in March 2013, the fiscal deficit was between five to six per cent of GDP, while by the end of 2015 the government managed not only to cover the deficit but also to record a primary surplus of 2.5 per cent of GDP.

Furthermore, the Government policies and measures have resulted in the stabilization of the financial system which was confirmed by the positive results of the pan-European stress tests of the Quality of Assets and Resilience under adverse situations. With a restructured and fully recapitalized banking sector - mainly through important international investors - fiscal imbalances permanently addressed, and a programme of radical structural reforms, Cyprus has managed to access the international capital markets much earlier than any other program country.

Looking ahead, we are confident that the economy will be on solid ground in the medium and long term. The completion of the country's adjustment programme is not the end of the road. We still need to tackle significant challenges and continue our policy of changes, reforms and rationalisation of public finances in a serious manner, sharpen our competitive edge and attract foreign direct investments. Our ultimate goal is to achieve sustained growth and prosperity for all Cypriots.

Excellency,

Since May 2015 we are engaging in intensive negotiations to reach a comprehensive settlement on the Cyprus problem. While a common understanding on an important number of issues has been reached in the negotiating table, there are still remaining differences in all chapters and we have yet to embark on substantive discussions in a number of core issues.

At the same time, there are also issues on which even if we reach a common understanding, the complexities associated with their implementation require time and careful planning.

Thus, it is vital to be well-prepared and present to the people a clear Plan, so as to avoid reaching a solution with considerable gaps or ambiguities that will negatively affect its viability.

On my behalf, I would like to reiterate my sincere willingness and determination to work tirelessly to achieve a settlement based on a bi-communal, bi-zonal federation with political equality, as set out in the relevant Security Council Resolutions, the High Level Agreements and the Joint Declaration of February 2014, with a single international legal personality, a single sovereignty and a single citizenship. A viable and functional solution in line with the European Union acquis, values and principles; a European solution that will safeguard the human rights and fundamental freedoms of all Cypriots.

It is our sincere hope that Turkey, an occupying force in Cyprus, will demonstrate genuine political will to reach a settlement, not via rhetoric assurances, but through the adoption of concrete steps which will positively underpin the negotiating process and the climate of hope prevailing in the island.

Your Excellency,

In welcoming you to Cyprus, I would request you to convey to His Most Eminent Highness the Prince and Grand Master Fra' Matthew Festing my warmest greetings and a message of sincere friendship and solidarity. I conclude by assuring you once more of the support of my Government to your valuable mission, so that your tenure will be highly constructive and fruitful, and carried out in such a way that the sound relationship that Cyprus enjoys with the Sovereign Military Hospitaller Order of Saint John of Jerusalem of Rhodes and of Malta will further flourish".

Present at the ceremony were the Minister of Foreign Affairs, Mr Ioannis Kasoulides, the Head of Presidency at the Presidential Palace, Mr Kypros Kyprianou, and the Chief of Protocol, Mr Marios Kountourides.



zkopírováno z webu: http://www.mfa.gov.cy/mfa/mfa2006.nsf/All/F4F05E3AF4E08CD8C2257F9D00390BE5?OpenDocument

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama